Článek
Tato suma představuje maximální hranici pro to, kolik může stát příští rok utratit, aby se jí rozpočet nepropadl do většího než zamýšleného deficitu.
Národní rozpočtová rada s odhadem vlády souhlasí, bere jej jako reálně dosažitelný. Současně však rada v dopise ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO) vládu vyzvala, aby v návrhu rozpočtu neutratila celou částku, protože „neúplným čerpáním výdajových rámců si vláda ponechá prostor pro provádění aktivní fiskální politiky v budoucnu, kdy může dojít ke zpomalení hospodářského růstu.“
S očekávaným zpomalením ekonomiky ale předpokládané příjmy nejsou jisté. Ministerstvo financí předběžně počítá při přípravě rozpočtu na příští rok s deficitem 40 miliard korun. Vláda proto hledá ještě další příjmy do rozpočtu.
Náklady porostou
To, že hrozí zpomalení růstu ekonomiky, a tedy i růstu příjmů, si uvědomuje i Schillerová. Ta prohlásila, že „budeme pokračovat ve snižování zadlužení země“. Zatímco v roce 2017 činil hospodářský růst 4,7 procenta, příští rok to má podle ministerstva být jen 2,9 procenta.
Jisté přitom je, že expanze výdajů bude pokračovat i v příštím roce. Výdaje tak porostou rychleji než ekonomika a příjmy z ní.
Státní kasa musí zvládnout především vyšší náklady na důchody, které by měly příští rok opět vzrůst v průměru o 900 korun, což představuje meziroční nárůst výdajů o šest miliard korun, a další růst platů pro 640 tisíc státních zaměstnanců.
Aby dostála svým slibům, vláda musí příští rok opět zvýšit platy učitelů o 15 procent. Jako trvalý výdaj vzroste i příspěvek na péči (nárůst výdajů o 1,9 mld. Kč), porostou platby za státní pojištěnce (nárůst o 3,5 mld. Kč).
Kolik navíc se bude vydávat na vyšší platy zaměstnanců veřejné sféry, ještě není jasné. Vláda předpokládá plošné zvýšení platů o šest procent. Podle šéfa největší odborové centrály ČMKOS Josefa Středuly budou odbory požadovat růst těchto platů o sedm až devět procent, což podporuje i vicepremiér a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček.
Kde na to vzít
Vládní koalice proto hledá další dodatečné příjmy, kde může. Už se dohodla na zdanění rezerv v pojišťovnictví, na vyšší dani z tabáku, hazardu a alkoholu a nově i tzv. digitální dani, tedy zdanění internetových gigantů, resp. hlavně jejich reklamy v Česku.
To vše by mohlo přinést do rozpočtu okolo 14 miliard korun navíc. Premiér Andrej Babiš (ANO) i šéfka státní kasy Schillerová kromě toho doufají v další příjmy po rozšíření EET.
Předmětem sporu a tahanic uvnitř koalice se stává návrh soc. dem. na zavedení bankovní daně. Ta by podle představ ČSSD mohla posílit rozpočtové příjmy o dalších 14 miliard. Bankovní daň ale nemá kromě hlasů komunistů a ČSSD ve Sněmovně širší podporu.
Podle Schillerové se má šetřit také ve výdajích. Její představa o úsporách deseti procent plošně u všech resortů a reálné redukci počtu státní zaměstnanců o desetinu ale v praxi naráží na mnoha frontách. Koaliční partneři z ČSSD upozorňují, že na sociální výdaje by se sahat nemělo a také při snižování počtu zaměstnanců veřejné sféry je třeba postupovat s opatrností.