Vláda trpí nedostatkem kompetence i odvahy, míní Maláčová

Ústavní soud podržel vládu v jejím loňském rozhodnutí osekat mimořádnou valorizaci penzí. Co na to říkáte?

Vytočilo mě to. Hlavně to, že soud kompletně převzal argumentaci vlády, která byla podle odborné veřejnosti fakt hodně odfláknutá. Jak už to u téhle vlády bývá. Vláda prý zažila šok, když se dozvěděla, jaká byla loňská lednová inflace, věřili byste tomu? To je urážka inteligence nás všech.

Stejně jako je urážka inteligence označit 20 miliard korun, o které byla valorizace pokrácena, za značné hospodářské škody. Je to jen půl procenta výdajů rozpočtu. Samozřejmě je to hodně peněz, ale není to fatální.

Vždy se snažím vidět perspektivu z pohledu lidí. Moje mamka má bez 19 dnů odpracováno 46 let a vychovala čtyři děti. Mě a moji setru, a potom bratránka a sestřenku, kteří přišli o rodiče.

To, že se jí má navýšit důchod, že ho má mít důstojný, si stejně jako více než dva miliony ostatních takových lidí, kteří pracovali celý život a vychovávali děti, prostě zaslouží. A jak se teď mají cítit, když jim politici říkají, že jsou přítěží pro společnost a je potřeba jim pokrátit důchody?

Podle mě je to nepřípustné. Obviňuji vládu z toho, že používá ageismus (přesvědčení o nízké hodnotě a nekompetentnosti stáří), aby zakryla svoji neschopnost dobře nastartovat růst a hospodařit s veřejnými financemi tak, jak slibovala v kampani. Vůbec nevládnou, jen pasivně přihlížejí. Nesvěřila bych jim ani školku.

Vláda ale tvrdí, že opakované valorizace posledních let pomohly důchodcům přečkat inflační krizi lépe než pracujícím a vyšší růst penzí by rozvrátil veřejné finance. S tím nesouhlasíte?

Absolutně ne. Za rozvrácené veřejné finance přece nemůžou důchodci. Podívejte se, jak dopadla daň z mimořádných zisků. Vybralo se o více než 40 miliard méně než si ministr financí narozpočtoval, a takových příkladů bych mohla uvést asi deset.

Navíc všichni vidíme, jak vláda strašně plýtvá. Ať to jsou předražené armádní zakázky, nebo večírky. Jenom minulý rok si politici pořádně přidali. Řadoví ministři si navýšili platy o 22 tisíc a vicepremiér o 26 tisíc korun.

No, a za to, že nerostly mzdy zaměstnanců, přece také nemůžou důchodci. Vláda inflaci jenom přihlížela a nic neřídila. Měla proti rekordní inflaci bojovat, jako to udělala řada členských zemí EU.

Ale nekonala a kvůli tomu jsme všichni brutálně zchudli. Ve vládě není ani jeden ekonom. Je to beznadějné. A místo toho, aby se aspoň omluvili, obviňují důchodce z toho, že ruinují rozpočet. Lidsky mi to přijde opravdu bezohledné a pod úroveň.

A co ten argument, že reálné příjmy ostatních se propadly více?

Není absolutně pravda, že se důchodci mají dobře. Loni poprvé po deseti letech, a přijde mi to jako déjà vu, seniorská inflace převýšila valorizaci. Inflace byla 13,6 procenta a valorizace 12,4 procenta. To znamená, že senioři zchudli. Přitom mají jen velmi omezené možnosti, jak si něco vydělat, a nemohou si vyjednat individuálně nebo kolektivně vyšší důchod.

Navíc průměrná mzda je dvojnásobná než průměrný důchod, to se pak dopady inflace hůře snášejí. To je ten rozdíl.

Ministři i ústavní soudci ale zahrnují také ty předchozí valorizace, kdy za poslední tři roky rostly podle propočtů důchody o trochu rychleji než ceny.

A je to snad zločin? Je špatně, když důchodcům roste životní úroveň? Vždyť jsou to lidé, kteří vybudovali tuhle zemi, ti nám nic nedluží. Naopak.

Co se tady v posledních letech pořádného vybudovalo? Vychovali nás, pečovali o nás, mají odpracováno v průměru zhruba 43 let a my jim teď budeme závidět každou korunu?

Řeknu to ještě jednou: za stav veřejných financí nemůžou důchodci. A popravdě řečeno, já si myslím, že asi nejvíc lidí je rozčilených z toho, že vláda ještě před čtrnácti měsíci říkala, že se nebude na důchody v žádném případě sahat.

