Vládní sliby chyby. Od digitalizace a školství až po konsolidaci financí

Vláda se v programovém prohlášení zavázala, že stabilizuje veřejné finance. „Naše země potřebuje odpovědnou rozpočtovou politiku, která zabrzdí nesmyslné rozhazování peněz daňových poplatníků, nalezne úspory a stanoví dlouhodobé směřování veřejných financí a v co nejkratší možné době zajistí rozumné hospodaření státu,“ uvedl kabinet v programovém prohlášení.

„Z ekonomického pohledu by se měla vláda snažit víc, protože fiskální konsolidace zůstává nedotažená do konce,“ řekl Novinkám ekonomický poradce Hradu David Marek ze společnosti Deloitte.

Zdůraznil, že aby byly veřejné finance stabilní, neznamená to nutně, že musí být rozpočtový schodek nula. Ten na příští rok je naplánovaný na 241 miliard korun.

„Může být i mírně záporný, důležité je, aby se stabilizoval poměr veřejného dluhu vůči hrubému domácímu produktu. K tomu by bylo potřeba snížit schodek celého vládního sektoru, nejen státního rozpočtu, ale i všech složek, tedy mimorozpočtových fondů, krajů a obcí atd. Tento schodek by měl být nižší o zhruba 70 miliard korun. To je částka, která by byla potřeba, abych já jako ekonom mohl být spokojen, že vláda doručila svůj slib, že stabilizovala veřejné finance,“ dodal Marek.

Zdůraznil však, že se kabinet vydal na správnou cestu a k fiskální konsolidaci ušel minimálně 90 procent cesty. „Veřejné finance zdědil rozvrácené po předchozí naprosto neschopné a nezodpovědné vládě,“ poznamenal Marek.

Bolavý je nesplněný závazek vlády z programového prohlášení z jara 2023 v oblasti vzdělávání, které si přitom vytkla jako svou prioritu. Společnost PaqResearch upozornila, že ačkoliv se vláda v programu zavázala vydávat na vzdělávání tolik, kolik činí průměr v poměru k HDP zemí OECD, tedy 4,6 procenta, nečiní tak. Z kýžené sumy zhruba 370 miliard korun chybí v rozpočtu školství na příští rok asi 80 miliard korun.

Vláda pak podle šéfa školských odborů Františka Dobšíka učitelům stále nenavyšuje platy podle růstu průměrné mzdy. „Růst platů je nižší,“ míní. O samotných platech pro pedagogy totiž rozhodují ředitelé škol, kteří sumu, kterou od státu dostanou rozdělují mezi všechny zaměstnance. Růst platů učitelů tak není všude stejný.

Nejpropíranějším problémem vlády se stala digitalizace stavebního řízení, která měla proces povolování staveb zrychlit. Kvůli problémům, které digitalizaci od jejího spuštění v červenci provázejí, se tento proces spíš zpomalil. Ministr Martin Kupka (ODS), který si věc vzal na starosti po odchodu Pirátů a ministra Ivana Bartoše (Piráti) z  vlády, oznámil, že digitalizace bude muset začít zcela od začátku a systém bude hotový až v roce 2028.

Ale ani digitalizace v ostatních resortech není u cíle. Kabinet ji sliboval třeba ve zdravotnictví, podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka je v nedohlednu.

„Reálně žádná digitalizace není a nic zásadního neprobíhá. Ale po zkušenostech ze stavebního řízení možná díkybohu,“ poznamenal Kubek ke slibu vlády, že „podpoří sdílení informací mezi poskytovateli a pacienty, tedy urychlený rozvoj digitalizace českého zdravotnictví a propojení systémů jednotlivých zdravotnických zařízení“.

Ministerstvo zdravotnictví mělo podle programu vlády zajistit také ve spolupráci s ministerstvem práce kvalitní a dostupné sociální služby pro lidi s autismem a funkčním postižením. Odlehčovacích služeb a asistentů je na trhu stále nedostatek, vláda už alespoň přijala dokument, který definuje potřebná systémová opatření pro jejich podporu.

Dostatečně dostupná zatím není ani psychiatrická péče. Jak upozorňují neziskové organizace, zvlášť rodiče dětí si stěžují, že na psychiatra či psychologa čekají i měsíce. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nicméně plánuje otevírat nová centra duševního zdraví, v příštích dvou letech je jich v plánu 26. Aktuálně jich je v republice 39.

Co už vláda nestihne, je zavedení valorizace slev na poplatníka. Ty prosazovali hlavně lidovci. „Je to stále naše priorita,“ potvrdil předseda klubu poslanců KDU-ČSL Aleš Dufek. Více si z daní měli podle nich odečíst hlavně rodiče více dětí. Jenže ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nenašel v rozpočtu pro takové opatření peníze.

Sliby kabinet nenaplnil ani ve své důchodové reformě. Návrhu, aby děti mohly přispívat jedno procento svého důchodového pojištění rodičům či prarodičům, se vláda vzdala. V programu také stálo, že se odpracovaná doba potřebná pro čerpání důchodu zkrátí ze 35 na 25 let. To se nakonec nestane. Naopak pro čerpání předčasného důchodu se prodlouží na 40 let.

Kabinet se vzdal i návrhu, aby spotřební daně na zboží zohledňovaly jeho škodlivost. Pro tiché víno to platit nezačne, zůstala mu nulová spotřební daň.

Jen obtížně pak vláda stihne změnit trestní zákoník. „Aby to prošlo legislativním procesem, musí to vláda předložit na podzim,“ upozornila poslankyně ANO Helena Válková. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) však Novinkám řekl, že věří, že to stihne. Změna by měla upravit trestní sazby a ulevit věznicím.

Snížit by se měly tresty za opakované drobné krádeže, před soudem by nově neskončili ani někteří neplatiči alimentů. Vězení by hrozilo jen těm, kteří by své děti dostali do nouze. Dosud hrozí za neplacení alimentů vězení každému, kdo neposlal peníze čtyři měsíce.

Ani v zahraniční politice se program nepodařilo naplnit. „Budeme rozvíjet co nejužší přátelské vztahy na všech úrovních s našimi sousedy a strategickými partnery v rámci Evropské unie. Spolupráce ve Visegrádské skupině a Slavkovském formátu bude součástí našich vazeb na všech úrovních,“ uvádí prohlášení vlády.

Realita je ale jiná, protože Slovensko se Česku samo vzdálilo poté, co se premiérem stal Robert Fico. Letos v březnu vláda zrušila společné jednání se slovenským kabinetem.