Článek
Ministerstvo ve středu vydalo prohlášení, v němž tvrdí, že poslanec či senátor může podpořit více prezidentských kandidátů. Ústava ani zákon o volbě prezidenta to podle interpretace vnitra nezakazují.
„Ústava ani zákon o volbě prezidenta republiky nezakazuje, že mohou podepsat jenom jednu kandidátní listinu, z čehož naprosto logicky vyplývá, že stejně jako občan může podepsat kandidátní listinu všem kandidátům, kteří sbírají podpisy občanů, tak i poslanec nebo senátor se může rozhodnout pro vícero kandidátních listin,” uvedl náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.
| Co říká § 21 zákona č. 275/2012 Sb. o volbě prezidenta republiky |
|---|
| Podání kandidátní listiny |
| (1) Kandidátní listinu může podat nejméně dvacet poslanců (dále jen „navrhující poslanci“) nebo nejméně deset senátorů (dále jen „navrhující senátoři“) anebo občan, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50000 občany oprávněnými volit prezidenta republiky (dále jen „navrhující občan“). |
| (2) Navrhující poslanci, navrhující senátoři nebo navrhující občan mohou podat pouze jednu kandidátní listinu. Kandidát může být uveden pouze na jedné kandidátní listině. |
Je to sporné, zní od ústavních právníků
Ústavní právník Jan Kysela to ale vidí jinak. Má za to, že výklad ministerstva vnitra je chybný, ale k vyškrtání kandidátů by ani tak podle něj dojít nemělo. „Myslím si, že ministerstvo vnitra se zmýlilo, ale Nejvyšší správní soud by to zmýlení nerozporoval,“ řekl Právu Kysela.
„Může dojít k žalobě na nezákonnou registraci u Nejvyššího správního soudu, ten by však kandidáty nevyškrtl. Řídil by se tím, že postupovali podle výkladu ministerstva vnitra, a realizovali tak svůj politický záměr,“ uvedl Kysela.
Naopak jiný ústavní právník, Marek Antoš, výklad ministerstva podporuje. „Je to sporná věc, ale stojím na straně ministerstva vnitra. Ze zákona takový výklad jednoznačně nevyplývá, a pokud to není jednoznačné, tak soudní judikatura u sporné legislativy vždy upřednostnila právo být volen,“ řekl Právu Antoš.
Jasno nemají ani senátoři
Zda je podpis více kandidatur protiústavní, nevědí ani samotní senátoři. „Z toho, jak chápu ústavu a jak chápu zákon o přímé volbě, se mi výklad ministerstva vnitra zdá zvláštní,” řekl Právu místopředseda ODS a předseda jejich senátního klubu Miloš Vystrčil.
Zákonodárci by podle něj neměli dávat hlasy více kandidátům. „Měl by tu být přece jen rozdíl mezi občany, kteří mohou podepsat více petic, a zákonodárci,“ dodal Vystrčil.
Senátor za TOP 09 Tomáš Czernin naopak Novinkám sdělil, že kandidátky Mirku Topolánkovi a zároveň Pavlu Fischerovi podepsal právě proto, že ministerstvo vnitra se vyjádřilo, že je to možné.
„Bylo mi řečeno, že skupina senátorů nesmí být úplně stejná pro dva kandidáty. Takovéhle zmatky jsem nečekal a samozřejmě se bude muset udělat něco, aby ten výklad byl jednoznačný. Je to určitě chyba na straně státu,” vyjádřil své překvapení nad vzniklou situací Czernin.
Nominace poslanců získali například bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (ODA), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (za Realisty) a hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig. Senátorské nominace zase lékař Marek Hilšer, bývalý diplomat Pavel Fischer nebo expremiér Mirek Topolánek.
