Článek
„Schválili jsme jednomyslně dva návrhy zákonů, které se vracejí k nezákonným praktikám minulého režimu. Pevně věříme, že Poslanecká sněmovna i Senát zákony, které se vyrovnávají s dopady minulého režimu, projednají ještě v tomto volebním období,“ řekl po jednání kabinetu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
První návrh připravilo ministerstvo spravedlnosti a týká se šikanování občanů za minulého režimu tzv. ochranným dohledem z politických důvodů. To spočívalo v tom, že se lidé museli pravidelně hlásit na policejních stanicích, což ministr Stanjura označil za šikanu.
„Tento návrh zákona je výrazem snahy napravit některé z nespravedlností, kterým čelily oběti minulého režimu. Uložený ochranný dohled byl nástrojem státní moci k perzekuci nepohodlných osob, a tento zákon je způsobem, jak těmto lidem projevit uznání a solidaritu,“ uvedl v tiskové zprávě ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Dvě stovky komunistických pohlavárů přišly na důchodech v průměru o 1473 korun měsíčně
Podat žádost o příspěvek by mělo být podle Stanjury možné do poloviny roku 2027.
Kromě toho vláda schválila také návrh ministerstva vnitra, který si podobně jako ten od spravedlnosti klade za cíl odškodnit lidi, na něž se zaměřila StB v rámci Asanace nebo podobných akcí. „Odpůrci komunistického režimu byli vydíráni a tlačeni k tomu, aby opustili vlast,“ připomněl Stanjura.
V případě tohoto návrhu zákona z pera resortu vnitra by měli mít lidé na podání žádosti dva roky, tedy do konce roku 2026.
Kolik lidí si může žádat, není jasné
Disidentům by měla být podle návrhů zákona přiznána částka ve výši sto tisíc korun, přičemž by neměla podléhat dani z příjmu fyzických osob, výkonu rozhodnutí a nezapočítávat se ani do příjmu rozhodného pro stanovení sociálních dávek. Lidé, kteří budou chtít o příspěvek požádat, budou muset sami žádat u zmíněných resortů a splnit stanovené podmínky.
Ministerstvo vnitra předpokládá, že v souvislosti s nucením k vystěhování z ČSSR obdrží 100 až 400 žádostí, což by tedy znamenalo náklady deset až 40 milionů korun. Vnitro chtělo částku hradit z vládní rozpočtové rezervy pro příští rok, s čímž ale nesouhlasilo ministerstvo financí a trvalo na tom, aby si vnitro zajistilo financování samo.
Ministerstvo spravedlnosti předeslalo, že je složité odhadovat, kolika žijících lidí se politický ochranný dohled týkal. Ústav pro studium totalitních režimů eviduje 588 takových oponentů režimu a míní, že jich nyní žijí desítky nebo stovky. Advokáti se zase domnívají, že ze soudně rehabilitovaných lidí by zákon mohl dopadat na 2000 až 3000 jedinců.
Stát uložil ochranných dohledů celkem 50 034, často však za apolitickou obecnou kriminalitu. Ministerstvo tak možné náklady uvedlo v širokém rozpětí sedmi až 243 milionů korun.