Vláda podpořila změnu financování škol

„Stávající systém financování regionálního školství je do značné míry evropským unikátem. Po několika letech jeho fungování jsou vidět některé přednosti i nedostatky,“ řekl Bek.

„Hlavním problémem je, že generuje pro řadu aktérů nečekaně rychlý nárůst personálních kapacit, tedy nových úvazků ve školách, a to přibližně tempem čtyř tisíc nových učitelských míst každý rok. To je změna, která jde v mnoha ohledech proti tomu, aby se dařilo zvyšovat platy učitelů, jak má tato a zřejmě i budoucí vlády v úmyslu,“ zmínil.

Podle Beka nových učitelských úvazků přibývá i přesto, že silné dětské populační ročníky začínají ustupovat.

Zdůraznil však, že cílem úpravy nejsou škrty ani krátkodobá úspora. Změnou by se mělo dospět k udržitelnému stavu, kdy nebude úvazků přespříliš a zároveň nebude ohrožena kvalita vzdělávání.

„Dnes máme v ČR velikost třídy o 19 dětech v průměru, což je velmi komfortní z hlediska Evropy,“ připomněl.

Podle něj i nadále budou mít školy možnost dělit výuku v některých předmětech i nad rámec povinností, například u cizích jazyků. Stejně tak by školy neměly přijít o možnost organizovat tandemovou výuku, kdy se během jedné vyučovací hodiny doplňují dva kantoři.

Ministr připomněl, že současný systém rovněž umožňuje zřizovatelům, aby rozdělili velkou školu na tři malé, což je podle Beka nežádoucí nejen z hlediska efektivity vynaložených prostředků, ale i kvality výuky. V minulosti kritizoval, že příliš velkorysý systém vede také k tomu, že i malé školy s třídami pro šestnáct dětí dělí výuku, ač už to na její kvalitu zřejmě nemá vliv.

„Ve vyjednáváních jsme ale také přistoupili na to, že nebude maximum redukováno třeba u malotřídních škol, které mají dvě třídy, protože by to ohrozilo úplnost úvazků,“ podotkl.

Nařízení vlády by pak měla v dohledné době doplnit další úprava, jež finančně zvýhodní školy, které působí v socioekonomicky znevýhodněném prostředí nebo vzdělávají zvýšený počet cizinců, případně se ve větší míře věnují mimořádně nadaným dětem. Vyšší ohledy by si měly zasloužit také školy, které se nacházejí v oblasti s nižší dopravní obslužností.

Ještě před nedávnem budil návrh změn u představitelů škol nervozitu. Původně totiž ministerstvo navrhovalo, aby se strop financování snížil v případě základních škol o šest procent a v případě středních o patnáct procent. Proti tomu se ředitelé bouřili, protože by takový zákrok měl na mnoha školách fatální následky - nemohly by totiž zajistit výuku.

Ukázalo se, že ministerstvo školství nemohlo zahrnout do svých propočtů například praktickou výuku ve firmách, protože ta se jako školní výuka nevykazuje.

Obavy vybublaly naplno loni na podzim, když se do výstražné jednodenní stávky zapojili učitelé tří čtvrtin mateřských, základních a středních škol.