Článek
Odborníci mapují návrat vlků do české krajiny dlouhodobě a zevrubně jej monitorují. Mají tak přehled nejen o tom, kde se pohybují vlčí smečky, které přivádějí na svět nové generace, ale i o tom, kam se vlci v rámci migrace či hledání potravy zatoulají.
Při pohledu na pravidelně aktualizovanou mapu, v níž jsou zaznamenány opakované výskyty šelem, je patrné, že vlci se mohou vyskytovat i v hustě osídlených oblastech kulturní krajiny v blízkosti velkých sídel.
Setrvale se vlci usídlili v příhraničních regionech na severu, východě i jihozápadě území, kde jim horský terén poskytuje vhodné útočiště. Mohou však žít i v blízkosti lidí, bez toho, aby byla jejich přítomnost odhalena.
Na D1 u Prahy srazilo auto vlka
Díky moderním možnostem monitoringu vědci zjistili, že vlci jsou během několika měsíců schopni migrovat na vzdálenost až 1500 kilometrů. Během jediné noci pak mohou urazit i desítky kilometrů.
Největší riziko pro ně představují liniové stavby, konkrétně dálniční komunikace, které mohou bezpečně překonat pouze na přemostěních, kde jsou však stále ohrožováni dopravou, případně po k tomu určených ekoduktech, které v posledních letech v rámci výstavby, případně modernizace dálniční sítě vznikly.
Možný odstřel problémových vlků na Šumavě
V poslední době se navíc postoj k návratu vlků do volné přírody pozvolna pozměňuje a EU má nakročeno k jejich mírnější ochraně. Tyto šelmy jsou doposud chráněny coby kriticky ohrožený druh.
V tomto duchu jde i opatření národního parku Šumava, které umožní v krajním případě i řízený odstřel vlků. Má se potenciálně týkat pouze jedinců s problematickým chováním.
V českých Krkonoších se poprvé narodila mláďata vlka
„Aby mohli být problematičtí jedinci plašeni, odchytáváni, nebo dokonce uloveni, musí vykazovat jasně vyjmenované a popsané znaky, které vybočují ze svých přirozených vzorců chování či instinktů. Například ztratí plachost a stanou se pro lidi, popřípadě hospodářská zvířata nebezpečnými. Tímto opatřením bude zároveň možné eliminovat výskyt případných kříženců vlka se psem, kteří jsou na území ČR nežádoucí,“ popsal mluvčí parku Jan Dvořák.
„K odchytu a odstranění jedince z populace na území národního parku je přitom oprávněn pouze držitel zvláštního rozhodnutí,“ zdůraznil mluvčí. K podobnému kroku již dříve přistoupil i Královéhradecký kraj
V oblasti Šumavy mají odborníci potvrzený výskyt osm vlčích teritorií, přičemž u čtyř smeček zaznamenali i mláďata.
Královéhradecký kraj opět umožnil odstřel problematického vlka
