Vlčích teritorií v Česku přibylo

Většina z nich se nacházela v Čechách, hlavně v pohraničních oblastech. Některá vlčí teritoria na území republiky zasahovala jen nepatrně. V 18 případech se jednalo o smečky, ve čtyřech případech o vlčí pár a ve dvou o teritoriální jedince. O výsledcích terénního monitoringu šelem v pátek informovalo Hnutí Duha.

Údaje zahrnují období od května 2020 do konce dubna 2021, které lépe odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků než kalendářní rok. Vlčata se totiž většinou rodí v dubnu. „Smečky v našich podmínkách obvykle čítají čtyři až šest jedinců,“ poznamenali ekologové.

Nově se oproti předešlému roku potvrdila rozmnožující se smečka v Orlických horách, jedno teritorium navíc bylo díky genetickým analýzám zjištěno také v Českém lese.

Nejčastěji se do Česka dostávají vlci ze severu – ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu. Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat. „Jedinci z obou populací se však mohou v Česku potkávat. Vědci například ve vzorku z konce listopadu 2020 odhalili v Orlických horách samce původem z Karpat. O tři týdny později byl ten stejný jedinec identifikován opět v Karpatech – na slovenské straně Javorníků,“ uvedli odborníci.

„Společné výsledky potvrzují trend z posledních let, kdy se vlci stále šíří do dalších oblastí. Mapa však nemusí podchytit všechna teritoria, která vznikla. Naše kapacity pro monitoring jsou omezené a zvlášť mimo chráněná území nebo tam, kde nevznikají škody na hospodářských zvířatech, může přítomnost vlků ujít pozornosti,“ uvedl Miroslav Kutal z brněnské Mendelovy univerzity a vedoucí programu Šelmy v Hnutí Duha. Experti proto uvítají hlášení o výskytu vlků i od veřejnosti na e-mail stopy@selmy.cz.

V sezoně 2020/2021 odborníci geneticky zpracovali přes 400 vzorků vlků z území republiky, což je víc než dvojnásobný nárůst oproti předchozímu období. Tento nárůst nezpůsobilo přibývání vlků, ale intenzivnější genetický monitoring.

Průzkum také prokázal, že v Česku nevznikají kříženci vlků se psy, podařilo se přesněji zmapovat teritoria i původ solitérních jedinců a získat řadu dalších informací o vlčí populaci, poznamenal Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Podle Aleše Vorla z České zemědělské univerzity v Praze lze čekat další nárůst teritorií vlků. „Naše krajina s vysokými nadstavy kopytníků skýtá ideální podmínky pro silnější rozvoj populace. Ovšem také stále sledujeme osídlování klidnějších partií ČR, mluvíme zejména o méně navštěvovaných příhraničních regionech,“ dodal.

Nadále je podle něj silná vazba vlků na chráněná území, na lidmi méně využívané regiony, jako je Český les a Krušné hory, či na vojenské prostory.

Na monitoringu a terénním výzkumu se podílelo Hnutí Duha Olomouc, Mendelova univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita v Praze, Správa národního parku Šumava a Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Čeští odborníci na šelmy spolupracovali také s kolegy z Polska, Saska či Bavorska.