Článek
Do Perského zálivu by na americkou žádost mělo odjet dalších 110 protichemických specialistů s technikou. Nyní tam působí 250 vojáků, kteří měli na místě zůstat do konce března a pak se z větší části vrátit do vlasti. V letošním roce měla vláda pro jednotku vyčleněno asi 255 milionů korun. Po posílení jednotky a jejím předpokládaném pobytu až do konce roku spočetlo ministerstvo obrany náklady na 684 milionů korun; bude-li jednotka intenzivně pracovat, dosáhnou náklady až 770 milionů. Zvýšení nákladů chce ministerstvo uhradit ze svého rozpočtu a využít chce také dosud nespotřebovaných 170 milionů korun získaných z dluhopisů, určených původně na financování pobytu české polní nemocnice v Afghánistánu.
Havel pro účast po boku Američanů
Prezident Václav Havel prolomil své mlčení k aktuální situaci kolem Iráku a k žádosti USA pomoci v přípravě možné války. "To, co bylo předloženo vládě, je rozhodnutí správné. Plně se s ním identifikuji," dodal s tím, že je přesvědčen o tom, že s vládním rozhodnutím bude souhlasit i parlament. "Věřím, že obě komory pochopí tu situaci podobně, jako ji chápe vláda a jako ji chápu já a že dají svůj souhlas," poznamenal Havel.
"Pakliže naše politická reprezentace, náš stát, naše společnost, dospěje k názoru, že Saddámův režim není správné svrhnout, jeho potenciální výrobny zbraní hromadného ničení není třeba rozbít, není potřeba ho odzbrojit, nechť ten názor má - je svobodná. Ale nechť si spočítá i důsledky tohoto postoje," varoval prezident, vrchní velitel ozbrojených sil v rozhovoru pro pondělní týdeník Respekt.
"Mám v živé paměti, jak jsem se v hlubokých 70. letech do noci přel s jedním přítelem, principiálním pacifistou. Už tehdy jsem tvrdil, že jsou situace, kdy je v zájmu míru nutno použít sílu. My bychom to měli vědět lépe než kdo jiný. Máme svou historickou zkušenost s (Adolfem) Hitlerem," uvedl Havel.
Lidé válku nechtějí
Většina obyvatel České republiky je proti případnému útoku Spojených států a jejich spojenců na Irák. V případě, že by byl útok podpořen mandátem OSN, v říjnovém šetření CVVM bylo pro 28 procent respondentů, zatímco 58 procent bylo proti. Jestliže by útok proběhl bez mandátu OSN, bylo by pro něj dokonce jen 17 procent a 69 procent by bylo proti. "Zdá se mi, že česká veřejnost nebude příliš příznivě nakloněna takovému zásahu," řekl ředitel agentury TNS-Factum Jan Herzmann, který současně předpokládá, že se názory lidí nebudou dramaticky měnit. Lidé nahlížejí na současnou krizi kolem Iráku jinak než na konflikt v Afghánistánu. V prosinci 2001 s afghánskou misí pod vedením USA souhlasilo 67 procent dotázaných.