Vláda zvažuje vyslat do Mali i bojové jednotky

Ty by měly po boku maliské armády a francouzských speciálních sil bojovat proti teroristickým jednotkám, které v regionu v posledních měsících znovu nabírají na síle.

Francouzský deník Le Monde v pondělí napsal s odvoláním na ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD), že by se Česko mělo s dalšími státy zapojit do operace speciálních sil pod názvem Takuba v Mali, Burkině Faso a Nigeru.

Podle listu se o vybudování mezinárodní koalice speciálních sil pro boj proti teroristům ve střední Africe snaží Francie už několik měsíců. Zatím se podle listu přidaly speciální síly Estonska a Belgie.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) Právu potvrdil, že o českém nasazení intenzivně jednají, ale dodal, že nemůže zveřejňovat podrobnosti. „Jednali jsme o tom a posuzujeme, jakou formou v boji proti terorismu v oblasti Sahelu a v otázce migrace přispějeme,“ řekl.

Dodal, že by se mělo rozhodnout během příštího roku. Na dotaz, zda je ve hře vyslání vojáků, uvedl: „Nevylučuji vyslání vojáků. Ale dokud není rozhodnuto, tak to nebudu komentovat.“

Podle informací Práva se uvažuje o nasazení vojáků z 601. skupiny speciálních sil z Prostějova. Jednotka 25 výsadkářů ze speciálních sil už v Mali působila v roce 2016. Tehdy v rámci mise OSN monitorovali na severu země pohyb islamistů a také migrační trasy.

Českých vojáků je v současnosti v Mali okolo 120, slouží hlavně v misi Evropské unie a v misi OSN. Minulý týden Metnar oznámil, že čeští vojáci, kteří ve středoafrické zemi slouží už pět let, příští rok výcvikovou misi povedou a budou velet 620 vojákům z 20 zemí.

Velení mise sídlí v hlavním městě Bamaku v jednom z místních hotelů. Úkolem mezinárodního kontingentu je hlavně výcvik maliských bezpečnostních složek. Ten probíhá na základně Koulikoro 50 kilometrů severně od hlavního města.

Česká armáda má pro misi v Mali, ale i v Afghánistánu a dalších zemích mandát do konce roku 2020. Podle tohoto mandátu mohou čeští vojáci působit pouze ve výcvikových a mírových operacích. Pokud by chtěla vláda poslat vojáky do bojové mise, musela by získat souhlas obou komor parlamentu.

Předsedkyně branného výboru Jana Černochová (ODS) stejně jako ostatní členové výboru byla informací o možné bojové misi překvapena. Zatím neví, jak by případně hlasovala. „Neříkám ani ano, ani ne. Byla by to po dlouhé době mise, kam bychom vyslali naše speciální síly. Musí nám to vláda pořádně vysvětlit, protože bychom je poslali do skutečného boje,“ řekla Právu.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) Právu řekl, že už jako ministr zahraničí volal po tom, abychom se místo na Afghánistán začali orientovat na Afriku. „V Afghánistánu se nedařilo v historii nikomu od Alexandra Velikého, Brity a Sověty nevyjímaje. Upozorňoval jsem na Afriku a jsem rád, že se na ni začínáme soustřeďovat a že se tam zvyšuje počet našich vojáků,“ poznamenal.

Jestli zvedne ruku pro vyslání vojáků do bojové mise, ještě nedokázal říci. „Hlasování o tom, aby šli naši vojáci někam riskovat životy, je nejvážnější věc, o které hlasujeme, a je potřeba o ní rozhodovat vždy pečlivě,“ dodal.

Lidovci podporu zváží. „Boj proti terorismu je zásadní věc a KDU-ČSL podporuje boj proti terorismu. Za sebe si to dovedu představit, ale počkám, až s čím přijde ministr obrany,“ sdělil člen branného výboru a místopředseda lidovců Jan Bartošek.

Komunisté nejsou dopředu, jako u většiny vojenských misí, proti. „Nejsme zavilí pacifisté, abychom nechápali, že občas je vyslání vojáků nutné, ale důležité bude, o jaký mandát půjde,“ řekl Právu poslanec Jiří Dolejš.

V Mali se v poslední době zhoršuje bezpečnostní situace. Tamní armádě se nedaří čelit růstu vlivu islamistických skupin, které ovládají pouštní prostory na severu země a pronikají i do centrální oblasti země, kde leží hlavní město Bamako.

V pondělí v zemi zemřelo 13 francouzských vojáků při srážce dvou vojenských vrtulníků při pronásledování islamistických bojovníků.