Článek
"Přestože je mnohdy čin Jana Palacha považován za nesmyslný a krajní, tak v dané chvíli ovlivnil minimálně jednu generaci lidí a jasně prokázal Čechům, Slovákům i směrem ven, že ne všichni se smířili s totalitou," řekl Topolánek poté, co k pomníku položil květiny společně s ředitelem Národního muzea Michalem Lukešem a ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů Pavlem Žáčkem.
Podle premiéra zapadá Palach do kontextu protikomunistického odboje stejně jako bratři Mašíni, kteří při útěku za hranice v roce 1953 postříleli několik policistů a kterým Topolánek udělil medaili.
Zdroj: Archiv ČTK
"Jan Palach pro mě znamená střípek z mozaiky těch všech, kteří se postavili proti zlu, proti totalitě, způsobem, který dnes může vyvolávat spoustu otázek o účelnosti, nicméně tehdy znamenal naději pro jednu nebo dvě generace lidí," uvedl premiér.
Symbol odporu proti totalitnímu režimu
Jan Palach se narodil roku 1948 ve Všetatech, vystudoval gymnázium v Mělníku a roku 1968 začal studovat historii a politickou ekonomii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Dvacetiletý student byl velmi uvědomělý a srpnové události vnímal velmi citlivě. Zúčastnil se mnoha protestních akcí, které neměly silnější odezvu ve společnosti.
Postupující normalizace nakonec vyburcovala Palacha k radikálnímu činu. Před budovou Národního muzea v Praze se 16. ledna roku 1969 polil benzínem a zapálil. V plamenech se rozběhl směrem k Václavskému náměstí, ale až k němu se nedostal. Následkům těžkých popálenin o tři dny později v nemocnici podlehl.
Ačkoli podobně smýšlejících studentů, kteří byli odhodláni podstoupit stejnou smrt, aby přiměli národ k aktivnímu odporu proti režimu, bylo více, nepřál si Palach další oběti. Ze smrtelné postele vyzval ostatní občany, aby se přičinili „živí v boji".
.:Studenti pražských vysokých a středních škol uctili na Václavském náměstí 20. ledna památku studenta Jana Palacha. Foto/ Archív ČTK
Palachův pohřeb 25. ledna se proměnil v rozsáhlou celonárodní manifestaci za svobodnou společnost a demokracii. Jeho čin inspiroval několik dalších mladých lidí nespokojených s nedostatečnou odezvou národa na Palachovu mučednickou smrt. Mezi nimi byl i Jan Zajíc, který v den výročí Vítězného února se u Václavské náměstí podpálil a na místě zemřel.
O dvacet let později odkaz Jana Palacha vzbudil sérii občanských nepokojů označovaných dnes jako Palachův týden, během něhož policie brutálně potlačovala protestní akce, jež se staly předzvěstí pádu komunistického režimu. Policie při demonstracích zadržela na 1 400 lidí, z disidentů byli uvězněni například Václav Havel a Alexandr Vondra. Po Sametové revoluci byl Palach oceněn in memoriam nejvyšším československým státním vyznamenáním - Řádem Tomáše Garrigua Masaryka.