Víceletá gymnázia na státní počítače nedosáhnou

Podle šéfa Asociace ředitelů ZŠ Michala Černého je zarážející, že na prostředky na technologickou výbavu víceletá gymnázia nedosáhnou.

„Informace, že se to netýká nižších stupňů víceletých gymnázií, mě překvapila. Není to úplně standardní. Chápu, že je to rozpočítáno na učitele a na gymnáziích se kantoři z povinné docházky a vyšších stupňů překrývají. Ale šťastné to není,“ uvedl.

V minulém školním roce bylo v Česku 4192 základních škol s celkovým počtem 952 946 žáků. Šestiletých gymnázií bylo 69 a navštěvovalo je 13 368 studentů, na 269 osmiletých gymnázií chodilo 68 715 žáků. To je celkem přes 82 tisíc studentů. Protože se učitelé ve výuce mladších i starších gymnazistů překrývají, není jasné, kolik kantorů by mělo mít na počítač od státu nárok. Málo to ale zřejmě není.

Ředitel víceletého Gymnázia Ústí nad Labem Alfréd Dytrt, který působí i v radě Asociace ředitelů gymnázií, doufá, že resort ještě peníze doplní.

„Snažíme se ministerstvu vysvětlit, že na víceletých gymnáziích se též plní povinná školní docházka a nemělo by prostředky směřovat jen na ZŠ,“ řekl Právu. Podle něj, pokud opět dojde na distanční výuku, budou mít některé děti zase problém se zapojením do výuky kvůli nedostupnosti počítače. „Tyto problémy jsme měli taky a měli ho všichni. Oni třeba měli doma i dva počítače, ale pokud byli oba rodiče na home office, tak se tam o ně prali,“ popsal, nicméně také připustil, že se jistě najdou i lidé, kteří si o počítač řeknou jen proto, že by mohl být k mání.

U středoškoláků je situace komplikovanější, protože častěji bydlí dále od školy. Žáci ze ZŠ si mohou v krajním případě chodit v rámci distanční výuky pro zadání ke škole a vyplněné úkoly tam vracet.

Podle Dytrta ale jeho studenti jsou povětšinou vybaveni dobře. Výuka se dá řešit i přes chytré mobily. Přesto podle něj není postoj ministerstva k víceletým gymnáziím fér.

Místopředseda Unie školských asociací Jan Mareš, ředitel Střední odborné školy energetické a stavební, v první řadě ocenil, že se částka na výbavu základních škol vůbec našla. Nevyloučil, že unie požadavek na dotace na výbavu SŠ v září také vznese.

„Gympláci, průmyslováci vybavení většinou jsou, mají chytré telefony, tablety, notebooky. Tam kvalita výbavy je častější. Ale v některých učebních oborech není část populace tak vybavená. Jenže tam hlavně potřebují odborný výcvik, který se z domu dělat nedá,“ řekl Právu.

Jak ředitelé ZŠ s penězi naloží, záleží na nich, nicméně po­dle doporučení by měli hlavně zajistit, aby každý učitel měl adekvátní technickou výbavu. Ředitel by měl také myslet na děti, které se na jaře při distan­ční výuce z domova k počítači či tabletu nedostaly.

Podle šéfa Asociace ředitelů ZŠ Černého by školy měly především zajistit výbavu pedagogům. „Každý by měl mít počítač. A to nejen kvůli koronaviru, ale i v souvislosti s tím, co se chystá v rámci změny rámcových vzdělávacích programů v případě informatiky, která se má rozšiřovat,“ řekl Právu.

Upozornil ale, že za dodané peníze se nemusí nakupovat laptopy, počítače či tablety. Pořídit lze jakoukoli výpočetní techniku. Podle jeho zkušeností z výběrového řízení na jaře, kdy škola narychlo pořizovala přístroje, se dají pořídit za 20 tisíc dva počítače plně vybavené na distan­ční výuku. Maximálně tři. Nutno k tomu totiž započítat i licence na software apod.

S tím korespondují i propočty Práva. S nejpomalejšími stroji a bezplatným softwarem by se daly pořídit maximálně čtyři počítače. Údržba v částce zahrnuta není, což může být problém, pokud škola bude mít náhle třeba o 50 počítačů více. „Je třeba brát v potaz, že počítače jsou v inventuře jako majetek školy, a když jsme je půjčovali na jaře dětem, tak jsme měli nervy, jestli se nám vrátí,“ poznamenal Černý.