Článek
Podle prezidenta Lisabonská smlouva "odporuje principu svrchovanosti českého státu". Navíc podle něj "zásadně mění ústavní pořádek ČR." Klaus neopomněl zdůraznit, že pokračování ratifikace by mělo smysl pouze v hypotetickém případě přehodnocení irského stanoviska.
"Smlouva není v souladu s českým ústavním pořádkem," prohlásil Klaus. "Je v rozporu se všemi základními ústavními principy, které jsou nedotknutelné a jsou považovány za jádro ústavy".
"Zůstala by ČR po přijetí smlouvy stejně demokratická," položil si Klaus řečnickou otázku, na níž si vzápětí odpověděl negací. Podle Klause se ČR na rozdíl od jiných zemí nesmí stát dílčím subjektem v rámci EU.
Podle vlády jde o přijatelný dokument
Stanovisko vlády k Lisabonské smlouvě následně představil soudu vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Ve svém vystoupení odmítl argumentaci prezidenta, že smlouva odporuje ústavnímu pořádku České republiky.
"Listina se pro ČR stane závaznou v omezeném rozsahu," řekl Vondra. Česká ústava může podle Vondry i nadále platit paralelně s Lisabonskou smlouvou. Ta je podle Vondry pro ČR "přijatelným dokumentem."
Klaus označil jednání za deprimující
"Očekával jsem serióznější jednání, je to pro mě deprimující," posteskl si Klaus poté, co se k tématu vyjádřili všichni zúčastnění. Předseda NS Pavel Rychetský prezidentovi připomněl, že nedošlo k ukončení jednání soudu, ale pouze k ukončení dotazování jednotlivých zainteresovaných stran.
:. Omyl Václava Klause při jednání soudu. Zdroj: TV Prima
:. Václav Klaus mluví na jednání Ústavního soudu.foto: ČTK/Václav Šálek
Závěrem se Klaus vyslovil pro odmítnutí Lisabonské smlouvy, když se krátce před tím se ještě pozastavil nad postojem vlády, která podle jeho názoru změnila své stanovisko. Následně bylo jednání soudu odloženo na středu.
ÚS jedná o mezinárodní smlouvě vůbec poprvé
Lisabonská smlouva má reformovat instituce v EU. Parlamenty všech zemí EU se jí už zabývaly. Například v Německu o ní ale taktéž rozhoduje Ústavní soud. Smlouvu odmítlo Irsko. Kdy tedy vstoupí v platnost není jasné, protože to podmiňuje souhlas všech zemí.
Ćeský Ústavní soud vůbec poprvé posuzuje sladění mezinárodní smlouvy a českého práva.
Jednání začalo soudu krátce po deváté. Soudce Vojen Güttler nejprve seznámil přítomné s návrhem Senátu, následně shrnul námitky prezidenta Klause a stanovisko české vlády.
Místopředseda Senátu Jiří Šneberger spolu s kolegou Luďkem Sefzigem poté představili důvody, které vedly horní komoru k předání Lisabonské smlouvy k posouzení Ústavnímu soudu.
.: Odpůrci Lisabonské smlouvy před Ústavním soudem.foto: Právo/Jan Chmelíček
Před budovou soudu od rána protestovala desítka odpůrců Lisabonské smlouvy. Šlo sympatizanty nacionalistických uskupení Národní strana a Právo a spravedlnost.
Lisabonská smlouva
Dokument, který reformuje instituce EU po jejím rozšíření na 27 zemí.
Na rozdíl od euroústavy, zamítnuté voliči v referendech v roce 2005, Lisabonská smlouva nenahrazuje všechny předešlé smlouvy, ale jen je upravuje či doplňuje. Smlouva mimo jiné:
- posiluje úlohu Evropského parlamentu a rozšiřuje postup spolurozhodování do nových oblastí.
- umožňuje větší zapojení národních parlamentů do činnosti EU, a to zejména díky novému mechanismu sledování toho, zda unie přijímá opatření pouze tam, kde je činnost na evropské úrovni efektivnější z hlediska požadovaných výsledků (zásada subsidiarity).
- zefektivňuje rozhodování tím, že rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou v Radě do nových oblastí.
- díky tzv. „občanské iniciativě“ bude moci jeden milión občanů z většího počtu členských států vyzvat Komisi k předložení určitých návrhů.
- vytváří dvě zcela nové funkce - stálého předsedu Evropské rady, občas označovaného za prezidenta EU, a jakéhosi společného ministra zahraničí, který skloubí funkce současné eurokomisařky pro vnější vztahy a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Z dokumentu naopak vypadly ústavní symboly - společná hymna a vlajka.
Jednání se kromě Klause účastní například i vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS) nebo šéf Sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD). Přišel například i František Oldřich Kinský. Platnost smlouvy by podle odpůrců mohla totiž narušit platnost Benešových dekretů a ovlivnit některé restituční spory.