Vláda bude důchody doplácet, věří Schillerová

Hnutí ANO podalo ústavní stížnost kvůli změnám v červnové mimořádné valorizaci důchodů, které tak porostou v průměru o tisícovku méně…

Je to návrh na zrušení částí toho hanebného zákona, kterým pětikoalice snížila povinnou zákonnou valorizaci důchodů o zhruba 7000 korun jen tento rok a o další tisíce v dalších letech. Na příští rok je to vlastně snížení řádné valorizace, která by měla bránit koupěschopnost důchodců před brutální inflací, která je v Česku třetí nejvyšší ze všech zemí Evropské unie.

Domníváme se, že nárok na mimořádnou valorizaci důchodů podle původního zákona vznikl už v době, kdy to vláda začala prosazovat. Takže jde o nepřípustnou retroaktivitu. To dokládáme řadou důležitých důkazů a argumentů.

Další věcí je, jak byl zákon přijat. Jeho přijetí bylo navrženo ve stavu legislativní nouze. Domníváme se, že i tento krok je protiústavní, protože podmínky pro stav nouze nebyly naplněny. Vláda taky hovoří o možném vzniku hospodářských škod.

Státní rozpočet má ale výdaje přes dva biliony korun a u této valorizace se bavíme o částce necelých 15 miliard, když měla být ještě o 20 miliard vyšší.

Těch 20 miliard vlastně vláda vzala důchodcům. A to, že je bude muset vyplatit, věděla už loni na podzim, i když to ministr financí do rozpočtu pro letošek nezanesl.

Vláda argumentuje nutností úspor v řádu desítek miliard i tím, že před mnoha lety schválený vzorec mimořádné valorizace s takto vysokou inflací vůbec nepočítal. Navíc navyšováním pouze procentuální složky penze zvýhodňoval vysokopříjmové seniory. Tyto argumenty pro vás nejsou relevantní?

Ne, tyto argumenty naprosto odmítám. Ten vzorec, který byl před patnácti lety pro potřeby mimořádné valorizace schválen, byl samozřejmě schválen z toho důvodu, aby chránil seniory a jejich koupěschopnost, pokud by tato situace nastala.

Fialova vláda v boji s inflací naprosto selhala. Nezastropovala včas ceny energií u výrobců, což jsme jim marně doporučovali, a dovolila, aby se inflace vyšplhala do těchto závratných výšek. Propsalo se to do všech ostatních cen ať už potravin, nebo spotřebního zboží. Původní zákonný vzorec měl důchodce v této situaci chránit, vláda ho však upravila.

Je naprosto jasné, že se báli tuto situaci řešit před prezidentskými volbami. Po nich brutálně provedli znásilnění práva a Ústavy a prostě okradli ty nejzranitelnější. To je celé.

Jak dlouho se podle vás bude čekat na verdikt Ústavního soudu, který teď není kompletní?

Bude se to odvíjet od toho, jestli nám připustí přednostní projednání, nebo nepřipustí. Pokud by to soud připustil, mohlo by to výrazně zkrátit rozhodovací proces.

Věříte, že uspějete?

Nechci předjímat výsledek, ale pevně věříme, že u Ústavního soudu máme velké šance na úspěch, protože náš návrh je skutečně precizně zpracován. A že vláda bude muset tu valorizaci důchodcům, respektive to, o co to bylo pokráceno, lidem doplatit.

Říkáte, že vláda vlastně postihuje důchodce za to, že jim stouply životní náklady, a přitom jen přihlíží, jak inflace už rok roste dvouciferným tempem. Hlavní slovo má mít sice měnová politika centrální banky, ale co byste pro krocení inflace dělala vy?

Naše stínová vláda už loni v únoru vládu vyzývala, aby zastropovala ceny energií u výrobců. To premiér Fiala ještě v srpnu označil za populismus, a když k tomu na podzim konečně přistoupili, udělali to u obchodníků, navíc s vysokými stropy a už pozdě. Mezitím se ceny energií promítly do všech ostatních cen, zejména do bydlení a do potravin.

Státní rozpočet byl v dubnu v deficitu už 200 miliard, přičemž na celý rok je naplánovaný schodek pod 300 miliard korun. Je to po­dle vás reálné?

