Článek
Obama se v rozhovoru nepřímo dotkl i protiraketové obrany, i když umístění amerického radaru v ČR přímo nezmínil. Zdůraznil, že dokud budou jaderné zbraně existovat, tak proti nim budou muset Spojené státy vytvářet obranné prostředky, ale v případě neexistence této hroby od nich ustoupí. Ustoupí-li Írán od svého vojenského jaderného programu, nebude nutné vybudovat v Evropě protiraketový štít, řekl Obama před zaplněným Hradčanským náměstím.
USA mohou být v čele, potřebují spojence
Spojené státy podle Obamy učiní konkrétní kroky, aby svět mohl existovat bez jaderných zbraní. "Zkusíme vyloučit jaderné zbraně ze systému bezpečnosti. Musíme nabídnout jiný systém bezpečnosti,“ řekl Obama a dodal: "Je potřeba, aby jaderné zkoušky byly zakázány. Budeme se snažit vytvořit novou smlouvu, aby nebylo možné používat a rozšiřovat štěpný materiál. Budeme se snažit zabránit tomu, aby se tento materiál vyráběl.“
"Nemůže v tom být sami, ale můžeme být lídry, můžeme iniciovat cestu ke světu bez jaderných zbraní. Tato naše ambice je pevná. Nejsem naivní, vím, že to je cíl, na jehož dosažení nebude stačit můj život, a je potřeba trpělivost. Musíme ale opět ignorovat hlasy, co říkají, že svět se změnit nemůže," řekl Obama, načež zopakoval své heslo z předvolební kampaně "Yes, we can" (volně: Dokážeme to).
Obama už na začátku projevu zmínil, že sám se narodil v roděleném světě, kde nikdo nevěřil, že člověk jako on by se mohl sát prezidentem a promluvit v Praze, které se před deseti lety stala členem NATO. Ocenil vizionářství: "Je to důkaz, že morální síla je nade vše, proto k vám hovořím z centra Evropy, která je sjednocená, protože mnozí věřili, i když vůdci nevěřili.“
Americký prezident také realisticky přiznal, že vždy budou země, které se nebudou chtít podřídit. "Budeme mít nástroje, jež postihnou státy, které budou tyto dohody porušovat.“ Tyto nástroje ale blíže nespecifikoval.
Obama také uvedl, jak chce postupovat: “Budeme dále posilovat smlouvu o nešíření jaderných zbraní.“ Ta je podle něj základním nástrojem. Vyjádřil i svou vizi: "Země, které disponují jadernými zbraněmi, se zaváží, že se jich zbaví, a ostatní se je nebudou pokoušet získat.“
Kroky snižující jaderné nebezpečí
Americký prezident nastínil i první kroky, jak dosáhnout snížení jaderné hrozby. "Začneme pracovat na tom, abychom snížili arzenály, abychom snížili počet jaderných hlavic v silech, budeme usilovat ještě letos o novou dohodu s Ruskem. Já a prezident Medvěděv jsme začali tento proces a dohodli jsme se, že uzavřeme dohodu (o snížení jaderných zbraní) do konce roku. A pokusíme se zapojit další státy tak, abychom dosáhli úplného zákazu jaderných zkoušek," prohlásil Obama.
Nastínil také jeden z kroků k snížení jaderné hrozby. "Budeme se společně s Ruskem snažit zrušit černý trh s tímto materiálem,“ řekl s tím, že cílem je "dosáhnout toho během čtyř let na celém světě“.
Dědictví studené války
"Existence tisíců jaderných zbraní představuje největší nebezpečí od konce studené války. K jaderné válce mezi USA a SSSR nedošlo. Studená válka skončila, ale tyto zbraně zůstávají, celosvětová hrozba jaderné války se snížila, ale hrozba útoku se zvýšila. I když existuje smlouva o nešíření jaderných zbraní, i malé země tyto zbraně testují a černý trh je na vzestupu. Obchoduje se s informacemi a komponenty. Teroristé mohou získat jadernou zbraň. Al-Kajda o to usiluje a použila by ji,“ řekl americký prezident.
"Jedna jaderná zbraň, která vybuchne v jednom městě, ať už je to New York, Moskva, Islámábád, Tokio, Paříž, Tel Aviv nebo Praha, tak zabije statisíce lidí,“ řekl Obama a zdůraznil, že města mohou být jadernými zbraněmi vymazána ze světa.
"Existuje tolik subjektů, které mají tyto zbraně konečného řešení. A pak někteří říkají, že také použití je nevyhnutelné. Jsou lidé, co tvrdí, že opravdová spolupráce není možná. Když se národy se nechají rozdělit, tak se propast prohloubí," varoval Obama a na závěr opět vyzval k jednotě a vizionářství.
Nebezpečí ze strany Íránu a KLDR
Obama ve svém projevu jmenoval dvě země, které považuje za hrozbu: Írán a Severní Koreu, která ráno vypustila raketu dlouhého doletu. Zmínil, že je nutné, aby takové jednání bylo „postižitelné“. Zdůraznil i to, co je nutné udělat: „Teď nastala ta chvíle, aby mezinárodní společenství zareagovalo.“
V případě Íránu zdůraznil snahu o dialog: „Írán se stále ještě snaží vyrobit jaderné zbraně. Islámská republika se může zapojit do spolupráce národů, anebo může jít cestou rozvoje jaderného programu, což nezajistí bezpečnost.“ I v reakci na íránská vyjádření, že jejich jaderný program je mírový, Obama zdůraznil, že každá země má mít právo na jadernou energetiku. Podle něj se musí vytvořit „prostředí, kde by národy měly právo využívat jadernou energii pro mírový program.“ Podle něj je to důležité i kvůli zlepšení klimatu.