Článek
Opatření by mělo zamezit nadměrnému propouštění z důvodu vnějších faktorů, jako je hospodářská krize nebo živelní katastrofa, kdy podniky budou mít pro své zaměstnance práci jen na tři čtyři dny v týdnu.
Vláda nakonec uhnula z původní varianty, kdy zaměstnanci měli v rámci zkrácené pracovní doby pobírat 60 procent svého platu, přičemž by dvě třetiny hradil zaměstnavatel a třetinu stát. Příspěvek by se vyplácel maximálně půl roku, ale bylo by možné jej prodloužit o dalších šest měsíců. Ve výjimečných případech připustila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová i další prodloužení.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Je to krok správným směrem, protože kdyby skutečně nastala nějaká velká krize, tak je výhodné jak pro firmy, aby si udržely své kvalifikované a zaučené zaměstnance, a je to výhodné i pro ty zaměstnance jako takové, protože je mnohem lepší chodit do práce a vykonávat alespoň nějakou pracovní činnost, než být registrován jako nezaměstnaný,“ uvedla Marksová s tím, že výhodný je kurzarbeit i pro stát vzhledem k nákladům na podporu v nezaměstnanosti.
Kabinet si vymínil právo o každé žádosti rozhodovat jednotlivě. Marksová nepředpokládá, že by žádostí bylo tolik, aby je vláda nezvládala vyřídit.