Článek
Ve hře je také třetí kandidát Jan Linhart, ale jeho šance jsou podle pozorovatelů bezvýznamné. Naopak největší šance na potvrzení ve funkci má Liška, který byl do postu šéfa zelených dosazen po rezignaci Martina Bursíka.
Na volbou nového předsednictva vyčlenili zelení v programu sjezdu celou sobotu.
V pátek večer jsou na programu zprávy předsednictva a poslaneckého klubu a klíčové hlasování o programu a jednacím řádu sjezdu.
Část delegátů zřejmě nebude souhlasit s navrhovanými změnami stanov a pokusí se tuto debatu z programu vyřadit. Ne všem se také líbí pravidla, která pro jednání na sjezdu navrhlo předsednictvo a která mají omezit možnost diskusi zablokovat. Návrh například počítá s tím, že každý delegát bude moci vystoupit pouze dvakrát, z toho poprvé s dvouminutovým, podruhé pouze s minutovým příspěvkem. Předsedající sjezdu by měl dostat také možnost odejmout řečníkovi slovo, pokud nebude odpovídat vážnosti situace.
Rozhádaná strana hledá vůdce
Zelení na sjezd na rozdíl od minulosti nepozvali politické partnery. Zdravice sjezdu zaslali exprezident Václav Havel, neúspěšný kandidát zelených na prezidenta a posléze i na eurokomisaře Jan Švejnar a šéf frakce zelených v Evropském parlamentu Daniel Cohn-Bendit.
Nové předsednictvo bude mít před sebou náročný úkol, a to zvrátit současný vývoj preferencí, které straně nedávají naději na vstup do Sněmovny, a stmelit členskou základnu. Oslabení voličské základny je často dáváno za vinu bývalému předsedovi Bursíkovi, který sice stranu dovedl do parlamentu a se šesti poslanci ve Sněmovně obsadil čtyři ministerstva, ale nedokázal údajně dostatečně prosazovat ve vládní koalici priority strany ani soudržnost mezi svými lidmi.
První vnitřní nepokoje vyplynuly na povrch při roztržce Bursíka s tehdejší ministryní školství Danou Kuchtovou, která později založila vnitřní frakci demokratickou výzvu. Nedlouho poté se postavily proti koaliční vládě také Věra Jakubková a Olga Zubová, které nakonec k jejímu pádu značně přispěly. Zubová nakonec založila Demokratickou stranu zelených, kam zlákala i několik členů SZ. V Eurovolbách navzdory mocné kampani ale neuspěla a pro sněmovní volby vsadila na spolupráci s ČSSD.
Liška má nejvíce šancí
Krize Bursíkova vedení vyvrcholila neúspěchem v eurovolbách, po nichž se definitivně vzdal funkce.
Se svou partnerkou a poslankyní SZ Kateřinou Jacques se stáhli do ústraní. Ani ona zřejmě nebude obhajovat post místopředsedkyně. V současnosti jsou v předsednictvu také Martin Ander, Ladislav Vrchovský, Zuzana Drhovská a exministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková.
Nástup Lišky do čela pomohl zjitřenou situaci uvnitř strany zmírnit, čímž si získává podporu u členské základny. Poměrně dobře si vede také v žebříčku popularity, což je nezanedbatelnou výhodou při sněmovních volbách.
Proti němu se stojí Matěj Stropnický, který volá po změně. Stropnický hodlá oslovovat především mladé lidi, podle něj by strana měla být "kontroverznější“. Jeho zvolení by bylo ale spíše překvapením.