Vlci se natrvalo usadili v Krkonoších

Vlčích teritoriích je v Česku skoro třicet a nyní se rozrostly o české Krkonoše. „Frekvence výskytu vlků na české straně Krkonoš roste. Pravděpodobně jde o jedince ze smečky, která se léta vyskytuje na polské straně hor,“ potvrdil odporník na vlky Miroslav Kutal z brněnské Mendelovy univerzity.

Poznatky ochranářů vypovídají o vlcích zdomácnělých v českých Krkonoších, kde byli spolu s medvědy vyhubeni v první polovině 19. století.

„Nejprve šlo o výjimečná pozorování, jejichž počet stoupá. Dnes můžeme s jistotou říci, že vlk se v Krkonoších opět usadil. Polští zoologové sledují dlouhodobě tamní smečku. Na české straně hor jsou v poslední době pozorování častá, od Harrachova po Žacléř,“ prohlásil mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný. „Pravděpodobně jde o polsko-saskou populaci vlků,“ upřesnil s tím, že pobytové stopy nacházejí po celých Krkonoších. Kolik vlků v oblasti přesně je, se podle něj nedá zatím odhadnout.

„Rozhodně jsme v českých Krkonoších zaznamenali více vlků najednou, nejen jedince,“ doplnila zooložka Správy KRNAP Karolína Mikslová.

Vlk nachází v turisticky enormně frekventovaných nejvyšších českých horách podle zoologů příznivé podmínky k životu. Lidé, kteří chodí v národním parku vesměs po značených cestách, lehce socializovaných šelmám nepřekážejí.

Kolik vlků se aktuálně v Krkonoších nachází, neumějí ochranáři odhadnout. „Teritorium mohou vlkům poskytnout klidové zóny národního parku a rozlehlé lokality, kam turisté kvůli náročnému terénu nechodí,“ míní Kutal.

Místa vhodná k životu poznají vlci sami díky přirozenému instinktu. Nejprůkaznějším signálem jejich trvalého pobytu bývá reprodukce. „Může se ale jednat o vlka samotáře nebo pár, jež v dané lokalitě nepřivede na svět mláďata, a přesto se tam usadí,“ upřesnil Kutal.

Vlci zatím v Krkonoších nezpůsobili žádné škody jako třeba na Broumovsku, kde tamní farmáři pomocí soudů požadují regulovaný odstřel přísně chráněné šelmy. „Společně s farmáři hledáme řešení, jak nejlépe zabezpečit stáda skotu,“ podotkl Drahný.

Vlk podle ochranářů nepředstavuje pro člověka zvlášť nebezpečné zvíře. Nebezpečí ale hrozí psům považovaných vlky za konkurenci v potravinovém řetězci hodnou zahryznutí. Střet s vlkem bývá pro volně puštěného psa fatální.

„Vlka se není třeba bát. Zvíře nejprve zkoumá, zda člověk představuje hrozbu. Nepřibližujte se, nechte vlka jít! Můžete tleskat rukama, zakřičet. Pokud vlk váhá s odchodem, hoďte na něj hroudu zeminy nebo klacek. Vlky se nepokoušejte krmit. Své domácí mazlíčky ale mějte dobře zabezpečené,“ radí Drahný.

Osamělá vlčice se naposledy potulovala Krkonošemi začátkem srpna 2018. Zvíře nejprve bez jediné škody strávilo noc v ohradě v ovcemi u Vrchlabí obehnané elektrickým ohradníkem. Mladou samičku stresovanou elektrickými výboji musel s pomocí ochranářů vyprostit hospodář. Vlčice později vběhla do jednoho z hotelů pod Špindlerovým Mlýnem, kde ji veterináři uspali a později kvůli podezření na vzteklinu utratili.

Zástupci Správy KRNAP nezaznamenali informace, že by vlci v Krkonoších napáchali větší škody na hospodářských zvířatech. „Co víme, tak se v drtivé většině zaměřují na divokou zvěř, hlavně srnčí zvěř,“ řekl Drahný.

Na nedaleké Broumovsko podle zoologů zasahují tři vlčí smečky. Jedna z nich má podle ochranářů jádrovou oblast v Javořích horách, druhá v pohraničních Vraních horách a třetí v Národním parku Góry Stolowe. Trvalý výskyt vlka byl na Broumovsku zaznamenám po 250 letech v roce 2015 u Adršpachu v západní části Broumovska, o rok později bylo potvrzeno rozmnožování.

Stabilní populace vlků na Broumovsku doprovázejí útoky na hospodářská zvířata, zejména ovce. Někteří farmáři dlouhodobě požadují odstřel vlků.

Na přelomu let 2020 a 2021 ochránci zvířat monitorovali v České republice celkem 24 vlčích teritorií. Vedle Broumovska a Orlických hor se jednalo například o oblast Beskyd, Kokořínska, Krušných hor, Šumavy, Novohradských hor, Českého lesa, Šluknovska či Lužických hor.

Podle ochranářů vlci plní v přírodě v ČR důležitou roli, pomáhají snižovat počty přemnožených prasat divokých, jelenů a srnců, kteří působí škody. Divoce žijící zvířata tvoří podle výzkumů více než 98 procent vlčí potravy, hospodářská zvířata maximálně dvě procenta. Ochranáři opakovaně uvádějí i to, že v zabezpečení stád mají někteří chovatelé rezervy.