Článek
Zeman působení Čechů v oblasti mezi Sýrií a Izraelem, kde jsou mezinárodní pozorovatelé již od roku 1974, prosazuje dlouhodobě. Tento týden řekl, že by umístění jedné roty v počtu 150 mužů na Golanské výšiny bylo také příspěvkem v boji proti radikálnímu hnutí Islámský stát.
Nebezpečné, a přitom ne zcela nutné
Koaliční kabinet ale právě i kvůli nebezpečí islámských radikálů s českou účastí nepočítá. Podklady pro vládu upozorňují na to, že v oblasti operují teroristé z fronty An-Nusra a připomínají také únosy zahraničních příslušníků mise.
"V důsledku války v Sýrii není mise UNDOF schopna vykonávat činnost, kvůli níž byla zřízena, a ani ve střednědobém horizontu nebude schopna svůj mandát naplňovat," píše se v materiálu.
"V současnosti je její mandát uplatňován pouze na izraelské straně, a výrazně se tedy snížily potřeby na zajištění ochranných sil. OSN proto nebude hledat náhradu za odcházející filipínský kontingent a výrazně se sníží i počty ostatních komponentů mise," stojí dále v dokumentu.
Právě o tom, že by Češi nahradili Filipínce, se přitom uvažovalo. Materiál dále konstatuje, že další působení mise bude mít už jen symbolický účel.
Afghánistán, Balkán, Afrika
Nejvíce českých vojáků by tak v příštích dvou letech mělo znovu působit v Afghánistánu, kde se počítá s až 310 lidmi pro operaci Resolute Support pod vedením NATO, s až 20 osobami na ochranu českého zastupitelství v Kábulu a až 20 lidmi, kteří by pomáhali afghánským silám s bojem proti výrobě a distribuci drog.
Návrh dále počítá s působením českých sil na Balkánském poloostrově, a to v celkovém počtu do 20 lidí, i v oblasti severní Afriky, Sahelu a Blízkého východu. V současnosti je několik desítek českých vojáků na misi Evropské unie v Mali, v prvním pololetí příštího roku má v celém regionu - tedy i na pozorovatelské misi na Sinajském poloostrově - působit až 70 lidí, jejichž počet by v případě potřeby mohl od 1. července 2015 stoupnout až na 220.
Materiál dále navrhuje působení českých sil v operacích aliančních sil rychlé reakce (NRF) v počtu do 1500 osob v příštím roce a do 452 lidí v roce 2016. Až 950 lidí by pak mělo být v prvním pololetí roku 2016 k dispozici pro operace bojových uskupení EU, v druhém pololetí téhož roku pak osob 250. O případném vyslání do konkrétní operace by v obou případech rozhodla vláda, která by neprodleně informovala obě komory parlamentu.
Náklady na vyslání sil a prostředků v zahraničních operacích se v roce 2015 předpokládají přibližně 1,48 miliardy korun a v roce 2016 ve výši 1,72 miliardy korun.
