Článek
Některé zásadní problémy totiž vláda již delší dobu hrne před sebou a v poslední době se ukazuje, že ztrácí soudržnost a síly je prosadit.
Mezi témata, na kterých si vláda může vylámat zuby, patří korekce zdravotnických poplatků, převod fakultních nemocnic a zdravotních pojišťoven na akciovky, církevní restituce či schvalování radaru.
Vzhledem k tomu, že příští rok bude mít kabinet plné ruce práce s evropským předsednictvím a poté se už přiblíží kampaň pro volby 2010, lze očekávat, že mnohé cíle splněny nebudou.
"Než chyby, raději nic"
"Než udělat chyby, raději to neschválit, protože chyby mohou být nevratné. To se týká například převodu fakultních nemocnic na akciové společnosti. To by bylo dlouhodobé poškození zdravotní péče a já na to nepřistoupím v žádném případě,“ řekla Právu místopředsedkyně lidoveckých poslanců Michaela Šojdrová.
Namále má i návrh na vypořádání vztahu státu a církví. Koalici se zákon, podle kterého by se hlavně katolické církvi měl vrátit majetek za 50 miliard a zaplatit kompenzace ve výši 83 miliard (za 60 let i s úroky 270 miliard), nepodařilo dostat zatím ani do druhého čtení ve Sněmovně. Odmítavý postoj rebelů v ODS popouzí lidovce.
Vrásky na Topolánkově čele dělají kvůli radaru zase zelení. Poslankyně Olga Zubová a Věra Jakubková pro stavbu odmítají hlasovat. Podobně se v neděli vyjádřil i ministr školství Ondřej Liška.
Premiér zase dráždí zelené tím, že při jakékoli příležitosti tvrdí, že česká energetika se neobejde bez jádra. Zelení si přitom prosadili do programového prohlášení, že vláda nebude jadernou elektrárnu stavět ani připravovat.
| Co říkaly vládní strany o poplatcích ve zdravotnictví před volbami | |
|---|---|
| Program ODS: | Finanční spoluúčast se nebude povinně zvyšovat. |
| Program KDU-ČSL: | Jako možné oblasti spoluúčasti vidíme např. poplatky za návštěvu u lékaře, zřízení manipulačního poplatku za výdej léků na recept a hospitalizační poplatek. Zasadíme se, aby je nehradili sociálně potřební občané. |
| Program SZ: | doporučuje zavedení minimálních poplatků za vystavení receptu, dále poplatku za "hotelové služby" při hospitalizaci. |
| Prohlášení vlády: | Vláda podpoří motivaci občanů k zodpovědnému využívání zdravotní péče - mj. zavedením regulačních poplatků za recept, za den hospitalizace, za návštěvu pohotovosti nebo ambulantního specialisty. Současně bude stanoven maximální roční limit finanční spoluúčasti občanů a zohledněn dopad na sociálně slabé skupiny obyvatelstva. |
| Skutečný stav: | všichni platí u lékaře a za položku na receptu 30 Kč, za hospitalizaci 60 Kč a za pohotovost 90 Kč. |
Nečas: konfrontace v koalici nás brzdí
Pesimistický pohled do budoucnosti nesdílí místopředseda ODS a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, i když připouští, že jsou problémy v prosazování volebních slibů.
"Určitě bychom si všichni dokázali představit, že některé reformy by měly být hlubší, než je možné v realitě koaličního vládnutí. Vzájemná koaliční důvěra je hodnotou sama o sobě. Konfrontace v koalici snižuje schopnost koaliční vlády dělat pozitivní věci,“ řekl na dotaz Práva.
Je si vědom, že prubířským kamenem koalice může být radar. "Je skutečností, že ve všech třech koaličních stranách jsou skupinky dvou tří poslanců, kteří zřejmě nemají zájem na pokračování této vládní konstelace. Anebo si neuvědomují, což se mi ani nechce věřit, že jejich počínáním mohou zbourat koaliční vládu,“ zdůraznil.
Dalším horkým bramborem je Lisabonská smlouva, a to hlavně v samotné ODS. Především díky jejím senátorům bude zkoumat Ústavní soud, zda je v souladu s českým právním řádem. "Jistá část ODS má s touto smlouvou problém, ale na druhou stranu je smlouva výsledkem dlouhodobého jednání uvnitř koalice a je výsledkem komplikovaného kompromisu i v EU. Z tohoto pohledu někteří kolegové zastávají lacinější stanovisko,“ uvedl Nečas.
Topolánek: plníme, co jsme slíbili
Ohradil se, že na splnění slibů občanům měli už dva roky. "Tato vláda (druhá Topolánkova) má za sebou teprve rok a čtvrt působení, takže z toho pohledu je třeba na ni pohlížet,“ uvedl. Za nesporné klady označil rovnou sazbu daně z příjmu fyzických osob, restrukturalizaci sociálních výdajů, zvládání schodků veřejných financí a zahájení důchodové reformy.
Optimismem hýřil před měsícem i premiér Mirek Topolánek, když na ideové stranické konferenci prohlásil: "Jsme první vládou, která skutečně plní, co slíbila". Zároveň zdůraznil, že stále "drží směr“, přestože museli modifikovat i představy z doby, kdy nevládli. "Je lepší ve vládě prosazovat možná řešení než snít o těch ideálních v opozici,“ vzkázal kritikům.
Jinak úspěšnost ODS ve vládě vidí poslanec Vlastimil Tlustý. "Já si dovolím tvrdit, že je splněna zřetelná menšina. Všechny úspěchy máme před sebou,“ řekl Právu.
Šéf zelených Martin Bursík trvá na tom, že jeho strana svůj program plní úspěšně. "Realizujeme naše cíle programové nejen na ministerstvech, kde jsou naši ministři, ale také na těch ostatních,“ řekl Právu. Zdůraznil, že volební priorita – ekologická daňová reforma – platí od ledna. Zelení prosadili ekologickou daň na elektřinu a na uhlí. Zelení se ale uvnitř strany perou například o radar.
Sliby a realita
Je zajímavé porovnat, jak se k zásadním otázkám stavěly strany před volbami.
O radaru před volbami nemluvil nikdo. Např. poplatky měli v programu jen zelení i lidovci. V daních se programy sice prolnuly, ale současná podobá se nejvíce podobá slibům lidovců. Daňovou reformu totiž připravoval hlavně ministr financí Miroslav Kalousek, autor ekonomického programu KDU-ČSL.
ODS prosazovala rovnou 15procentní daň. Stejnou sazbou jsou dnes zdaněny fyzické osoby. Ale vzhledem k tomu, že se daní tzv. superhrubá mzda, je reálné zdanění přes 20 procent. Lidovci pro fyzické osoby navrhovali dvě pásma 20 a 25 procent. Změna snížené DPH z 5 na 9 procent je vystřižená z lidoveckého programu stejně jako postupné snižování daně pro právnické osoby na 19 procent.