Vládní plány na úspory ministerstva cupují na kusy

Podle loňského usnesení vlády mají příští rok díky zjednodušení agend a zrušení duplicit ušetřit téměř 12 miliard korun. Rok poté pak dokonce téměř 25 miliard. O úspory se má podělit 14 ministerstev a dalších 339 úřadů a organizací zřizovaných státem.

Již rozjezd plnění tohoto úkolu odhalil, jak těžké to bude. Ministerstva dala hned na začátku najevo, že se do tohoto úkolu nehrnou. Ze čtrnácti jich jen polovina poslala na Úřad vlády ČR skutečné vyčíslení možných úspor ve vlastním resortu. Ostatní, např. ministerstva financí či spravedlnosti, neuvedla úspory žádné, jiná jen naznačila, kudy by se mohla ubírat, ale konkrétní úspory chyběly.

Navíc se ukázalo, že není snadné některé úřady jen tak zrušit nebo sloučit, protože bude nutné změnit příslušné zákony.

A tak má ministr Petr Mlsna, který zdědil zajištění miliardových úspor po vicepremiérce Karolíně Peake, těžkou úlohu. „Navržená úspora byla ze strany ústředních správních úřadů v kontextu vládou požadované úspory zanedbatelná,“ konstatuje zpráva, kterou Mlsna předložil vládě. Oněch sedm ministerstev navrhlo totiž úspory ve výši pouze necelé 1,7 miliardy korun.

Úřad vlády tedy sepsal možná opatření s využitím různých dokumentů o organizační struktuře jednotlivých úřadů a vznikl soupis, který, kdyby se ho podařilo naplnit, by znamenal úsporu 16,2 miliardy korun. Již po první poradě ekonomických ministrů se ale smrskl na polovinu. A všechny resorty nakonec odmítly úsporná opatření za více než 11 miliard korun. „Vláda schválila 1. etapu úsporných opatření v celkové výši 8596,43 mil. Kč, přičemž je zde zahrnuta částka ve výši 3724,6 mil. Kč za odprodej majetku,“ sdělil Právu Mlsna. Podle něho ale výnos z prodejů může být vyšší, protože jeho hodnota „opírá se o veřejné údaje stávající účetní hodnoty majetku, které ale nemusí odpovídat potenciálně vyšším ziskům z prodeje nepotřebného majetku ve veřejných aukcích“, uvedl.

Kde se mělo spořit nejvíce? Především se očekávalo, že dojde k racionalizaci výdajů na informační a komunikační technologie, že se některé instituce dohodnou na sdílení obslužných činností, případně že se lépe budou využívat budovy a další státní majetek. Těchto návrhů ale soupis obsahuje podstatně méně, než se čekalo. Mlsna předpokládá, že tato úsporná opatření přijdou na řadu v rámci úsporných opatření pro rok 2015.

Velkou sumu nyní mělo přinést také snížení počtu ministerstev. V tom se ale vláda neshodla. Zatímco koaliční partneři souhlasili se sloučením ministerstev průmyslu a obchodu s dopravou (vytvořilo by se ministerstvo hospodářství), ve vzduchu zůstal podobný osud ministerstev školství a kultury a také práce a sociálních věcí a zdravotnictví.

„O rušení a slučování dalších ministerstev v této etapě vláda nerozhodla a s největší pravděpodobností již během svého mandátu nebude rozhodovat,“ tvrdí Mlsna.

Ani zrušení ministerstva pro místní rozvoj není jisté. Ukázalo se totiž, že ho nelze zrušit zcela bez náhrady. Na jeho místě budou muset „vyrůst“ hned dva úřady – Úřad pro veřejné investování a Nejvyšší stavební úřad. Náklady na to nejsou zanedbatelné – počítá se se 40 milióny korun. Největším přínosem likvidace MMR by tak nejspíš byl prodej jeho sídla na nejlukrativnějším místě v Praze – na Staroměstském náměstí.

Mlsnův úřad uspěl ve vládě s ideou vytvoření jedné instituce pro rehabilitační a rekreační pobyty příslušníků bezpečnostních a ozbrojených sborů – tzv. Agentury pro poskytování rehabilitací. Narazil ale s dalšími návrhy. Například s vytvořením jednoho dozorového orgánu nad bezpečností potravin, kdy by se spojila Státní zemědělská a potravinářská inspekce s Českou obchodní inspekcí, které by se později sloučily pod Celní správu.Pochopení nezískal ani nápad postupně převést výzkumné resortní výzkumné ústavy pod veřejné výzkumné instituce, tedy pod univerzity či Akademii věd. Podporu nezískalo ani slučování resortních sportovních center do jednoho pod hlavičkou ministerstva školství.

Ministerstva posílají k ledu i další návrhy. Například přesun České centrály cestovního ruchu z ministerstva pro místní rozvoj pod ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Sloučení Puncovního úřadu s úřady věnujícími se metrologii či zkušebnictví odmítlo MPO stejně jako zrušení Výzkumného ústavu materiálu. Vnitru se nelíbí nápad na zrušení jeho tiskárny. Ministerstvo zdravotnictví se nechce vzdát zřízení Národní rady pro hluk. Nesouhlasí ani se slučováním krajských hygienických stanic do dvou či tří organizací. Ministerstvo zahraničních věcí se brání zrušení Diplomatického servisu a rozpuštění Ústavu mezinárodních vztahů.