Článek
Letadla by měla přistát na vojenském letišti Kbely či v Ruzyni v roce 2007. Staré ruské letouny T-154 z tzv. vládní letky by měly nahradit jeden větší letoun (100 pasažérů), dvě menší letadla (15-30 pasažérů) a dva vrtulníky.
"Byla schválena varianta, která počítá s obnovou pěti letounů, z nichž jeden bude velký dopravní letoun," uvedl po jednání rady premiér Stanislav Gross. Dodal, že toto letadlo bude sloužit hlavně na přepravu českých vojáků do misí, k humanitárním a krizovým účelům. "Menší letadla budou využívána i mimo tyto účely k přepravě ústavních činitelů," poznamenal Gross.
Podle statistik ministerstva obrany ústavní činitelé využijí čtvrtinu letových hodin vojenského dopravního letectva. Obnova letového parku bude stát 135 miliónů dolarů a armáda bude případnému dodavateli letadla splácet 15 let.
Rada o letce jednala již potřetí a podle Grosse našla nejefektivnější variantu. "Je to varianta ekonomicky výhodná, pokud ji budeme porovnávat s pronájmy či charterovými lety," uvedl.
Klaus: je to jen 0,025 % rozpočtu
Letouny pořídí armáda ze svých zdrojů. Ministr obrany Karel Kühnl novinářům řekl, že částku vypočítali z katalogových cen. Lze prý předpokládat, že ve výběrovém řízení ještě klesne.
Podle prezidenta není částka příliš vysoká. "Řeklo se tady 135 miliónů dolarů za 15 let. To je řekněme 10 miliónů dolarů ročně. Což je 250 miliónů korun a pokud bude státní rozpočet tisíc miliard ročně, tak je těch 250 miliónů je 0,025 procenta celého státního rozpočtu," vypočítal na tiskové konferenci Klaus.
Nečas: letadla lze pronajímat
Stínový ministr obrany a první místopředseda ODS Petr Nečas nesouhlasí s tím, že by se mělo vojenské dopravní letectvo obnovovat hlavně pro potřeby vládních činitelů. Ti by mohli podle něj k přepravě používat nabídky komerčních společností.
"Primárním úkolem by měla být doprava našich jednotek. Dovedu si představit, že toto letectvo by bylo budováno ve spolupráci se Slovenskem. Pouze jako doplňkový úkol by byla doprava našich ústavních činitelů," řekl Nečas v Českém rozhlase.
Otázku obnovy vládní letky znovu vrátila do diskuse nedávná kolize vládního challengeru, kterému prasklo přední sklo v momentu, kdy v něm letěl ministr zahraničí do Kataru.
Vládní letka, která zajišťuje přepravu ústavních činitelů, má k dispozici kromě třináctiletého malého tryskového challengeru už jen stroje sovětské výroby, a to dvě velkokapacitní Tu-154 M, dále pak dva malé stroje Jak-40, k tomu An-26, L-410 a transportní vrtulníky Mi-8.
Sovětské stroje jsou těžké a mají o třetinu větší spotřebu paliva než moderní letadla. Jejich dolet je krátký a vyžaduje při delších cestách častá mezipřistání. Většina letadel přitom má kvůli hlučnosti výjimky, aby mohla přistávat na civilních letištích po Evropě a USA. V roce 2006 jim skončí výjimky EU týkající se limitů hlučnosti, za další dva roky přestanou splňovat i upravené emisní limity.
