Článek
Přitom letošní rok byl podle mluvčího Českého svazu ochránců přírody Petra Stýbla pro ně velmi příznivý. Dva vrhy znamenaly spoustu mláďat. Právě těch se aktuální situace týká nejvíc. Do teplých krajů odlétají opeřenci po částech. Naposledy tím směrem většinou míří mladí ptáci, jenže řada z nich to nestihla. „Snaží se někde schovat pod střechou, někdy vletí do domů, shlukují se a snaží zahřívat mezi sebou. I tak ale mnozí umírají. Jsou jich tisíce a tisíce, je to úplně šílené,“ popsal současný stav.
Nicméně věří, že příroda se i s tak masivním úbytkem vyrovná, i když třeba ne za rok, za dva. Přežijí jen ti nejsilnější.
Vysílení jedinci končí v záchranných stanicích. Pavel Křížek ze záchranné stanice Ochrana fauny, která pomáhá od roku 1998 ve Středočeském a Jihočeském kraji, se o víkendu nezastavil. Řešil hlavně jiřičky v Příbrami. „Mají bídu kvůli potravě, dostávají zápaly plic, jsou podchlazené,“ popsal Právu s tím, že ani v péči odborníků nemají vyhráno.
Vysílená a hladová vlaštovka, která se dostala do péče záchranné stanice.
„Protože už jsou tak vysílené, nemocné, odcházejí, i když mají zateplenou místnost a dostávají potravu,“ konstatoval s tím, že každý den přijímá stovky ptáků. „Dalo by se říct, že osmdesát procent vlaštovek a jiřiček už odlétlo, tohle jsou hlavně mláďata z pozdních hnízdišť, která neměla sílu odletět,“ konstatoval.
Podobná událost se podle něj odehrála ve 30. letech, kdy se v půli září prudce ochladilo a ptáci padali po tisících. Okrašlovací spolky je tehdy sbíraly a mecenáši přepravovali do Středomoří. „V dnešní době by se popsalo takových papíru, že by zabralo měsíc,“ míní.
Ničení hnízd vlaštovek a jiřiček je protizákonné. Ornitologové vyzývají k pomoci
„Je to obrovský problém,“ potvrdil Právu i Luboš Vaněk ze záchranné stanice Huslík u Poděbrad krátce před tím, než vyrazil pro další oběti počasí. Telefon ve stanici prý drnčí pořád. Aktuálně se její pracovníci starají asi o stovku vlaštovek.
Teplo a vitamíny
„Když je prochladlé přivezmeme, první, co potřebují, je teplo. Pak dáváme vitamíny, které je trochu nastartují, a speciální gel, jenž obsahuje spoustu rozemletých moučných červů a proteiny,“ popisuje. Do zobáku dostávají pinzetou dávku každou půl hodiny. „Náročné je i to ježdění, takže bereme jako vysvobození, když nám je lidi přivezou,“ apeloval na veřejnost.
Jak na tom ptáci jsou, se zjišťuje podle svaloviny na prsou. „Ti nejhubenější u nás zůstanou minimálně týden, u těch, kteří jsou na tom lépe, doufáme, že koncem týdne bychom je mohli vypustit,“ odhaduje s tím, že šanci na úspěšné doputování do teplých krajů mají dost velkou.
Se záchranou vlaštovek pomáhali i hasiči.
Když člověk vidí hejno hřející se o sebe, neměl by ho podle něj rušit. „Když někdo najde spadlé ptáky, ať zavolá na záchrannou stanici anebo je přiveze. Stačí papírová krabice, do ním malá umělohmotná lahev s teplou vodou, aby se zahřáli,“ nabádá Vaněk.
Aby lidé zkoušeli ptáky krmit, pokud je doma najdou, nemá smysl. Právě vlaštovky a jiřičky se totiž živí jen létajícím hmyzem. Krmítko jim nepomůže.
Pražská záchranná stanice pro volně žijící zvířata v Ďáblicích v neděli podle vedoucí Veroniky Kraslové přijala 97 zesláblých vlaštovek, v pondělí jen mezi 7. a 8. hodinou dalších třináct. „Lidé nám můžou pomoct, když přinesou sušené červíky, budeme rádi i za textilie do inkubátorů,“ dodala.