Článek
Premiér Bohuslav Sobotka v úterý oznámil, že podá demisi. Zajímalo by mě, co podle ústavy nyní bude následovat?
Pakliže ji podá, tedy pohneme se z té fáze oznámení demise k podání demise, tak záleží na prezidentovi republiky. Prezident republiky v první chvíli vyslechne důvody, které předsedu vlády k podání demise vedou, velmi pravděpodobně povede i nějaká další jednání s koaličními partnery a na základě téhle první informativní fáze se rozhodne, jestli tu demisi přijme, nebo nepřijme.
Protože demise není povinná, ale je to v zásadě demise, ke které může vláda či její předseda sáhnout kdykoli, tak v zásadě prezident není striktně vázán tuto demisi přijmout. Proto má to jednání vůbec smysl. Ve chvíli, kdy si ujasní, co udělá, tak budeme moudřejší. Ujasňování by nemělo trvat příliš dlouho, ať už jde o to, že tu demisi přijme, nebo ji nepřijme. Kdyby se rozhodl, že demisi přijme, potom je další krok nasnadě, tak vládu, která demisi podala, pověří výkonem jejích dalších funkcí.
Navazující krok souvisí s tím, pověření výkonem funkcí trvá do doby jmenování nové vlády, tudíž prezident republiky by musel provádět něco, co se blíží tomu, že vyhledává nového premiéra, který by měl tu novou vládu sestavit, vypravit se s ní do Sněmovny a požádat ji o důvěru.
Hnutí ANO propaguje cestu, že by vláda vládla v demisi až do konce volebního období, tedy do doby, než by se konaly volby. Je to podle vás reálné?
Reálné je leccos. Otázkou je, jestli je to správné. Z hlediska ústavního to není správné, pakliže by to měla být první varianta, ke které se přikloníme a žádnou jinou nehledáme. Ve chvíli, kdy by se ukázalo, že prezidentu republiky se nedaří najít nikoho, kdo by byl ochoten tu novou vládu sestavit, tak je to jiná věc.
Vyčerpali jsme alternativy, a jelikož země potřebuje nějakou vládu, tak by zkrátka vládla vláda ve stavu demise. Ale vláda ve stavu demise je vláda, která odchází a pakliže chcete odejít, a proto jste demisi podali, tak nemůžete odcházet půl roku, nebo déle. Musíme si uvědomit, že máme sice volby, nicméně pověření vlády ve stavu demise nekončí. Vláda by vládla dál, dokud nevzejde z voleb nějaká jiná vláda. To může trvat měsíc, ale také to může trvat v krajním, a ne úplně šťastném případě, až do lednových voleb prezidenta republiky, což by bylo ústavně pochybné.
Ptáte-li se na to, co je reálně možné, tak by to reálně možné bylo. Pokud by platila tato nežádoucí varianta, tak potom vláda ve stavu demise vládne tři čtvrtě roku, což je doba krajně dlouhá na to, abychom nad tím mávli rukou a řekli si, že je to to ideální řešení, řešení číslo jedna.
Spekuluje se o tom, jestli podává demisi Sobotka sám jako předseda vlády, nebo jestli ji podává celá vláda? Jak ústava vykládá možnost, že by podal demisi sám jako předseda vlády?
Kdybychom zkoumali minulé případy, tak zjistíme, že Vladimír Špidla podává demisi sám jako předseda vlády a strhl s sebou i vládu. Stanislav Gross podává demisi sám a strhl s sebou vládu, Petr Nečas podává demisi sám a strhl s sebou vládu. Trochu nejasný je případ demise Václava Klause v roce 1997, ale každopádně se mi zdá, že přinejmenším praxe naznačuje, že to řešení předseda vlády sám za sebe není řešení ústavně konformní nebo zavedené. Odpovídá to i systému ústavy. Vláda je v té míře navázaná na předsedu vlády, že vlastně není správné, aby bez něj žila.