Je to nereálné. Říkám to už několik měsíců. První věc je ta, že statní rozpočet na letošek je naprosto nereálný a trestuhodně sestavený na základě účetních triků a dokonce podvodu. Tam jsou skutečně i podvodné peníze, například 50 miliard z Modernizačního fondu, které nikdy do státního rozpočtu nepřijdou.

Dále jsou to i nezajištěné výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 30,7 miliardy korun. Zatímco daň z neočekávaných zisků windfall tax přinese jenom 40 miliard, kompenzace už jsou na 30 miliardách, a tak bych mohla pokračovat.

Vláda musí okamžitě připravit novelu zákona o státním rozpočtu a představit reálný schodek z reálného rozpočtu. Protože už nyní jsme na 70 procentech celkového schváleného deficitu.

Dalším problémem je pomalé čerpání evropských peněz, které tak nevyužíváme, jak bychom měli.

Ministr financí Stanjura novelizaci rozpočtu odmítá. Tvrdí, že po pololetí se právě díky penězům z EU, dividendě od ČEZ i příjmům z windfall tax stav státní kasy zlepší. Vláda už také třeba zvedá spotřební daň u nafty. Nevěříte, že se to těmito efekty podaří napravit?

Nevěřím, tam je dalších zhruba 150 miliard, které reálně nejsou do rozpočtu zapracovány. Bohužel se ukazuje, že ministr Stanjura je pro tuto funkci nekompetentní.

Z vládních stran zaznívají požadavky, aby konsolidační balíček pro příští rok přinesl úspory a vyšší příjmy celkem až za 150 miliard. To je podle vás proveditelné?

Ministr financí původně hovořil o sedmdesáti miliardách, pak se objevilo číslo 120 mi­liard. Tato koalice takto postupuje, že každý den nebo obden vypustí nějaký nový balonek. Nemáme relevantní informace, musíme si počkat. Zatím není na stole vůbec nic, a až to uvidíme, tak se vyjádříme. Jedinou úsporou zatím byli bohužel právě důchodci.

Přesto ale dílčí navrhovaná opatření, která lze komentovat, mediálním prostorem probleskují. Dokážete jmenovat aspoň dvě tři z těch, které vláda plánuje, jež jako ANO podpoříte? A naopak dvě tři, přes které podle vás takříkajíc nejede vlak?

Vládu jsme už před časem vyzvali k tomu, aby opatření, na kterých je shoda, poslala do legislativního procesu. Aby mohla být účinná už od letošního 1. ledna. Anebo by je mohli předřadit a mohla být přijata v nějakém zrychleném procesu.

Řeknu to velmi zjednodušeně: pojďme navýšit daně ze závislostí, spotřební daně z tabákových výrobků, tvrdého alkoholu, pojďme navýšit daně z hazardu, pojďme důsledně zavést zdanění globálních firem typu Google nebo Facebook, které u nás neplatí skoro žádné daně.

To už dávno mohla být domluvená věc. Místo toho zvažují například snížení daně z loterií. K tomu nemám slov. A pojďme bojovat s šedou ekonomikou a důsledně vybírat daně. Zrušením EET na to vláda naopak zcela rezignovala a připravila rozpočet až o 20 mi­liard ročně.

A jaký z návrhů vám nejvíc vadí?

Vadí nám plošné zvyšování daní. Od zvýšení DPH vláda očekává růst inkasa o několik desítek miliard. A já jako bývalá ministryně financí říkám, že to tolik peněz nepřinese. Nemůžete to nasčítat jenom z řádků daňového přiznání. Firmy začnou okamžitě optimalizovat, začnou měnit svůj způsob chování. Krásně nám to ukázala windfall tax, kde si ministr financí vycucal z prstu sto miliard, a dnes vidíme, že firmy včetně bank zoptimalizovaly, přičemž se nezměnily vůbec žádné podmínky.

Vláda nepracuje s reálnými daty, reálnými podklady. A možná i proto s námi jako opozicí nemluví a jsme jen stavěni k tomu, že jsme konfrontováni s materiály, které unikají. To je určitě špatně.

Ale co je nejhorší, chybí celková jakákoliv hospodářská strategie. To, že budete jenom škrtat a zvyšovat daně, nás nikam neposune. Nikdy se do žádné prosperity neproškrtáte. Tady musí být jistá hospodářská strategie, podpora stimulů ekonomiky, které nás posunou dál. To nám chybí ze všeho nejvíc.

