Článek
Pokud tedy vláda její nápad schválí, pak po úhradě podílu nákladů za bydlení, stravu a služby v domově musí veteránovi zůstat alespoň 15 procent příjmu. A to už jsou tisíce korun měsíčně navíc. Domovy pro veterány se tak dostanou na úroveň jiných domů pro seniory, kde tato hranice již léta platí.
"Je to pouze formální krok, lidé budou stále platit maximálně 7200 korun měsíčně jako dosud. Vzhledem k tomu, že důchod veteránů je průměrně 16 500 korun, nehraje hranice 30 či 15 procent žádnou roli," řekl k tomu Novinkám mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.
Za tyto peníze pak klienti dostávají služby hotelového typu, tedy vedle bydlení i stravu i další služby včetně zdravotní péče. Stejná pravidla se přitom budou týkat i manželek či manželů i druhů a družek, kteří s nimi v domově bydlí.
V ČR je nyní 3500 veteránů z druhé světové války a asi 16 tisíc novodobých veteránů, kteří se účastnili mírových operací v zahraničních misích. V domovech jich žijí desítky nejstarších.
Bývalí vojáci se zlobí
Za rozhodnutí, které by zhoršilo životní podmínky veteránů, označil případnou změnu jeden z nich, dlouholetý funkcionář České obce legionářské Josef Herz, který sloužil pět let v zahraniční armádě. „Byl bych pro zachování současné hranice,“ řekl Právu.
Také tajemník pražského koordinačního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu Emil Kulfánek se nad návrhem pozastavil. „Pokud by něco takového bylo schváleno, pak by padla výhoda, kterou veteráni oproti ostatním seniorům mají. To může v důsledku znamenat snížení jejich životní úrovně,“ zapochyboval Kulfánek.
Opatření se nelíbí ani Vlastě Šiškové, vdově po legendárním letci Aloisi Šiškovi. Podle ní by bylo snížení hranice drastické. „Ačkoli oceňuji zákon, který veteránům důchody upravil, ten skok považuji za příliš velký,“ řekla Právu.
Armáda má nyní tři domovy pro veterány, v Praze, Olomouci a v Karlových Varech. S dalšími se kvůli financím nepočítá.
Domovy nejsou plné
V Karlovarském vojenském lázeňském a rekreačním zařízení Bílý Kříž nyní bydlí podle informací Práva 22 veteránů a není tak zcela naplněn. Bývalí vojáci totiž dávají přednost životu mezi nejbližšími popřípadě v domovech pro seniory blízko jejich rodin.
Jedním z takových je například pražský domov Sue Ryder. Jeho ředitel Matěj Lejsal Právu řekl, že u nich stojí pobyt měsíčně maximálně 10 tisíc korun, což je hranice stanovená zákonem o sociálních službách.
Přestože pro ně platí tak, jak v jiných sociálních zařízeních, již roky hranice 15 procent, tamní veteráni se do tohoto limitu běžně vejdou. Nepotřebují tedy sociální slevu.
Podle Lejsala jsou v systému sociálních zařízení domy pro veterány s třicetiprocentní hranicí jakýmsi hybridem. „Může se stát, že válečný veterán nastoupí do běžného sociálního ústavu, kde je stanovena hranice 15 procent, a když má štěstí, dostane se do domova pro válečné veterány, kde mu garantují 30 procent. Takže může jít v jistém smyslu i o diskriminaci, kdy za stejnou péči mohou platit jinou sumu,“ domnívá se Lejsal.
Navržená novela má přinést veteránům i výhody. Vedle dosavadního příplatku k důchodu, příspěvku na lázně a rekreaci nebo na bezplatnou pečovatelskou službu, mají nově dostat možnost příplatku na stravu, případně budou moci využívat armádních jídelen. Armádu to má vyjít na více než 11 miliónů korun.