Rozhovor s ústavním právníkem Janem Kyselou, část 2Video: Novinky
Předseda vlády je ten, kdo si vybírá ministry. Nikdo nemůže být ministrem bez toho, aby si ho předseda vlády vybral. Předseda vlády je i ten, kdo se zbavuje ministrů, protože pokud navrhne odvolání ministra, tak prezident ho odvolá. Předseda vlády je ten, kdo organizuje činnost vlády a svolává její jednání, takže se mi zkrátka zdá, že je z hlediska fungování vlády její ústřední figurou. Nepřipadá mi dost dobře možné, abychom tu ústřední figuru vyjmuli, vládu nechali a dosadili do ní novou ústřední figuru, která bude oproti premiérovi znevýhodněná, že zdědí starou vládu. Předseda vlády je ten, kdo si má tu vládu sestavit.
Prezident Zeman nemusí přijmout demisi premiéra Bohuslava Sobotky. Může ji pak Sobotka podat znovu?
Je to možné. Mohou to být opakované úkony. Není tam žádný limit. Korektiv je vlastně politický, jestli se tedy neblamujete nad míru, protože ústavní pravidla hodně souvisí s politikou. Takže předseda vlády, který se pokouší znovu a znovu přimět prezidenta, aby přijal jeho demisi, tak asi nebude předseda vlády, který se bude těšit nějakému výrazně velkému veřejnému respektu.
Rozhovor s ústavním právníkem Janem Kyselou, část 3Video: Novinky
Ústava je postavena tak, že když stanoví případy, kdy prezident republiky musí přijmout demisi, což je vyslovení nedůvěry vládě, nevyslovení důvěry vládě nebo tedy skončení první schůze po volbách, kdy vláda se poroučí, aby mohla nastoupit nová, tak to jsou případy, které ústava označuje za povinné případy a tady prezident vyhovět musí.
Nicméně když přemýšlíme o těch situacích dobrovolných demisí, tak to nemůže být tak, že prezident republiky je car nebo sultán, který podle momentálního rozmaru demisi přijme nebo nepřijme, ukáže palce nahoru nebo dolů. Pokud by to skutečně bylo tak, že vláda je zatížená závažným problémem, že nemůže fungovat a ti lidé se nesnesou, tak ve chvíli, kdy by takovou vládu prezident republiky udržoval u moci tím, že nepřijme její demisi, tak se podílí na prohlubování politické nebo ústavní krize.
Limit není v tom, co nám ústavní pravidlo zakazuje nebo přikazuje, prezident republiky není destruktor ústavního systému, on je ten, který má působit pozitivně. Nemůže tedy odmítnout demisi na just, ale může ji odmítnout v situaci, kdy má pocit, že není žádný validní důvod pro to, aby byla podána. Zejména v situaci, kdy není žádná jiná alternativa, jak obsadit ta ministerstva, a v situaci, kdy se blíží volby.
Má prezident podle ústavy nějaký počet možností, kolik může vybrat předsedů vlády?
Prezident republiky má dva pokusy, kdy vybírá sám, což je komparativně značně neobvyklé. Vůbec silná role prezidenta republiky je v zahraničním srovnání dost neobvyklá, protože je to uspořádání, které bylo typičtější pro mezinárodní období, ale protože naše ústava hodně vyrůstá z ústavní listiny z roku 1920, tak nám to vlastně nepřišlo ani divné.
Třetí pokus má k dispozici předseda Poslanecké sněmovny, protože se vychází z toho, že prezident republiky zkrátka nemá šťastnou ruku a nepodařilo se mu sestavit vládu, která ve Sněmovně uspěje, takže se má za to, že když většina Sněmovny zvolila předsedu Sněmovny, tak on zná tamní rozpoložení, on je vlastně ten, kdo reprezentuje sněmovní většinu. Proto když poradí prezidentu republiky kandidáta na předsedu vlády, tak to bude kandidát na předsedu vlády, který má šanci uspět.
Kdyby tento pokus nevyšel, tak už je to důvod pro rozpuštění Sněmovny a pro předčasné volby. Každopádně my se k němu nemůžeme propracovat vzhledem k té době, co do voleb zbývá.
Je prezident nějak omezený volbou předsedy? Může sestavením vlády pověřit někoho ze svých blízkých nebo třeba člověka z ulice?
Když se podíváte do dnešních novin, tak jsou vlastně plné titulků tipu, že předseda vlády předal absolutní moc do rukou prezidenta republiky, který si teď může dělat, co chce. Platí-li to, že jsme v demokratickém právním státě, kde by moc neměla vykonávána svévolně, tak zkrátka je prezident republiky omezený řadou nepsaných pravidel a konvencí.
