Článek
„Mezinárodní projekt přípravy splavnění Odry v úseku Koźle–Ostrava dostal před chvílí na vládě zelenou,” napsal na Twitter Havlíček. Jeho tweet ostatní uživatelé okamžitě zahrnuli tvrdou kritikou.
Významný krok v dopravním, ekonomickém, energetickém, vodohospodářském a rekreačním posílení Moravskoslezského kraje. Mezinárodní projekt přípravy splavnění Odry v úseku Koźle - Ostrava dostal před chvílí na vládě zelenou.
— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) October 5, 2020
Úsek by měl začínat na Odře v ostravské části Svinov a pokračovat až k polským hranicím. Zde by se měl napojit na polskou část vedoucí až k městu Koźle. Stavba by měla na české straně zahrnovat rekonstrukci sedmi silničních a jednoho železničního mostu, dále dvou plavebních komor a vybudování přístavu ve Svinově.
Ekonomové: Příští schodek může být dalších 400 miliard
Podle ministerského dokumentu by pro co nejefektivnější využití vodní cesty měla být hloubka pět metrů a šířka plavební dráhy okolo 40 metrů.
Stavba úseku ze Svinova k polským hranicím podle odhadů vyjde na 15 miliard korun, dalších 29 miliard pak bude stát polská část koridoru do Koźle. Obě země o projektu a vlastním postupu průběžně jednají.
Schillerová pro příští rok navrhla schodek rozpočtu 320 miliard
Podle ministerstva by zesplavnění Odry usnadnilo přístup regionálního průmyslu na evropské a světové trhy. Počítá se i s rekreační plavbou a turistickým využitím.
Projekt za více než půl bilionu vyvolává spory
Úsek z Ostravy do Polska by se tak stal první částí zvažovaného vodního koridoru, který podle původních předpokladů měl spojit Odru s Dunajem a Labem. Podle studie proveditelnosti měl celý projekt vyjít na téměř 586 miliard korun.
Studii kanálu Dunaj-Odra-Labe řečníci v Senátu rozcupovali
Projekt kanálu, jehož vybudování prosazuje prezident Miloš Zeman, má přitom mnoho kritiků. Proti záměru se například postavilo 56 měst a obcí z okolí plánované trasy. Obávají se, že výstavba a provoz DOL by měly negativní dopad na koloběh podzemních vod. Nesouhlasí ani s vedením koridoru napříč jejich územím, což by se neobešlo bez záboru tisíců hektarů půdy.
Obce by raději upřednostnily dobudování silniční sítě a rychlostní železnice.
Vloni v červnu byla studie kanálu podrobena tvrdé kritice také na veřejném slyšení v Senátu. Odborníci tam zpochybnili ekonomickou výhodnost kanálu a upozornili na ekologická rizika projektu.
Schillerová: Deficit může být ještě vyšší
Napojení labské části je nevýhodné
Ministerstvo loni rozhodlo, že další analýzy se zaměří na propojení Odry s Dunajem, které vycházelo ze studie jako ekonomicky nejefektivnější. Naopak napojení labské části za více než 300 miliard korun vyhodnotilo jako nevýhodné a technicky nejnáročnější. Stát si zatím pro labskou část ponechal územní rezervu pro případnou změnu rozhodnutí v budoucnu.
Projekt by podle zastánců přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítají, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.