Článek
Čím později totiž ženy začnou plánovat mateřství, tím obtížnější může být početí přirozenou cestou, a mnohým z nich pak nezbyde než se svěřit do rukou odborníků na asistovanou reprodukci.
V současné době pojišťovny hradí umělé oplodnění do devětatřicátých narozenin budoucí matky, ve hře ale je, že by se maximální hranice mohla o rok zvýšit.
„Komise pro reprodukční medicínu v říjnu 2017 podpořila upřesnění zákona tak, aby bylo IVF hrazeno do 40. narozenin ženy,“ sdělil Právu David Šíma z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.
Žena v Číně porodila v 67 letech holčičku, umělé oplodnění nepotřebovala
„Návrh vycházející ze stanoviska komise byl včleněn do připravované novely zákona o zdravotním pojištění a je nyní projednáván v připomínkovém řízení,“ dodal Šíma. S tím, že by se hranice mohla o jeden rok zvednout, souhlasí i lékaři.
„Jednoznačně tento návrh podporujeme, pro pacientky má opodstatnění. Dál bych hranici ale nezvyšoval. Důvodem je jednoznačně klesající úspěšnost léčby a tím pádem neefektivní vydávání prostředků z veřejného zdravotního pojištění,“ řekl Právu Luboš Vlček, vedoucí lékař na klinice GYNEM.
„Nemůžeme ignorovat společenský trend, lidé chtějí děti v pozdějším věku. Navštěvují nás ženy mezi 39 a 40 lety a pokoušejí se otěhotnět. Léčba je v tomto věku relativně úspěšná. U žen starších 40 let už vidíme znatelný pokles úspěšnosti. Hranici bych proto dál neposouval, ten jeden rok by ale řadě žen pomohl,“ míní také Štěpán Machač z kliniky Reprofi t.
Byznys s umělým oplodněním: Češky prodávají vajíčka cizinkám
Návrh, který ministerstvo posuzuje, by také mohl pomoci ženám, kterým se podařilo po umělém oplodnění donosit dítě. V současnosti má žena pouze čtyři pokusy a další si už musí sama hradit. Podle Vlčka by ale bylo vhodné, kdyby v případě, že žena porodí zdravé dítě, začínala znovu od nuly. „Bylo by to dobré pro propopulační politiku státu. Takhle to funguje například v Izraeli a jiných zemích,“ sdělil Právu porodník.
Umělé oplodnění může žena podstoupit maximálně do věku 49 let, u této hranice se odborníci shodují na tom, že by nebylo dobré ji navyšovat.
Starší rodičky i mezi političkami
O hrazené umělé oplodnění žádají v nejzazším věku stovky žen. „V roce 2018 se jednalo o 111 žen ve věku 37 až 38 let, u kterých byl hrazený jeden z výkonů umělého oplodnění,“ řekl Právu mluvčí Vojenské zdravotní pojišťovny Jan Mates.
Prosadit zvýšení věkové hranice, u níž by bylo možné proplácet umělé oplodnění, se snažila bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Její úřad v roce 2016 sepsal koncepci rodinné politiky, která počítala se zvýšením dokonce na 43 let. Narazila ale na odpor tehdejších ministrů zdravotnictví za ČSSD Svatopluka Němečka a Miloslava Ludvíka, kteří se obávali medicínských komplikací.
Návrh tehdy cupovala i pravicová opozice, která poukazovala na to, že nejvíce pomůže Andreji Babišovi (ANO). Ten má totiž ve svěřenském fondu, kam převedl své firmy, zaparkovanou také síť reprodukčních klinik.
Přibývá párů podstupujících umělé oplodnění, může za to i vyšší věk žen
Poslanec za ODS a zároveň porodník Bohuslav Svoboda iniciativu ministerstva odmítá i dnes. „Tyto změny nevítám. Jednak by to znamenalo zvýšení rizik porodu s vývojovou vadou a jednak obrovské navýšení prostředků, které budou pojišťovny platit,“ řekl Právu Svoboda.
Podle něj by se stát spíš měl zasazovat o to, aby ženy začaly s početím v rozumném věku. „Začínat s mateřstvím kolem čtyřicítky je biologicky nesprávně a nemělo by to být hrazeno z účtu všech,“ míní Svoboda.
Trend početí v pozdějším věku se nevyhnul ani veřejně známým osobnostem. Například šéfka Asociace krajů a donedávna hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO) nedávno oznámila, že otěhotněla ve 46 letech. Její stranická kolegyně Jaroslava Jermanová, hejtmanka Středočeského kraje, porodila letos v březnu dceru Emu ve 48 letech. Herečka Brigitte Nielsenová porodila páté dítě (po umělém oplodnění) v 55 letech.
