Článek
V přichystané novele zákona o pomoci v hmotné nouzi navrhuje ministerstvo snížit částku, kterou stát vyplácí pronajímatelům jako doplatek na bydlení, ze současných 80 procent odůvodněných nákladů na 50 procent.
„Toto opatření směřuje k tomu, aby pronajímatelé substandardního bydlení neměli neúměrné zisky na úkor chudoby druhých,“ zdůvodňuje resort Jaroslavy Němcové (ANO) svůj úmysl. Podle ministerstva často dochází k tomu, že doplatek právě v ubytovnách je vyšší než v nájemních bytech. A s tím je třeba skoncovat.
Vnímám to jako nějakou rychlou reakci, ale velký efekt to mít nebude
Jen pro ilustraci: doplatek za jednotlivce žijícího v ubytovně v obci do 10 tisíc obyvatel v jednom pokoji nyní může činit 3875 korun měsíčně, zatímco v případě schválení novely by to mělo být 2422 korun. V hlavním městě by se pak měl ve stejném případě snížit ze současných 6296 korun na 3935 korun.
Doplatek na bydlení jako dávka pomoci v hmotné nouzi je přitom vyplácen vedle tzv. příspěvku na bydlení, který patří do státní sociální podpory.
Poslanci skeptičtí
Poslanci, na jejichž rozhodnutí osud změny závisí, ale nad změnou příliš netleskají a shodují se, že může jít o dílčí řešení, které vychytralci dokážou obejít.
„Tím, že se sníží doplatek, situaci neřeší,“ řekla Právu místopředsedkyně sociálního výboru Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Podle ní by měl dávkový systém projít revizí a sjednotit se do jednoho. Podle ní totiž větší částky tvoří příspěvek na bydlení. „Vnímám to jako nějakou rychlou reakci, ale velký efekt to mít nebude,“ uvedla.
Také další z místopředsedkyň výboru Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) tvrdí, že cesta do pekel bývá dlážděná dobrými úmysly. „Ti, kteří to zneužívají, dokážou pravidla obejít a na některé lidi to může dopadnout tvrdě,“ řekla Právu. Dokumentovala to vyplácením části dávek v podobě poukázek, přičemž se ukázalo, že takový systém nefunguje.
Podle šéfa klubu STAN Jana Farského by při rozhodování o dávkách měly větší roli sehrát města a obce. Zmínil svou zkušenost, kdy byl starostou Semil, že nabízel spolupráci při stanovení ceny za bydlení, která by odpovídala skutečnosti, avšak ze strany státu o to nebyl zájem.
„Hovořili jsme o tom i v kampani, že jsme připraveni jako obce se znalostí místních poměrů dávat státu informace, aby se nevyplácely nesmyslné částky,“ řekl Právu s tím, že obchodníci s chudobou si cesty ke svému byznysu dokážou prošlapat.
Babiš: Jsou to šmejdi
Podle ministerstva práce je jedním z důvodů zpřísnění podmínek také snaha zabránit vytváření tzv. vyloučených lokalit, kam se obchodníci s chudobou soustředí a kde je mizivý předpoklad uplatnění lidí na trhu práce, a tudíž východiska, jak se odtud dostat, jsou minimální.
Na vlastní oči se o tom tento týden přesvědčili ministři, kteří navštívili takovou lokalitu v Ústí nad Labem. „Je absurdní, aby ti šmejdi, kteří obchodují s chudobou, na tom vydělali,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Jako východisko označil pomoc státu místním orgánům s výkupem domů. Podle ministryně Němcové je jednou z možností dotační program, který by obcím pomohl i s výkupem.
Podle údajů ministerstva je v Česku 1515 ubytoven a jejich kapacita činí 99 551 lůžek. Doplatků na bydlení v těchto zařízeních je vypláceno zhruba 13 500 a vyplácená suma dosahuje kolem 31 408 100 korun měsíčně.
