Vláda k Trumpovi: Zvýšení výdajů na obranu ano, ale pět procent HDP to nebude

„Bezpečnost občanů bere má vláda vážně, proto vydává dvě procenta HDP na obranu, a Česko tak konečně není v NATO černým pasažérem. Jsme připraveni s partnery v NATO jednat o dalším možném zlepšení spolupráce, včetně realistického navyšování výdajů,“ uvedl pro Novinky premiér.

Na tiskové konferenci po jednání vlády připustil, že v následujících letech je možné zvyšovat objem financí na obranu na tři procenta.

„Výdaje na obranu musí nadále růst. Dvě procenta jsou jen minimum, je to podlaha, nikoli strop,“ uvedla pro Novinky ministryně obrany Jana Černochová (ODS). „Hranice pěti procent je bohužel nejen pro nás, ale i pro většinu členských států aliance v tuto chvíli vzdáleným milníkem,“ dodala.

Výdaje ve výši dvou procent HDP na obranu ukládá členským státům NATO závazek, který Česko přijalo před více než 20 lety. Česká republika jej však většinu času svého členství neplnila, stejně jako celá řada dalších států. Loni podle již bývalého generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga ke splnění dvouprocentního cíle směřovalo asi 23 z 32 členských zemí, včetně Česka.

Případné zvýšení nákladů na obranu musí odklepnout ministerstvo financí, které řídí místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. To odpovědělo diplomaticky - když dostane pokyn, peníze sežene.

„Tématem by se jistě musela zabývat vláda jako celek v reakci na konkrétní požadavky NATO na spojence a obecně lze říct, že pokud by se kabinet na navýšení výdajů na obranu shodl, bylo by následně úkolem ministra financí tyto prostředky v rámci státního rozpočtu nalézt,“ uvedl Stefan Fous z tiskového odboru ministerstva.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) předpokládá, že se o požadavku Trumpa bude jednat. „Šlo by o případné kolektivní rozhodnutí organizace s 30 členy. Obecně je ovšem zjevné, že vzhledem k hrozbám z Ruska, Číny a dalších nepřátel demokracie bude nutné dávat na obranu a bezpečnost výrazně více prostředků než dosud,“ řekl Novinkám.

K razantnímu zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP by podle ministra mohlo dojít až v horizontu příštích let. „Zvýšení nákladů o tři procenta HDP by v našich podmínkách znamenalo nárůst výdajů o 240 až 250 miliard korun. A to rozhodně není reálné v průběhu jednoho či dvou roků,“ doplnil.

Na výsledky červnového summitu NATO by počkal i premiérův poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. „Česká republika bude ctít jeho závěry, které se jistě budou týkat i navyšování výdajů na obranu,“ napsal Novinkám.

Předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný vnímá Trumpova slova jako úvodní kolo vyjednávání. Česko však podle něj musí být připravené na to, že se budou výdaje na obranu zvyšovat. „Může jít i o podporu naší průmyslové základny, zvyšování kapacit a modernizaci armády i občanské připravenosti. Rozhodně však půjde o víceletý proces,“ dodal.

Podle předsedy sněmovního výboru pro obranu Lubomíra Metnara (ANO) je pět procent na obranu v českých podmínkách nereálných. „Beru to jako aktivistický apel směřující k jiným zemím,“ řekl Novinkám Metnar. „Nemůžeme se srovnávat s americkou armádou a ani tou polskou. A ani takové ambice nemáme,“ dodal. Úskalí vidí i v tom, že Česko není schopno účelně utratit ani aktuální dvě procenta.

Místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) vnímá jako reálnou hranici výdajů tři procenta HDP. Resort si podle něj peníze zaslouží, protože byl v minulosti podfinancovaný.

Česko musí být podle Bartoška kvůli situaci ve světě připravené i na konflikt velkého rozsahu, a to co do hmotných rezerv, tak i strojů a výzbroje. „Musíme posílit odolnost na dva až tři měsíce,“ uvedl.

Stejně tak i jeho kolega z klubu, poslanec branného výboru Šimon Heller vnímá Trumpův apel jako strategii k tomu, aby členské země začaly peníze na obranu zvedat. „Česká republika by měla směřovat k výdajům vyšším, než jsou dvě procenta HDP, aktuálně se hovoří o třech procentech. To je reálné. Číslo pět procent vnímám spíš jako gesto, kterým chce pan Trump dotlačit k debatě,“ řekl Novinkám.

Dle jeho názoru by si Češi měli brát příklad z Poláků, kteří mají letos na obranu investovat 4,7 procenta HDP. „V Polsku dlouhodobě posilují bezpečnost. V tom Česká republika historicky zaostala,“ dodal Heller.

Podobně na věc nahlíží i poslanec Michal Zuna (TOP 09). „Evropa ale musí být ve své obranyschopnosti více soběstačná, to je s ohledem na geopolitickou situaci a válku na Ukrajině zcela zřejmé,“ řekl. „Hrozba ze strany Ruska skutečně hrozí a usnout na dvou procentech by bylo naprosto nedostatečné,“ dodal.

Europoslanec a expert na obranu hnutí STAN Jan Farský souhlasí, že současná dvě procenta HDP na obranu jsou málo. Vedle toho zdůrazňuje potřebu společného postupu evropských států. „Investice do obrany je nutné koordinovat, aby postupně vyrostl evropský pilíř NATO a nebyli jsme závislí na náladě prezidenta USA, ale dokázali se v případě potřeby bránit i sami,“ míní.

Podle Farského by ale rychlý skok na pět procent větší bezpečnost nezajistil, pokud by se peníze daly jen na zbraně a munici. I proto, že takto rychle se nezvýší ani kapacita obranného průmyslu. „Vedlo by to jen k enormnímu zdražení,“ řekl Novinkám. Peníze na obranu by rád viděl například v budování infrastruktury, inovacích a vzdělání proti hybridní válce.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury na razantní zvedání výdajů nemá Česká republika peníze. „Ministerstvo obrany země velikosti ČR ani není schopno utratit 2 procenta HDP plně na armádu. Menší částky peněz byly rozestrkané i v dalších kapitolách. A k tomu je to všechno na dluh,“ řekl Novinkám předseda SPD Tomio Okamura.

„V SPD podporujeme modernizaci armády, ale nelíbí se nám tzv. indexace. Aby byl v zákoně index, kolik máte dát na armádu, bez ohledu na to, jestli je to potřeba, nebo není,“ dodal.