Premiér Petr Fiala tehdy říkal, že se nebude zvyšovat věk odchodu do důchodu ani měnit valorizace. Nejvíc lidem vadí, že lhali, dělají z nás hlupáky a staví pracující proti seniorům. A že sama vláda nešetří.

Vláda snížila i budoucí valorizace a znevýhodnila předčasné penze. Vedle zvyšování věku odchodu do důchodu chce třeba i snižovat výměry nových penzí. Vy jste předkládala poslední reformu penzí společně s Danuší Nerudovou, ale podporu pro ni jste nenašly. Jak hodnotíte nynější návrhy?

Vláda trpí nedostatkem kompetence i odvahy. Nejhorší kombinace. Je evidentní, že po důchodcích přijdou na řadu pracující.

Vláda nemá odvahu ani spravedlivě danit. Konsolidační balíček daní jenom práci a spotřebu, ale na kapitál, jak ukázala na dani z mimořádných zisků, ani na velké majetky si netroufne. A lidé jsou zase naštvaní, protože to není fér.

Jestli se máme uskromnit, tak všichni. A ne, že 85 procent do rozpočtu jde jenom z práce a ze spotřeby.

A co se týká změn v důchodech?

Mám k nim velké výhrady, a jako odbory jsme je zkritizovaly velmi podrobně, hlavně zvyšování věku odchodu do důchodu.

Nechápu, proč bychom měli mít jednu z nejpřísnějších hranic odchodu do důchodu, když jsme nejprůmyslovější země v Evropě a naše obyvatelstvo je ve špatné zdravotní kondici. Vláda ale se zdravotní prevencí nedělá nic. Co předvádějí, je opravdu amatérské.

Navíc se potýkáme se strukturální nezaměstnaností na trhu práce. Když přijdete o práci po padesátce, je to průšvih. Je velmi obtížné najít si práci novou, se zaměstnaneckou smlouvou a odpovídající kvalifikací.

A moje otázka zní: když se zvýší věk odchodu do důchodu, spočítal ministr práce Marian Jurečka, kolik nás to bude stát na podpoře v nezaměstnanosti, na vyšších nákladech na nemocenskou a zdravotní péči pro starší pracující?

Kolik nás to bude stát na invalidních důchodech? A na dávkách těm, kdo půjdou do důchodu předčasně? Už teď je to pětina lidí, a to ještě nejsme na hranici důchodového věku 65 let.

Budou si ale lidé moci dovolit chodit do penze nadále předčasně, když podmínky pro to vláda prudce zhoršila?

Lidé budou stejně odcházet do důchodu dříve, protože už to prostě nebudou zvládat. A pak budou žádat o dávky. Vždyť to v připomínkovém řízení uvedlo i ministerstvo zdravotnictví.

Že naše obyvatelstvo není schopno v tak vysokém věku pracovat. A to bude stát více na administraci pro statisíce lidí a další miliardy, možná desítky miliard na výdajích na nepojistné sociální dávky. Toto všechno se má sečíst.

Vládní návrhy nemíří k podstatě problému, že penzijní systém potřebuje i jiné zdroje, než je zdanění práce.

Na ně se stále spoléháme ze tří čtvrtin, přitom průměr v Evropě je půl na půl. Takže jsme neudělali základní domácí úkol, abychom našli dodatečné finanční zdroje pro důchodový systém.

To ale před pár lety vyčítali i vám, že jste pro vaši reformu nenašla potřebné finanční krytí…

Když se vrátím k tomu zdanění práce, odevzdáváme 43 procent mzdy, což nemá v mezinárodním srovnání obdoby. To vede i k tomu, že máme nízké mzdy, rozbujelou práci na černo, podráží to tvořivost a produktivitu, nemotivuje ke vzdělání a tak dále, ale to je jiná kapitola.

Je nutné zapojit další zdroje z kapitálu a z majetku, čímž se vlastně přesouváme z problému důchodové reformy do problému daňové reformy. A to prostě nemůžete dělat bez ministerstva financí, které se ale tehdy zapojit odmítlo.

Působíte jako poradkyně odborů, loni jste několikrát kritizovala vládní konsolidační balíček. Co vám na něm nejvíc vadí?

Šíleně dusí ekonomiku. Centrála odborových svazů už přes rok říká, že vláda neřeší hlavní problém, který česká ekonomika má, a to, že nám chybí růst. Jsme jediná země v EU, která se nevrátila na předcovidová čísla.

Za poslední dva roky jsme měli skandální pokles reálných mezd. A vláda kompletně propásla příležitost důvěru v ekonomiku obnovit, nezvládla drahé energie, neinvestuje.

