Vláda navrhla recept, jak lidi lépe připravit na válku a krize

Obnova branné výchovy se sice nechystá, ale vláda chce posílit přípravu učitelů na vysokých školách, aby věděli, jak informovat děti o hrozbách, jak jim čelit, kam se během útoku schovat nebo jak ošetřit zranění. Současně by mě stát víc podporovat tělovýchovné a branné spolky.

Koncepci připravilo ministerstvo obrany, které v textu uvádí, že výchova k zvládání krizí je ve školách nedostatečná a výcvik dospělých prakticky neprobíhá. „Chybí též komplexní systém přípravy dalších vybraných skupin, a to zaměstnanců veřejné správy, volených zástupců v rámci samosprávných celků a parlamentu a členů vlády,“ stojí v koncepci. Na případnou hospodářskou mobilizaci podle materiálu nejsou připraveny ani české firmy.

Podle generála v záloze Františka Mičánka jde o dlouhodobý problém, protože stát na přípravu lidí na krize rezignoval před 30 lety a soustředil se na budování integrovaného záchranného systému – tedy profesionální armády, hasičů a policie.

Ten podle něj funguje v Česku dobře. „Kdyby ale byla větší krize, tak veřejná správa a samospráva nebude vědět, co má dělat. Od revoluce na to nikdo nesáhl,“ řekl Novinkám Mičánek.

Dodal, že příprava pedagogů, kteří by měli vyučovat dovednosti potřebné k obraně státu, v podstatně neprobíhá. „Zůstali jsme u toho, že se už v minulé koncepci řeklo, že bychom to měli učit, ale de facto se to neprovádí,“ poznamenal Mičánek. Podle něj by bylo vhodné vrátit se k jednomu předmětu, i když se nemusí jmenovat branná výchova, která ve starší generaci vyvolává negativní představy. „Bohužel máme spoustu zakázaných slov, ale okolní svět na to nehraje. Kdyby Ukrajina neměla připravené rezervy, tak dávno není Ukrajinou. Stejně tak Izrael,“ poznamenal generál v záloze.

Brannou výchovu ministerstvo obrany ani školství ale obnovovat nechce. Dovednosti, jak přežít v krizi, by měli žákům a studentům předat učitelé v jiných předmětech, jako jsou tělocvik, výchova k občanství nebo ke zdravému životu. Problémem je, že na to učitelé nejsou připraveni, byť ministerstvo obrany pro ně už několik let dělá speciální kurzy.

Výhledově by z nouze měly pomoci pedagogické fakulty, které mladé učitele lépe připraví. Prvním pokusem by měl být branně-bezpečnostní předmět, který ve spolupráci s armádou otevře v nejbližších dnech pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. „Je to pilotní projekt, a pokud se osvědčí, tak to nabídneme i jiným pedagogickým fakultám,“ řekl Novinkám vrchní ředitel Sekce obranné politiky z ministerstva obrany Jan Jireš, který novou koncepci připravoval.

Společně s ministerstvem vnitra obrana také přichystá materiály a metodiku pro kraje, obce a školy, co dělat v krizích. Podle Jireše ale nepůjdou cestou jako ve Švédsku, kde stát vypracoval podrobnou brožuru, kam se schovat během útoku nebo co si zabalit s sebou do krytu.

„My musíme neustále balancovat mezi tím něco lidem sdělit a tím, aby si to někdo nevyložil chybně a nedošlo k panice. Ve Švédsku nikdo nemá problém s tím, že jim do schránky přijde leták, jak se chovat v případě jaderné války, u nás to zatím takto není,“ podotkl.