Článek
Koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) se domluvila s ANO, že zvolí Svobodu primátorem, ale zbylých deset radních volit nebudou. Postup si nechaly posvětit stanoviskem vnitra. Svoboda by se neměl stát členem rady, měl by ale disponovat všemi zákonnými oprávněními primátora s výjimkou hlasování na schůzích rady.
Lisse míní, že zákon o hlavním městě Praze sleduje jako optimální koncepční řešení volbu primátora, náměstků a všech dalších členů rady najednou.
„Odpůrci tohoto názoru mohou argumentovat tím, že takový požadavek zákon nikde nestanoví. Připustíme-li takový argument, dospějeme patrně k závěru, že zastupitelstvo může zvolit pouze primátora, a nikoliv současně i náměstky a další členy rady. V takovém případě se však musíme vypořádat s otázkou, jak legálně a procedurálně čistě „odstavit“ stávajícího primátora,“ sdělil Novinkám.
Zákon podle Lisseho pamatuje výslovně pouze na případy, kdy je stávající primátor z funkce odvolán, anebo se funkce vzdá, případně zemře.
Ze zoufalství vzniká na pražském magistrátu celkem kreativní uspořádání
Hřiba nejdřív odvolat?
„Můžeme tedy uzavřít, že před volbou nového primátora by mělo zastupitelstvo odvolat stávajícího primátora, kterým by okamžikem odvolání z funkce současně přestal být členem rady. Na jeho místo by byl následně zvolen nový primátor, který by se stal členem rady namísto primátora stávajícího (odvolaného). Taková procedurální posloupnost dává logiku a vyhovuje textu zákona,“ řekl Novinkám.
„Konstrukce, podle které se navolí nový primátor a tím stávající primátor „spadne“ na úroveň řadového člena rady, logiku nedává, neboť pak by měla rada o jednoho člena více (což zákon neumožňuje), anebo by (aby měla stále 11 členů) musel stát nový primátor mimo radu, což zákon (rovněž) neumožňuje,“ doplnil Lisse.
Stanovisko ministerstva vnitra, jak jej citovala média, totiž že „…je možné zvolit nového primátora, aniž by byl členem rady, čímž by dosavadní primátor a náměstci sklouzli na řadové radní, a primátor by pak disponoval svými pravomocemi, akorát by nemohl hlasovat“, Lisse nesdílí.
„Nového primátora totiž není možné zvolit jako nečlena rady, tedy aniž by byl členem rady, a ani na to navazující konstrukce, že by tím dosavadní primátor a náměstci „sklouzli“ na řadové radní, nemá podle mého názoru oporu v textu ani smyslu zákona. Stejně jako myšlenka, že by nový primátor následně „disponoval svými pravomocemi, akorát by nemohl hlasovat,“ uzavřel Lisse.
Nacher: Jsme se Spolu ve shodě, oproti Pirátům a Praze sobě řešíme programové věci
Jak by to bylo s pravomocemi?
Otázka pravomocí se nezdá ani advokátovi a členovi správní rady Transparency International Pavlu Uhlovi. „Dosavadní primátor a náměstci by měli být členy rady, dokud by nebyla zvolena celá nová rada. Nový primátor by nebyl členem staré rady, s tím souhlasím. Ale nejsem si jist, jestli by disponoval pravomocemi. Tato otázka může být sporná,“ řekl Novinkám.
„Zákon takovou situaci nepředvídá. Osobně si myslím, že by spíš měl převážit výklad, že se nový primátor ujímá kompetence, až když má zvolenou novou radu, protože logika jeho funkce je s radou spjatá. Podobně jako je to u předsedy vlády,“ dodal.
Podle Uhla také záleží na tom, jak který právník zákon vykládá. Rozhodnout o tom musí Nejvyšší správní soud. K němu chtějí podle jejich zastupitele Viktora Mahrika hnát celou věc Piráti. „Pokud to někdo dá k soudu, tak si myslím, že převáží můj názor než názor ministerstva vnitra,“ poznamenal Uhl.
„Nikdo teď neřekne, jak je to dobře a jak je to špatně. Každý může říci jen svůj názor, dokud to neposoudí soud,“ uzavřel.
Spolu chce vyvážet postižené Pražany do Sudet, zlobí se Hřib
