Článek
Na čtyřiadvacítkách, jak jim lékaři říkají, přitom nemocniční péče stojí a padá. Ačkoliv je zákoník nedovoloval, nemocnice ho roky porušují a vyhovuje to i některým lékařům. Ti se teď bouří a chtějí čtyřiadvacítky legalizovat. Doplatily by na to hlavně menší nemocnice. Pokud by měly vše dodržet, musely by kvůli nedostatku personálu omezit péči.
„Směrnice o pracovní době nebrání 24hodinovým směnám, naopak je povoluje, ale za předpokladu, že se využívají jako výjimka a jsou splněny přísné podmínky,“ napsala Právu mluvčí Evropské komise Veerle Nuyts.
Dvacet let stará směrnice o pracovní době stanovila pracovníkovi právo na minimálně 11 hodin nepřetržitého odpočinku v průběhu 24 hodin. Průměrná týdenní pracovní doba zároveň nesmí překročit 48 hodin, včetně přesčasů.
Novela ohledně přesčasů nestačí, protestujeme dál, říkají mladí lékaři
Členské státy ale mohou přijmout „odchylky“ od 11hodinového odpočinku pro vybrané profese, kam patří i pracovníci ve zdravotnictví a u záchranky.
„Tyto výjimky mohou být přijaty buď prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů, nebo kolektivních dohod,“ dodala Nuyts. Pokud výjimku stát uplatní, musí dotyčným zaručit náhradní volno.
Vládní politici přitom opakovaně tvrdili, že Česko požádalo EU o výjimku a čeká se na její vyřízení. Mezi nimi i premiér na konferenci Unie zaměstnavatelských svazů před pár týdny: „Česká republika se snaží vyjednat výjimku s EU, aby povolila 24hodinové směny.“
Neinformovanost ministerstev označuje opozice za selhání. Snahu o řešení napjaté situace ale podporuje. „Pokud výjimka nebyla nutná, tak je chyba předkladatelů, tedy ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva zdravotnictví, že to do toho nezakomponovali. Dnes všichni říkají, že je to potřeba,“ řekl stínový ministr zdravotnictví za ANO Kamal Farhan. Z resortu práce podle něj na zdravotním výboru zaznělo, že nejsou 24hodinové směny možné a bude potřeba výjimka.
Nový zákoník platí, 24hodinové směny lékařům nemocnice ale zatím nechávají
„Pokud od EU vzešlo, že by to mohlo být vyřešeno takovýmto způsobem, tak je chybou ministerstev, že si to předem nezjistily,“ míní členka zdravotního výboru a poslankyně za SPD Karla Maříková. To, že se musí teď dělat další rychlá novela je podle ní špatně, ale vidí to jako nezbytné.
Na rozpor upozornili i mladí lékaři protestující za lepší pracovní podmínky. Stanovisko šéfa Generálního ředitelství pro zaměstnanost a sociální věci Joosta Korteho jim zprostředkoval europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. I z něj plyne, že jsou čtyřiadvacítky možné, pokud po nich následuje aspoň 11hodinový odpočinek.
V čem je problém, se lékaři dotazovali na ministerstvu zdravotnictví. „Řekli nám, že to nějak komunikují, ale nikdo nám pořádně neodpověděl. Spíše to házeli jeden na druhého,“ popsal předseda Sekce mladých lékařů České lékařské komory Jan Přáda. „Zdá se, že důvod, proč nejsou 24hodinové směny v Česku legální, je jen proto, že se nikdo nenamáhal je do českého právního řádu dát,“ uzavřel.
Nezasáhl ani Senát, který zákoník sice vrátil poslancům, ale nikoliv kvůli práci v nemocnicích. Na přijetí novely se tlačilo i proto, že hrozila pokuta z Evropské unie kvůli zpoždění se zapracováním směrnic.
Fiala: Jednáme s EU o výjimce kvůli směnám v nemocnicích
Pomoci má novela
Teď se chystá další rychlá novela, která má situaci uklidnit a problémy vyřešit. Proč se to dělá tak složitě a 24hodinové směny se nezapracovaly už dříve, nikdo nevysvětlil.
Zdravotnictví se odkázalo na ministerstvo práce, pod které zákoník spadá. „V tuto chvíli lze pouze zopakovat, že novela zákoníku práce neobsahuje žádné ustanovení, které by zkracovalo délku směny jen na 12 hodin,“ napsal redakci mluvčí Jakub Augusta. „MPSV již vedlo s Evropskou komisí konzultace, které se týkaly bližší konkretizace podmínek, za kterých je možné se odchýlit od minimálního standardu nepřetržitého denního odpočinku. Cílem bylo prověřit všechny možnosti,“ dodal Augusta. Vyjádření Komise analyzují.
Žádost Česka o výklad některých pasáží potvrdila redakci i Komise, není proto jasné, proč se vládní politici zaklínali nutnou výjimkou z Bruselu.
Směrnice, která zavedla právo zaměstnance na nepřetržitý odpočinek po dobu aspoň 11 hodin během 24 hodin, vznikla v roce 2003. Odpočinek může být zdravotníkům zkrácen na osm hodin.