Ministři mluví například i o krácení neinvestičních dotací s tím, že tam by bylo možné najít až desítky miliard. S tím byste souhlasili?

Ať řeknou, kterých dotací. Pokud půjdou proti solárním baronům, tak budeme první, kdo pro to zvedne ruku.

Navrhovaná vládní opatření mohou přinést jednotlivě do rozpočtu většinou jen jednotky miliard. Byli byste jako ANO pro zvýšení daně z příjmů na úroveň před třemi lety? Zrušení superhrubé daně mělo podle tehdejšího příslibu Andreje Babiše být jen dočasné na dva roky. Do rozpočtu by se tak mohlo naráz vrátit přes sto miliard.

Ne, nebyli. A nechtěla bych věřit vlastním uším, pokud by to prosazovala ODS. My jsme tehdy pomohli zaměstnancům, kteří dostali navíc sedm procent čistého do peněženek, byla to těžká covidová doba. Narovnali jsme zdanění mezi zaměstnanci a OSVČ. Nevidím žádný smysl to měnit. Navíc v této době, kdy se reálná mzda v Česku propadla nejvíce ze všech zemí OECD, považuji za naprosto nepřijatelné ještě zvedat daně.

A co změny v DPH, kde se mají dvě její snížené sazby sloučit do jedné a některé položky přeskupit?

Doporučuji vládě, ať to nedělá a nechá DPH tak, jak je. Zasáhlo by to nejnižší příjmové skupiny, protože jestliže se mluví o vodném, stočném, o lécích, o dětské výživě, tak to zasáhne kdekoho. Zasáhlo by to gastrobyznys, celou řadu živností, kulturu, oblast sportu. Takže já říkám nechte DPH být. Navíc těch 24 miliard, jak podle médií plánuje ministr financí, stát nevybere. Část by utekla do černé ekonomiky.

Byli byste pro progresivní zdanění příjmů?

To už máme.

Ale až od hrubého příjmu 161 tisíc měsíčně, navíc je podstatně nižší než v sousedním Německu nebo Rakousku.

Nemůžeme se srovnávat s těmito zeměmi, tam je také úplně jiná kupní síla. My máme naopak jedny z nejvyšších odvodů. Vyšší zdanění vysokopříjmové skupiny, jak je definována dnes, je k úvaze, jde však relativně o velmi malou skupinu lidí. Pokud by progrese měla postihnout třeba lékaře či se­niorní pracovníky ve školství, byl by to určitě krok nesprávným směrem. Ještě za situace, jak už jsem upozorňovala, že je u nás nejhorší propad reálných příjmů ze zemí OECD.

Nezhoršujme proto ještě víc situaci lidí. Nastartujme hospodářský růst a nastavme pozvolnou konsolidaci. A ať vláda konečně ukáže ty úspory.

Ministerstvo financí navrhuje obnovit nemocenskou jako nový odvod zaměstnanců. Má jít údajně o 1,1 procenta z hrubé mzdy. Co si o tom myslíte?

To je také nesmysl. Proč při propadu reálných mezd takto zatěžovat zaměstnance? Nedělejme tyto kroky. Žádné velké příjmy by to nepřineslo a navíc by to postihlo hlavně nízkopříjmové.

A co korporátní daně? Nebylo by možné zvýšit je? Platí se ze zisku, takže o nějaké férovosti by se na rozdíl třeba od windfall tax nemělo pochybovat.

Jak už jsem uvedla, podporujeme zavedení digitální daně pro nadnárodní technologické giganty, ale před zvýšením daně z příjmů právnických osob, která u nás je 19 procent, velmi varuji. Může to přinést víc škody než užitku. Jednak by to opět znamenalo nějakou změnu chování, kdy by část firem začala legálně optimalizovat a částky by byly nakonec mnohem nižší, než jaké by si namaloval ministr financí. Některé firmy by to pak mohlo rozladit a mohly by od nás odejít. Důležité je mít zde určité stabilní daňové prostředí.

A kde byste vy hledala v rozpočtu úspory?

My jsme měli připravenou konsolidaci veřejných financí. Tato vláda ji hodila pod stůl. Byla pozvolná, na sedm až osm let, abychom nezaškrtili ekonomiku, a týkala se příjmové i výdajové strany.

