Článek
„Je tam promítnuta oblast digitalizace, aby zaměstnavatelé a zaměstnanci spolu mohli komunikovat elektronicky. Dosavadní právní úprava to nezná, v době covidu to způsobilo řadu problémů. Definujeme také základní parametry práce z domova, aby byly zajištěny i otázky případné úhrady nákladů, které zaměstnanec má,“ uvedl po jednání kabinetu ve Strakově akademii Jurečka.
Novelu připravilo ministerstvo práce. Přenáší do ní dvě směrnice EU o předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi prací a rodinou. Úpravy se mimo jiné týkají pravidel práce na dohodu či zaměstnávání rodičů. Změny měly začít platit do začátku loňského srpna.
ČR na úpravu legislativy a zavedení do praxe měla přes tři roky. Minulá vláda to neprovedla. Česku teď hrozí pokuty.
Mimořádná valorizace penzí by mohla být nahrazena dávkou
Podle podkladů pro vládu může Evropská komise požadovat jednorázově minimálně 1,31 milionu eur (nyní asi 30,7 milionu korun) a za každý den až do nápravy penále od 1584 do 95 013 eur (37 114 až 2,23 milionu korun).
Na podobě novely se Jurečka domluvil s odboráři a zaměstnavateli. Začátkem února podepsali dohodu, že se nikdo z nich už nebude snažit kodex při projednávání v parlamentu pozměnit.
Lidé, kteří pracují z domova či na dálku, by měli dostávat náhradu nákladů. Tvořil by ji vedle prokazatelných výdajů i paušál za plyn, elektřinu, vodu či odvoz odpadu, když se upraví v dohodě o home office či ve firemních předpisech.
Hodinovou částku má stanovit ministerstvo práce podle údajů statistiků vždy od ledna na kalendářní rok ve vyhlášce. V navrhované novele je teď 2,80 koruny za každou započatou hodinu. Zaměstnavatel může ale platit i víc.
„Je tam i třetí varianta. Může být práce z domova bez úhrady. Jsou tu všechny tři varianty,“ uvedl Jurečka.
Mimořádně se pak paušál změní, pokud se náklady zvýší proti zákonné částce či proti částce ve vyhlášce nejméně o 20 procent. Náhrady si mohou domluvit i dohodáři.
Podle novely by práce na dohodu měla být předvídatelná. Zaměstnavatel by u ní měl nejméně tři dny předem rozvrhnout pracovní dobu a rozvrh by měl poslat pracovníkovi písemně.
Takzvaní dohodáři by mohli od příštího roku také dostávat dovolenou podle počtu odpracovaných hodin.
Měli by mít i příplatky za práci o svátcích, víkendech, v noci či ve ztíženém prostředí. Při placení odvodů by měli pobírat ošetřovné. Po půl roce u firmy by mohli žádat o běžnou pracovní smlouvu.
Lidé s dětmi do devíti let či pečující o blízké by měli mít nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby. Zamítnutí by jim zaměstnavatel musel zdůvodnit. Těhotným ženám či rodičům dětí do jednoho roku by nesměl nařídit práci přesčas.
Změnu nyní projedná Sněmovna.
Šíření covidu už nebude trestným činem, schválila vláda
