Článek
"Až tento demokratický stát přestane nadále neoprávněně porušovat majetková práva církve, která zničil komunismus," napsal Vlk na své osobní webové stránce.
Na paškál si vzal kromě Dostála i bývalou ředitelku ministerského církevního odboru Janu Řepovou, která podle něj spolu s exministrem současný stav zavinila. Kardinál se kriticky zmiňuje i o prezidentu Václavu Klausovi. Ten podepsal církevní novelu, kterou před časem odmítla katolická církev i senátoři.
Závislost na penězích od státu podle Vlka ohrožuje náboženskou svobodu
Podle Vlka si chce církev vytvořit "svůj ekonomický model financování", ale je na státu ekonomicky závislá, a proto lze "těžko mluvit" o náboženské svobodě. Navíc "propaganda nepravdivě namlouvá" daňovým poplatníkům, že z jejich peněz jsou církve placeny.
"Stát v příspěvcích, které církvím dává, vrací pouze malou část ze zisku, který z neoprávněně drženého majetku církví má," napsal kardinál. Stát ročně vydává na činnost církví jednu miliardu korun.
Vláda chce utvořit tým pro jednání s církvemi
Vládní koalice před týdnem zahájila první kolo jednání s církevními hodnostáři - s arcibiskupem Janem Graubnerem a biskupem Františkem Lobkowiczem - a hodlá vytvořit i vládní tým pro urovnání vztahu s církvemi.
"Identifikovali jsme problémy, ale nemluvilo se o konkrétních řešeních. Dali jsme na zvážení, jestli to bude na úrovni ekumenické nebo s jednotlivými církvemi zvlášť," řekl Právu premiér Mirek Topolánek.
Za Dostálova ministrování už vládní a církevní komise existovaly, ale nepřinesly žádný výsledek. Podle Vlka byly "určitou zástěrkou pro úmysl ministerstva zúžit svobodu církví", když chtělo například schvalovat založení některých církevních institucí.
Další miliardu
Graubner určitou představu o řešení problému už má. "Zatím pokračovat v takovém financování, jaké církve od státu mají. A nějakou dohodnutou částku přitom dávat ročně náhradou za to, co stát už nevrátí," nechal se slyšet. Řeholím by se podle něj měly dát naturální restituce.
Obdobně to vidí i šéf lidovců Jiří Čunek. Vyhovovala by mu miliardová renta vyplácená ročně asi po sto let, tedy že by církve dostávaly od státu peníze jako náhradu za majetek zabavený pro roce 1948, jak uvedl nedávno. Tedy každoročně další miliardu korun.
"Bude třeba najít nějaký rozumný kompromis," řekl předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS). Ten dává narozdíl od mnohých svých stranických kolegů přednost majetkovým restitucím. "Vím, že nejsem v klubu ve většině," přiznal Právu.
Podle něj se buď církvím může vrátit větší část majetku a budou se "postupně odstřihávat od státního rozpočtu", nebo bude církvím třeba padesát let placena náhrada prostřednictvím fondu.
Že debata ve vládní koalici nebude jednoduchá, připustil poslanec zelených Ondřej Liška (SZ). Tvrdí, že je třeba dospět k důslednému oddělení církve od státu a také vytvořit prostor církvím v sociální oblasti, ve zdravotnictví či školství.
Opozice: žádná privilegia
Kritický postoj zastává k církvím opozice, která tvrdí, že si mají všechno hradit ze svého.
"Moc církve ve srovnání se středověkem je výrazně nižší. Majetek, na který církve uplatňují nárok, vybudovali občané. Nepokládám za účelné, aby se ve prospěch několika málo zájmových skupin restituovaly další rozsáhlé majetky," řekla Právu poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM).
Podle ní si má církev sama hradit veškeré náklady spojené se svou činností. "Nad rámec současného rozsahu správy majetku, myslím, není zapotřebí chodit," dodala.
Pro poslankyni Vlastu Bohdalovou (ČSSD) je rozumný návrh na naprostou odluku církví od státu. "V čem je privilegovanější církev než ostatní jiné organizace ve státě? V ničem. Nějaké náhrady, zvyšování jejich příspěvku na jejich činnost je nesprávné řešení," řekla Právu.