Článek
Pezoldové ale objekt stále nepatří. Rozsudek zatím není pravomocný, protože si obě strany sporu ponechaly zákonnou lhůtu pro podání odvolání a navíc o tom, komu hrobka připadne, bude rozhodovat až dědické řízení. Teoreticky by se tak mohl vlastníkem hrobky stát například nevlastní bratr Pezoldové, současný ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za SZ).
Pezoldová se zatím u českých soudů v desítkách případů domáhala marně navrácení rodového majetku za miliardy korun. Chce zpět například zámky v Hluboké nad Vltavou či Českém Krumlově.
Všechny rozhodné úkony při vyvlastňování tohoto majetku byly totiž učiněny před 25. únorem 1948, tedy před obdobím nesvobody, jak hranici nepráva datovaly zákony o protiprávnosti komunistického režimu a o době nesvobody.
:. Schwarzenberská hrobka v Domaníně u Třeboněfoto: Právo/Petr Pokorný
Lex Schwarzenberg
Majetek hlubocké rodové větve Schwarzenbergů, takzvané primogenitury, byl v Čechách vyvlastněn zvláštním zákonem č. 143/1947 Sb. – takzvaným Lex Schwarzenberg, přičemž žádným ústavním nálezem nebyl dosud tento zákon zrušen. Ani nový verdikt ústavního soudu na této skutečnosti nic nemění. Podle něho neměla být zestátněna pouze hrobka, která je pietním místem rodiny.
Okresní soud v Jindřichově Hradci proto do pozůstalosti vrátil pouze vlastní objekt a pozemek pod ním. Případné navrácení ostatních souvisejících pozemků zamítl. Zákon Lex Schwarzenberg se týká pouze podnikatelského majetku rodiny. Na hrobku se vztahuje pietní ochrana, která je součástí práva na rodinný život.
„My vítáme tento rozsudek. Je to rozsudek do určité míry průlomový, protože poprvé se vrátila část zabaveného majetku rodině Schwarzenbergů,“ uvedl advokát rodiny Pezoldových Viktor Rossmann.
Právní zástupkyně státu, respektive Národního památkového ústavu Irena Chmelíková ani zástupkyně Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Jiřina Slováčková se k rozsudku nevyjádřily. „Využijeme lhůtu danou zákonem,“ poznamenala Slováčková.
Šlechtický majetek
Ještě na počátku 20. století patřily primogeniturní hlubocké větvi panství Chýnov u Tábora, Cítoliby v severních Čechách, Hluboká nad Vltavou, Jinonice u Prahy, Mšec u Slaného, Český Krumlov, Dlouhá Ves u Sušice, Libějice u Prachatic, Lovosice, Postoloprty, Protivín, Vimperk a Třeboň.
Příslušníci rodu žili po konfiskaci ve Vídni a po vymření této větve přešla testamentem práva na dědice z druhého, orlického majorátu, tedy na Karla Schwarzenberga, kterého Jindřich, otec Alžběty, adoptoval v roce 1960 ještě za života jeho vlastního otce zesnulého v roce 1986.
Schwarzenberskou hrobku založil Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu na podnět své manželky Eleonory. Stavba začala roku 1874 a byla dokončena o tři roky později. V hrobce je uloženo 26 rakví. Původní hrobová místa v kostele sv. Jiljí v Třeboni nevyhovovala také kvůli novým předpisům. Podle nich se muselo pohřbívat do země, pokud nebyla hrobka oddělena od sakrálního prostoru kostela, a těla se také musela balzamovat před uložením do rakve.