Když se podíváme na sousední země, třeba na Slovensko nebo do Polska, tak ty mají naprostou prioritu využívání evropských peněz na strategické investice. Probíhá tam o tom veřejná debata.

Česku vlastně chybí něco jako Marshallův plán, když to převedu do nějaké zkratky. Nic takového tady není. Levné energie a investice mají být totální priorita. Místo toho pořád dokola posloucháme výmluvy a obviňování. Řeší se donekonečna zástupná témata.

Oni vůbec neumí vládnout, jenom škodí. Výsledkem je ekonomický pokles, zvyšování agresivity a polarizace ve společnosti a rekordně nízká důvěra ve stát. A to je špatně.

Jak lze dosáhnout toho, aby se lidem zasaženým inflační krizí žilo lépe, když prostor pro snižování daní a fiskální stimuly je teď kvůli rozpočtu omezený?

Povím to znova: máme tu obrovské prostředky, stamiliardy z evropských peněz. Ty podle mě nejsou využívány efektivně. Vláda by si měla stanovit několik málo priorit a masivně do nich investovat. Žádný takový plán nevidím. Místo toho štve lidi proti sobě, pracující proti důchodcům, mladé proti starým, živnostníky proti zaměstnancům a podobně.

V poslední době globálně klesly ceny energii. Je potřeba, aby to pocítil i český průmysl, a pak bude prostor tlačit na růst mezd.

Máme o třetinu nižší mzdy, než odpovídá našemu ekonomickému výkonu. Místo toho si zase, tak jak to bylo před deseti lety za ministra financí Miroslava Kalouska, vyrábíme ekonomickou krizi, která je způsobená nekompetencí vlády.

SOCDEM je teď mimo Sněmovnu. Vrátí se do ní příští rok? Přestože stále více lidí na vládu nadává, ani vaše volební preference podle průzkumů příliš nerostou.

Já jsem nyní řadová členka sociální demokracie, nejsem v ní aktivní. Po prohraném stranickém sjezdu na konci roku 2021 a po rozvodu se soustředím na výchovu syna a na svou práci pro odborovou centrálu ČMKOS.

Ale byla jste výraznou tváří sociální demokracie a podle mnohých byste jí mohla pomoci. Letos jsou eurovolby a příští rok volby do Sněmovny. Budete na kandidátce, nebo se chcete zapojit nějak jinak?

Mně politika chybí a strašně mě bavila. Ale jsem přesvědčená, že potřebujeme starou dobrou sociální demokracii. Od té jsme se odklonili.

Máme řešit materiální témata, aby rostly mzdy i důchody, pokud lidé celý život pracovali, aby bylo dostupné bydlení, aby lidé měli kvalitní zdravotnictví i vzdělávání. Sociální demokracie má hájit důstojné pracovní podmínky, bojovat za pracující lidi, zastávat se jich a zvyšovat kvalitu života.

Myslím si, že ten konflikt velké peníze versus pracující je mega aktuální. Stát totiž kompletně ztrácí kontrolu. Každá krize jako třeba pandemie nebo energetická krize jsou okamžitě využity k dalšímu enormnímu navýšení zisků a oslabení státu.

Zároveň však čím dál tím víc lidí, i když dělají všechno správně, i když pracují, pečují o své blízké, žije z ruky do úst. A to nemůže dopadnout dobře.

Tím, jak je SOCDEM mimo Sněmovnu, je ale třeba mediální prostor pro ni přirozeně menší…

Tak si ten mediální prostor musí vzít. Podívejte, neschopnost téhle vlády, ekonomická nejistota, ale i koneckonců politická scéna rozdělená do dvou nesmiřitelných táborů sociální demokracii nahrávají.

Má ale současné vedení strany na to, získat voliče, upoutat zájem médií?

Sociální demokracie má hlubší problémy posledních patnáct let. Vždy to řešila výměnou vedení. Každý ale musí vidět, že facelift nestačí. Chce to přitáhnout odborníky i výrazné osobnosti. To, že chybí obsah i leadership, je podle mě největší průšvih. To je jako fabrika, která nic nevyrábí.

Také se strana nesmí bát provokovat a jít do konfliktů. Chybí profesionální aparát, chce to zapracovat na srozumitelnosti a také zavést disciplínu.

Ta rozhádanost je nesnesitelná. Někteří sociální demokraté už ani nevědí, proč spolu bojují. Už ani není o co, jen s tím nedokážou přestat. Když ale pár lidí začne opravdu pracovat, tak to možné je, získat veřejnost na svou stranu.