Vnitro chce změnit krizové zákony

Zavedení novinky v podobě stavu nebezpečí se plánuje ve změně ústavního zákona, který vnitro začalo chystat po jarní vlně koronavirové epidemie. Vyhlašovat by se mohl také třeba v případě kybernetických útoků nebo sucha.

„Cílem těchto změn je reagovat na aktuální poznatky a zkušenosti s pandemií koronaviru,“ sdělil Právu Adam Rözler z tiskového oddělení vnitra.

Plánované vyhlášení stavu nebezpečí by mělo být jakýmsi předstupněm před vyhlášením nouzového stavu, který kvůli pandemii platil velkou část loňského roku. V současnosti ho mohou vyhlásit kraje. V budoucnu by to mohla až na 30 dní udělat vláda.

Změna se ale stala terčem kritiky v připomínkovém řízení. Podle některých orgánů totiž zavedení novinky není potřeba. Zpochybňuje to třeba Svaz měst a obcí a částečně také BIS, ministerstva obrany, práce a sociálních věcí či zemědělství. A bez významnějších zpřesnění změnu odmítá podpořit i resort spravedlnosti nebo Nejvyšší státní zastupitelství.

Připomínky se týkají toho, že název stavu nebezpečí je matoucí, protože už nyní lze zavést na úrovni krajů a zároveň připomíná stav nouzový.

Není prý zřejmé, jak budou tyto stavy existovat v praxi vedle sebe a co se například stane, pokud budou vyhlášeny současně – tedy vládou i hejtmanem. Nejasná je podle připomínkových míst také hranice, která od sebe stav nebezpečí a nouzový stav dělí.

Státní úřady mají problémy také s dalšími změnami uvnitř krizové legislativy. Jednou z výtek je například zavedení možnosti opakovaného odložení voleb o šest měsíců. Nyní lze volby odložit o půl roku pouze jednou, a to v době nouzového stavu, ohrožení státu nebo války.

„Opakované odložení voleb narušuje pravidelnost termínu voleb, a mohlo by tudíž vést k porušení mezinárodní lidskoprávní úmluvy, která je dle Ústavy ČR nadřazena národnímu právnímu řádu,“ argumentuje ministerstvo zahraničí v připomínkách.

Ještě ostřejší bylo ministerstvo financí, podle kterého je takový krok „ohrožující pro uchování demokracie“, ustanovení by navíc podle úřadu mohlo být i zneužito.

„Máme za to, že je žádoucí maximální snaha a nalézání řešení, jak volby uskutečnit, a až v případě nemožnosti provedení jakýchkoliv myslitelných způsobů uskutečnění voleb by měl být připuštěn odklad voleb,“ stojí v připomínkách.

V krizových zákonech by měly být i další změny. Zakotvena by tam měla být třeba role Ústředního krizového štábu, a to na ústavní úrovni, aby nedocházelo k problémům jako loni na jaře, kdy premiér Andrej Babiš (ANO) odmítal štáb aktivovat.

Změny krizových zákonu čekají na schválení vládou. Pak půjdou k dalšímu legislativnímu procesu do parlamentu.

Vnitro chce také v letošním roce stihnout analýzu českého právního řádu. Jejím cílem je najít neaktuální a zastaralé předpisy a následně připravit zákon, který je zruší. Analytická část projektu má skončit v říjnu. Vláda přitom už loni schválila zrušení stovek zákonů. Zejména šlo o předpisy z období první republiky a protektorátu.

Za klíčové také vnitro považuje dokončení legislativních procesů u několika zákonů, které v současnosti leží v parlamentu a čekají na schválení. Jde třeba o novelu zákona o pobytu cizinců, která reaguje zejména na unijní nařízení, aby průkazy totožnosti a vydávaná povolení k pobytu pro občany Unie měly silnější zabezpečení. Některé doklady proto bude potřeba vyměnit.

V letošním roce se očekává také projednání novely zákona o azylu, podle které by měl Nejvyšší správní soud získat možnost odmítnutí některých stížností cizinců, což by mělo omezit jeho přetíženost.

Pod ministerstvo vnitra spadá také policejní sbor. A pro policejního prezidenta Jana Švejdara je důležité, aby byly v letošním roce peníze na platy policistů a na samotný provoz.

„Uvidíme, jak to dopadne s případným přidáním pro policisty, ale jsou tady nějaké přísliby. Ohledně materiálního zabezpečení to vypadá taky dobře,“ řekl Právu Švejdar.

„Dokončit chce také změny, které zabrzdil rok ovlivněný nákazou covid-19. Policejní šéf chce například dořešit vznik Národního kriminálního úřadu a plánuje také připravit nový speciální útvar, pod který by spadal terorismus a kybernetická kriminalita.

„Už jsou schémata, co by ten útvar měl dělat, jak by měl vypadat, kolik by v něm mělo být lidí,“ naznačil Švejdar.