Vlaky nám pojedou přímo pod domy. Obce na trase se děsí tunelu Praha-Beroun

V lokalitě mezi Tachlovicemi a Mezouní má vzniknout zázemí pro výstavbu, z níž mají obce velké obavy. „Jsme obec, které se stavba tunelu týká velmi podstatně, protože zde má být největší zařízení staveniště, další má být ve Slivenci a menšího rozsahu také ve Svatém Janu pod Skalou. Se stavbou jsme vyjádřili nesouhlas,“ informoval Novinky starosta Tachlovic Dalibor Auf (KDU-ČSL).

„Bude to staveniště nebývalé rozsahem i technologiemi pár stovek metrů od intravilánu obcí,“ doplnil starosta Mezouně Miroslav Peleška (bezp.). Obce dotčené plánovanou výstavbou proto založily platformu, kde vyjadřují nesouhlas se stavbou, dožadují se variantních řešení a chtějí ochránit místní obyvatele před dopady stavby.

Nesouhlasná stanoviska poslali starostové i v rámci procesu o dopadech stavby na životní prostředí, takzvané řízení EIA, které je nyní na stolech úředníků ministerstva pro životní prostředí.

„Bohužel informace, které jsme zatím dostávali, nebyly tak kvalitní a podrobné, jak bychom u takového projektu čekali. Neviděli jsme žádná zpracovaná opatření pro důsledky ražby. Například jak se budou řešit případné ztráty podzemní vody, jak se budou řešit náhradní dodávky, kompenzovat její ztráty. Jak se budou řešit propady a poklesy terénu? Tunel povede přímo pod zdejšími domy,“ připomínal možné dopady stavby Peleška.

Trasa tunelu je podle dostupných informací Správy železnic naplánovaná skutečně přímo pod oběma zmíněnými obcemi. Lidé budou mít pod svými domy v hloubce kolem stovky metrů dva jednokolejné tubusy, každý pro jeden směr jízdy vlaků. „Znamená to komplikace třeba i pro tepelná čerpadla,“ dodával další argument starosta Auf.

Závažné bude i dění kolem stavby. Ta má trvat zhruba sedm roků. „Má tady vyrůst betonárka, pracovalo by tu pravděpodobně permanentně 400 lidí na tři směny. Většina rubaniny z raženého tunelu by se dopravovala na povrch v blízkosti obce, vznikla by zde velká deponie, odkud by se rubanina buď odvážela do lomů v západních Čechách, nebo by zde zůstala jako navážka,“ přibližoval Auf další důsledky stavby.

„Myslím, že ani naši občané nemají a nemohou mít představu, co se na ně ve skutečnosti valí,“ dodal. Svými protesty chtějí starostové eliminovat dopady stavby.

Správa železnic počítá s výstavbou mezi lety 2028 až 2035. Letos se počítá se zahájením výkupů pozemků. Většina ražby se má provádět tunelovacími stroji v hloubce kolem sto metrů pod povrchem. U šachet ve Slivenci a Tachlovicích mají vzniknout i technologické objekty například pro napájení nebo ventilaci tunelu.

Provést se má pasport studní a vodních toků. „Díky zvolenému způsobu ražby budou tunely zhotovené jako nepropustné, a tudíž ovlivnění hladiny podzemní vody projektem bude minimální nebo pouze lokální a dočasné v průběhu realizace stavby,“ uvedla Správa železnic na svém webu.

Vytěžený materiál by se mohl použít na stavbě samotné, případně pro výrobu cementu nebo na rekultivaci opuštěných lomů v různých částech Čech.

Po dokončení tunelu by měla cesta z Prahy-Smíchov do Berouna trvat přibližně 13 minut, úsek Praha-Smíchov – Plzeň mají vlaky zdolat za méně než 45 minut. Po zrychlení dopravy v tomto úseku se očekává nárůst poptávky obyvatel po železniční dopravě, což umožní zvýšení frekvence rychlíkových spojů do Prahy.