Vnitro zveřejnilo jména i adresy uživatelů datových schránek

Kromě podnikatelů jde také o všech­ny nepodnikající fyzické osoby, které si schránku zřídily na vlastní žádost. Podle zjištění Práva jsou mezi nimi i policisté a vojáci. Úřad pro ochranu osobních údajů se však zatím potenciálním bezpečnostním rizikem nezabýval. Soubory ke stažení zde.

Odborník na kybernetickou bezpečnost Tomáš Flídr pro Právo popsal. „Riziko bude velmi individuální. Pokud půjde o pracovníka tajné služby nebo o policistu, který se věnuje sledování organizovaného zločinu, tak si dovedu představit, že zveřejnění adresy, kde bydlí jeho rodina a děti, je obrovské riziko, a samozřejmě by si měl požádat, aby to bylo vymazáno.“

Nepodnikající osoby mohou o výmaz zažádat přímo na ministerstvu vnitra.

„Pokud fyzická osoba není spokojena s uvedením svých údajů v seznamu držitelů datových schránek, má právo na zlikvidování údajů z veřejného seznamu držitelů datových schránek. Každý může podat podnět na Úřad pro ochranu osobních údajů, ale my věc pouze prověříme z pohledu ochrany osobních údajů. Zatím žádný podnět nemáme,“ sdělil Právu mluvčí úřadu Milan Řepka.

Nevyloučil však, že se tomu úřad bude ještě věnovat v rámci nějaké ze stížností.

„Do současné doby nikdo nepožádal o vymazání dat o své osobě. Uvedená data jsou zveřejňována na základě zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů a podle zákona o svobodném přístupu k informacím,“ sdělila mluvčí vnitra Hana Malá.

I když jsou data o podnikajících veřejná z dostupných rejstříků, dosud neexistovaly žádné abecedně seřazené informace o všech držitelích datových schránek na jednom místě. Každý si tak může stáhnout soubory s trvalým bydlištěm desítek tisíc právnických osob, živnostníků i fyzických osob v sekci otevřená data.

Zveřejněné datové sady se hodí například firmám, které pak mohou cílit své letákové kampaně na specifický okruh osob žijících v Česku. Popřípadě stalkerům, kteří by chtěli sledovat své oběti v okolí bydliště.

Jak redakci sdělil Úřad pro ochranu osobních údajů, je vnitro povinno tyto informace zveřejňovat v přehledné formě způsobem umožňujícím i dálkový přístup ve strojově čitelném formátu, ale za dodržení specifických podmínek. Zda došlo k nějakému porušení, může být předmětem dalšího přezkumu.

Systém podle informací ministerstva vnitra funguje v takzvaném režimu opt-out, tedy že stát do rejstříku zapíše všechna data, a pokud by někdo mezi nimi být nechtěl, tak jej individuálně vyjme. To ale pouze na vlastní žádost.

„Je otázka, jestli opt-out je správný přístup. Jestli by to nemělo být naopak opt-in, tedy lidé, kteří chtějí být v takovém seznamu uvedeni, se tam mají sami přihlásit dobrovolně. Ale to by tam nakonec asi nikdo nebyl,“ řekl Flídr.

„Nepřipadá mi to jako zneužitelné z hlediska kybernetické bezpečnosti. I pokud budu znát něčí jméno a adresu, tak banka mi informace o účtu neposkytne a podobně,“ doplnil pro Právo Flídr.

Pro nepodnikající osoby je možné osobní údaje z rejstříku smazat na webu mojedatovaschranka.cz po přihlášení v sekci Nastavení a na kartě Zobrazení v Seznamu DS.