Článek
Véčkaři dál trvají na tom, že je třeba říct, odkud peníze na restituce půjdou. Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) jim prý nestačil ani jeho vstřícný návrh, podle kterého by to bylo financováno ze čtyř rozpočtových kapitol spadajících přímo pod ministerstvo financí.
Kalousek odmítl předjímat, jak se pondělní dohoda může odrazit na fungování koalice. Pouze poznamenal, že véčkaři si musí rozmyslet, zda chtějí být důvěryhodným partnerem a dodržovat již uzavřené dohody.
Věci veřejné se vzpírají majetkovému vyrovnání s církvemi, které požadují část náhrady za zabavený za komunismu. Zákon o restitučním narovnání je součástí koaliční smlouvy.
Kromě jiného šly VV na jednání s tím, že peníze by se daly uspořit sloučením ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a ministerstva životního prostředí (MŽP). Úřad by pak vedl dosavadní ministr MMR Kamil Jankovský (VV) a nynější šéf MŽP Tomáš Chalupa (ODS) by pak mohl vést ministerstvo vnitra. Ministr vnitra Jan Kubice (nestr.) by tak ve funkci skončil. O podobných „hrátkách“ však nechtěli koaliční partneři před jednáním ani slyšet. [celá zpráva]
Zanechte nekalých praktik, řekl Gazdík Peake
Vicepremiérka Karolína Peake (VV) v ČT popsala, že se premiér na konci jednání emotivně zvedl od stolu a řekl něco v tom smyslu, že odvolá každého ministra, který by hlasoval proti návrhu ve formě, jak byl předložen. Podle Peake bylo VV ve stručnosti sděleno: „Berte restituce tak, jak jsou, anebo ve středu padne vláda.“
„Ultimátum dávají VV,“ ohradil šéf poslanců TOP 09 STAN Petr Gazdík. „Se zákonem spojují věci, které s ním nesouvisí,“ řekl Gazdík a připomněl požadavek na zrušení ministerstva životního prostředí a odvolání ministra vnitra Kubiceho, což označil za „vydírací podmínku“.
Na jednání K9 podle svých slov slyšel snad šestkrát otázku, kde vláda peníze na restituce vezme, přitom ale Kalousek nabídl možnosti. Zato VV prý nebyly ochotny odpovědět jim, zda budou dodržovat dané dohody. „Doufám, že VV upustí od nekalých politických praktik a dohodu dodrží,“ řekl Gazdík.
Peake zopakovala, že peníze by si neměl stát opatřovat skrze dluhopisy a je legitimní předložit vlastní návrh, jak prostředky najít. Jako vláda práva je podle ní sice v pořádku narovnat se s církvemi, ale „pokud je rozpočtová odpovědnost považována za nekalou praktiku, tak to jsem od konzervativní strany nečekala“.
ČSSD si mne ruce
ČSSD možnost rozpadu vlády uvítala. „Církevní restituce nebyly součástí volební kampaně, proto by se měly vypsat nové volby a v nich ať koaliční strany návrh předloží občanům,“ navrhl šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc.
ČSSD považuje podle šéfa poslanců Jeronýma Tejce vládní návrh církevních restitucí za nepřijatelný. Soc. dem. kritizuje především finanční kompenzaci, která by měla být církvím vyplacena v příštích třiceti letech. Tejc v této souvislosti upozornil, že VV nezpochybňují kompenzaci jako takovou, jen řeší, kde na ni získat zdroje. Jestliže si vláda myslí, že na kompenzace má, pak by je měla investovat raději do boje s nezaměstnaností a podobných projektů.
Soc. dem. má i pochybnosti o rozsahu majetku, který má být církvím vydán. Strana se obává v této souvislosti prolomení klíčové hranice 25. února 1948, a tím i Benešových dekretů. Tejc zopakoval návrh své strany, aby o církevních restitucích rozhodli občané v referendu.
ČSSD podle svého místopředsedy Jiřího Dienstbiera prosazuje, aby byl navrácený majetek vložen do speciálního fondu, z jehož výnosu by byla činnost církví financována. Dienstbier zdůraznil, že takové řešení neobsahuje peněžní kompenzaci.
