Hlavní obsah

Vítězství Ukrajiny si přeje 44 procent Čechů, některá čísla ze Slovenska zarazí

3:43
3:43

Poslechněte si tento článek

Vítězství Ukrajiny v konfliktu s Ruskem, které zemi před třemi roky vojensky napadlo a pokračuje tam v invazi, si přeje 44 procent Čechů. Ze šetření Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO) plyne, že v Polsku je to 68 procent lidí a na Slovensku 32 procent dotázaných.

Foto: CEDMO

Preferované ukončení konfliktu na Ukrajině: Graf ukazuje vývoj názoru Čechů v průběhu času - první vlna šetření proběhla po zahájení ruské invaze v roce 2022

Článek

Vítězství Ruska by uvítalo 17 procent Slováků, ale pouze 7 procent Čechů a čtyři procenta Poláků.

„V Česku a na Slovensku by vůbec nejvíce respondentů preferovalo ukončení konfliktu formou dočasného míru, aniž by zvítězila jedna strana,“ uvedla agentura. V ČR by patové řešení preferovalo 39 procent lidí, na Slovensku 33 procent a v Polsku 20 procent dotázaných.

Zatímco v Česku a na Slovensku si vítězství Ukrajiny nad agresorem přejí zejména mladí lidé, v Polsku jsou jejími nejsilnějšími podporovateli respondenti nad 65 let věku.

Zelenskyj přišel s novou bilancí ukrajinských i ruských padlých a zraněných

Válka na Ukrajině

Při zjišťování míry obav se ukázalo, že dvě třetiny Čechů (67 procent) mají strach z toho, že válečný konflikt potrvá mnoho let. Na Slovensku tuto obavu vyjádřilo 71 procent respondentů.

Konfliktu mezi Ruskem a zeměmi NATO se bojí 55 procent Čechů a 61 procent Slováků. Obavy z přiblížení bojových oblastí deklarovalo 52 procent Čechů a 58 procent Slováků.

Polovina lidí v Česku (51 procent) vyslovila obavy z toho, že NATO umožní Ukrajincům použít západní zbraně i na území Ruska, což už se zčásti děje. Na Slovensku to bylo 54 procent dotázaných.

Strach z toho, že Rusko použije jaderné zbraně, má podle šetření 48 procent Čechů a 52 procent Slováků.

Ruská propaganda útočí: Zelenskyj prý koupil Hitlerův mercedes za stovky milionů

Řetězák

Některým dezinformacím se daří

Průzkum se zaměřil i na nejčastější lži, s nimiž dezinformátoři v souvislosti s konfliktem operují. V Česku jsou to útoky vůči ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, zpochybňování ukrajinské státnosti a teritoriální integrity či tvrzení o tom, že na Ukrajině bují nacismus.

Slováky vedle lží o Zelenském a očerňování ukrajinského režimu „masírovala“ dezinformační scéna zejména poukazováním na údajnou nefunkčnost sankcí proti Rusku. Ukrajina byla obviňována i z údajně svévolného a nečekaného odříznutí Slovenska od plynu z Ruska.

Anketa

Jak si přejete, aby skončila válka na Ukrajině?
Vítězstvím Ukrajiny.
74,9 %
Vítězstvím Ruska.
12,8 %
Dočasným mírem, aniž by zvítězila jedna strana.
8,7 %
Nevím, je mi to jedno.
3,6 %
Celkem hlasovalo 27175 čtenářů.

Poláky se dezinformátoři pro změnu snažili v souvislosti s konfliktem přesvědčit o obchodování s lidmi a orgány a usilovali o poškození polsko-ukrajinských vztahů.

Za dobu konfliktu podle CEDMO Češi nejvíce uvěřili lživému tvrzení, že černý kašel byl do ČR zavlečen ukrajinskými uprchlíky. Téměř polovina lidí u nás uvěřila periodicky se opakující dezinformaci, že mezi osmi členy politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS), kteří v roce 1968 rozhodli o vyslání vojsk zemí Varšavské smlouvy na území tehdejšího Československa, bylo hned pět Ukrajinců.

Šetření probíhalo během posledního čtvrtletí roku 2024. V České republice se uskutečnilo prostřednictvím výzkumné agentury Median a na Slovensku a v Polsku díky agentuře IPSOS.

Medvěděv přeje senátorce Němcové smrt: Aby zahynula v krvavých vichrech nového pražského jara

Evropa

Výběr článků

Načítám