Vláda na prvním zasedání schválila omezení imunity poslanců

K prosazení změny zákona potřebuje koalice ještě nejméně dva hlasy ve Sněmovně.

Ústavní novela, pod kterou se jako zástupci Sněmovny podepsali lídři všech tří koaličních stran, omezuje imunitu na dobu mandátu zákonodárců. Po schválení kabinetem projedná iniciativu Sněmovna, schválit ji budou muset také senátoři a podepsat prezident.

K prosazení návrhu ústavního charakteru je třeba ve Sněmovně většina 120 hlasů, nová vláda přitom disponuje 118 hlasy. Novelu ale podle dřívějších vyjádření zřejmě podpoří i sociální demokraté, premiér a předseda ODS Petr Nečas o tom s nimi chce jednat.

"Usilujeme o její institucionální podporu. Pokud se připojí nejsilnější opoziční strana, ČSSD, pak je ten správný čas o tom mluvit. Kdo říká, že chce omezit imunitu, a pak k tomu přidá několik 'ale', tak ve skutečnosti mu o omezení imunity nejde," uvedl na tiskové konferenci Nečas.

Premiér k tomu doplnil, že zákon bylo třeba připravit tak, aby nemohlo dojít k jeho zneužití. "Připomínám, že v roce 1998 byla ovlivněna volba prezidenta, když poslanec během 2. kola seděl ve vazbě. A právě to, že tam nebyl, tak pomohlo zvolení prezidenta. Nechci říci, že to mělo ovlivnit volbu, ani si to nemyslím, ale stalo se to a ta hrozba tady je," dodal ministerský předseda.

Návrh počítá s tím, že poslanci i senátoři by mohli být za své prohřešky trestáni po uplynutí volebního období. V současnosti je imunita na činy spáchané během volebního období neomezená. Premiér Nečas označil vládní návrh na omezení imunity za průlomovou věc. Úplně má být zrušena imunita přestupková, ta trestní má platit pouze po dobu výkonu poslaneckého mandátu a nebude plynout promlčecí lhůta.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil doplnil, že návrh na omezení imunity není prvním, některé dřívější byly i mnohem radikálnější. Podle něj ale koaliční návrh vychází ze standardních norem uzákoněných v jiných zemích EU.

Kabinet rovněž schválil návrh ministra školství Josefa Dobeše z VV vyjasnit otázku akreditační komise, jejíž mandát končil v srpnu. V jejím čele bude nadále stát Vladimíra Dvořáková, jmenováno bylo dalších šest členů komise. „Bylo třeba vyvrátit spekulace, že ten problém byl zpolitizovaný,“ řekl k tomu Dobeš. Dvořákovou zpravidla kritizoval expremiér Mirek Topolánek (ODS), podle nějž Dvořáková coby politoložka stranila konkurenční ČSSD.

Vláda se dále zabývala zejména poslaneckými návrhy z dílny opozice, kterým udělila zamítavé stanovisko. K návrhu přímé volby prezidenta měla podle Nečase vláda celou řadu výhrad, podle něj byl velmi nekvalitně připravený. „Volba by v mnoha ohledech byla nerealizovatelná. Zavádí i velmi sporné body,“ řekl Nečas a jako příklad uvedl, že norma počítá s odvolatelností prezidenta, ačkoli by byl v přímé volbě zvolen občany. I koaliční smlouva ovšem zahrnuje přímou volbu prezidenta, návrh prý vládní partneři vypracují.

Návrh o celostátním referendu z dílny ČSSD u Nečasova kabinetu rovněž neprošel. Podle šéfa ministrů je na něm vidět, že byl „spíchnut horkou jehlou“. „Velmi ale velmi se kolegům z ČSSD nepovedl,“ řekl Nečas. Z návrhu například údajně vyplývá, že referendem by se mohlo rozhodovat i o návrhu rozpočtu. „Změnu zákona o rozpočtu by ale bylo možné schvalovat až v příštím volebním období a to ústavní většinou,“ kroutil nad návrhem hlavou Nečas. Navíc se prý v rámci návrhu mohou pod petici vyzývající vládu k referendu podepisovat i lidé mladší 18 let, přitom v referendu už pak hlasovací právo mít nebudou.

Podle stínového ministra vnitra ČSSD Jeronýma Tejce koalice hledá chyby tam, kde nejsou, a jen se vymlouvá. Podle něho je zřetelné, že zejména Věci veřejné nejsou ochotny plnit své sliby, když odmítly o návrhu zákona o referendu, který leží na stole, diskutovat.

„Považuji za legitimnější, když o zákonu rozhodne 250 tisíc lidí v referendu, než když ho prosadí většina v Poslanecké sněmovně a Senátu,“ řekl Tejc Právu na obhajobu návrhu, aby se mohlo v referendu hlasovat i o zákonech. Tejc tento návrh nepovažuje za obcházení parlamentu.

„Lidé si volí své zástupce, aby nemuseli hlasovat o všem. Ale pokud si přejí o některých klíčových věcech rozhodovat sami, pak na to musí dostat právo,“ řekl Tejc. Připustil také, že tímto způsobem by mohla opozice prosadit zákon proti vůli vládní koalice. Jak ale zdůraznil, nebyla to hlavní motivace jejich návrhu, protože obdobný již překládali v době, kdy soc. dem. byla ve vládě.

Tejc odmítl i kritiku, že z návrhu je zřejmé, že by se v referendu rozhodovalo o zákonu o státním rozpočtu. Návrh podle něj počítá s tím, že referendum nelze konat v otázkách daní, poplatků a dalších věcí týkajících se veřejných rozpočtů.

U ministrů neprošla ani novela zákona o zdravotním pojištění. „Je to asi 26. pokus o zrušení regulačních poplatků. Ústavní soud jednou potvrdil, že nejsou v rozporu s Ústavou, autoři ale v návrhu tvrdí opak. Není to návrh jen populistický, ale z hlediska bilance pojišťoven také velmi nebezpečný,“ uzavřel kapitolu poslaneckých návrhů ministerský předseda.