V tomto konkrétním případě, co je smyslem prezidenta republiky? Smyslem prezidenta republiky je vybrat předsedu vlády, který je způsobilý sestavit vládu, která získá důvěru v Poslanecké sněmovně. To je vlastně účel a k tomu to má vše směřovat. Pokud by si prezident republiky počínal jinak a cíleně vybíral někoho, kdo nemá šanci ve Sněmovně získat důvěru a zdržoval, tak si vlastně počíná v rozporu s tím, co od něj ústava očekává. Ne, že by porušil ústavní pravidlo, ale proviňuje se proti duchu ústavy nebo proti logice ústavy.
Další variantou je, že prezident vyhlásí předčasné volby? Je tam nějaká lhůta, aby předčasné volby nebyly v termínu standardních voleb?
Česká republika patří mezi země, kde jsou předčasné volby dost obtížně vyhlásitelné. Po roce 2009 se ale zavedlo pravidlo, které by asi bylo použitelné i nyní, a to že Poslaneckou sněmovnu rozpustí prezident republiky tehdy, pokud to navrhnou tři pětiny poslanců. Máte-li k dispozici tři pětiny poslanců, kteří se chtějí rozpustit a zakončit svoje mandáty, tak to udělat můžete a prezident republiky vyhlásí volby a ty se konají do dvou měsíců.
Zároveň s tím platí lhůta, že k rozpuštění Sněmovny nemůže dojít v posledních třech měsících trvání volebního období. Víme-li tedy, že 20. a 21. října mají být volby a že volební období končí chviličku po nich, tak někdy do půlky července, nemám to přesně spočítáno, tak do půlky července by musela být rozpuštěna Sněmovna a musely by být vyhlášeny mimořádné volby. Když ke konci července připočtete dva měsíce, tak vidíte, že předčasné volby by musely být nejpozději ve druhé půlce září a dříve v závislosti na tom, kdy by se Sněmovna rozhodla.
Máte nějakou představu, jak se celá situace bude teď vyvíjet?
Nemám, protože proměnných je celá řada. Nevidím do hlavy ani předsedovi vlády, protože nevím, co přesně si přeje, aby se stalo. Patrně si přeje, aby prezident jeho demisi přijal, ale už nevím, co si přeje, aby byl ten druhý a třetí krok. Nemám nejmenší představu, jaké jsou představy prezidenta republiky. Těžko se k tomu nějak kvalifikovaně vyslovit.
Je to obvyklý krok, že premiér řeší krizi vlády tím, že podá demisi celá vláda?
Pokud se shodneme na tom, že česká ústavní úprava je založená na tom, že předseda vlády nemůže odejít, aby s ním neodešla vláda, tak ano. Máme v minulosti případy Špidla, Gross, Nečas, kdy se přesně tohle stalo. V jednom případě se reagovalo na vnitropolitické hnutí v sociální demokracii odstartované neúspěšnými volbami do Evropského parlamentu, ve druhém případě se reaguje na osobní aféru Stanislava Grosse a jeho bytu a ve třetím případě se reagovalo na aféru premiéra Nečase, jeho tehdejší přítelkyně a nynější manželky. Nedá se tedy říci, že je to něco šokujícího, že je to případ číslo jedna.
Tehdejší předsedové vlády odcházeli z osobních důvodů nebo měli problémy ve své straně. Premiér Sobotka odchází z důvodu, který jak sám uvádí, je provinění někoho jiného.
Je to jiný případ než ty v minulosti, ale mně vlastně připadá korektnější. Protože tehdy to byly osobní skandály ve dvou případech a v jednom případě to bylo vnitrostranické pnutí. Pokud má ale předseda pocit, že není schopen a ochoten za tuto vládu nadále ručit, že ta vláda nefunguje dobře a že škodí České republice, protože nejde o to, že roste HDP, ale jde o to, že si třeba z hlediska předsedy vlády zvykáte na věci, na které si zvykat nemáte, které vám nemají připadat normální. V té chvíli on zatáhne za nějakou nouzovou brzdu. Pokud bychom vzali vážně to, jak on to prezentoval, tak mě popravdě jeho důvody připadají lepší ve smyslu ústavním, než v tom že máte problém s financováním vlastního bytu.