Na výdajové straně musíte důsledně rušit agendy. My jsme například zrušili daň z nabytí nemovitých věcí a ušetřilo se pět set úředníků. To je jediná cesta, jednotky neseškrtáte. A vláda měla samozřejmě symbolicky začít u sebe a ne naopak navyšovat počty náměstků, politických poradců. Já vím, že to nejsou desítky mi­liard, ale je to naprosto v rozporu s tím, co slibovali.

Ale to by v součtu asi nestačilo – pokrátit dotace, propustit nějaké úředníky, zdanit digitální obry, což se, mimochodem, nepodařilo v minulosti ani vám…

Mezi hlavní pilíře patří snižování objemu peněz na platy úředníků prostřednictvím digitalizace, slučování a rušení agend a snížení provozních výdajů kapitol o pět až deset procent i zrušení nejméně třech nepotřebných ministerstev. A efektivní čerpání 962 miliard z programového období 2021 až 2027.

A k té digitální dani, my jsme návrh na její zavedení připravili a předložili Sněmovně. Byl vcelku ambiciózní. Ten důvod, proč se to nakonec nepodařilo prosadit, byl prostý. Česká republika se v říjnu 2021 připojila ke společnému politickému závazku zemí OECD, kterým jsme deklarovali odhodlání nezavádět žádnou podobu národní digitální daně do konce roku 2023 a vyčkat na konkrétní návrh OECD. Nyní je proto primárně na ministru Stanjurovi, aby na tuto dohodu tlačil a napomáhal dohodě.

Říkáte, že je potřeba jít příkladem. Vláda nabídla opozičním SPD a ANO několik návrhů, které mají od příštího roku zastavit či zpomalit růst platů politiků, soudců a státních zástupců. Šéfovi SPD Tomiu Okamurovi se však nelíbí ani jeden. Jak se k nim stavíte vy?

Hnutí ANO je bude diskutovat. Sejdeme se nad tím a pak se o tom povede politická debata. Víc to zatím nebudu komentovat. Jen připomenu návrh poslance Babiše, aby se zmrazily platy politiků, leží ve Sněmovně už od loňského podzimu.

Již předtím to naše vláda poslala do Sněmovny, prošlo to a potom to odmítl Senát. A Andrej Babiš to podal znovu. My jsme to chtěli řešit už dávno. Pokud se ptáte na ten konkrétní návrh, budeme o něm jednat. Nicméně od počátku v této těžké době podporujeme sounáležitost s národem a chceme si snížit vlastní platy.

Vláda slibovala, že s opozicí bude řešit důchodovou reformu. Děje se tak? A co říkáte na již představené změny v penzích?

Hrají s námi takovou mediální hru. Ministr Jurečka nám předložil sadu otázek, jak bychom si představovali to či ono. Já jsem si vyžádala podklady a nedostala jsem vůbec nic. Pak byla druhá schůzka a ta se netýkala důchodové reformy, ale valorizací, tedy současných důchodců. Tam máme řadu výhrad, ale je to k diskusi. Třeba u změny parametrů, protože není samozřejmě dobře, když se vyplatí letos předčasný důchod víc než ten řádný.

Byla jsem zvána minulý týden na schůzku, nicméně jsem napsala panu ministrovi, že pokud nedostanu konkrétní návrhy, o kterých máme jednat, nemám důvod tam chodit. Nic jsem neobdržela a od té doby nevím nic.

Z médií jsem se dozvěděla, že plán na valorizaci stávajících důchodů už je projednán v rámci pětikoalice a poslán do legislativního procesu. A důchodovou reformu předložili panu prezidentovi a ten ji pochválil. Takže důchodová reforma asi existuje, když ji pochválil. Já o ní nic nevím, je to tedy pro mě zatím takový yetti.

Příští rok máme eurovolby, o rok později budou volby do Sněmovny. Bude lídrem do sněmovních voleb a kandidátem na premiéra předseda ANO Andrej Babiš?

Vůbec to neřešíme, nyní nás, jak správně říkáte, čekají eurovolby, pak krajské volby a to jsou priority. Sněmovní volby teď vůbec neřešíme a soustředíme se na naši opoziční práci a práci našeho poslaneckého klubu.