Více nových úseků dálnic až za dva roky, říká šéf ŘSD

Zatím žádná optimistická čísla sdělit bohužel nemohu, v roce 2023 to bude přibližně stejné jako letos, kolem 25 kilometrů. Tyto dva roky nejsou tak bohaté. Boom by měl podle rozestavěných staveb přijít v roce 2024, kdy by mělo být zprovozněno přes sto kilometrů nových dálnic.

Dostavba D52 určitě patří mezi prioritní stavby ČR. Rakousko vybudovalo dálnici prakticky až na hranici a nyní je řada na nás, abychom propojili Brno a Vídeň dálničním spojením. Bohužel z důvodu rozhodnutí soudu jsme nuceni opakovat proces EIA o vlivu stavby na životní prostředí. Problém je zejména průchod přes vodní nádrž Nové Mlýny, který je připraven ve variantě násyp a most. Od ledna čekáme na závěry zjištění ministerstva životního prostředí.

V souběhu však už probíhá majetkoprávní příprava na úseku Nové Mlýny k rakouským hranicím, protože na tento úsek bylo historicky vydáno územní rozhodnutí v právní moci. Tam čekáme na stanovisko EIA a posléze chceme žádat o vydání sloučeného rozhodnutí – tedy o stavební povolení včetně umístění stavby.

Zahájení prací na tomto úseku předpokládáme v roce 2025. Pak chceme zahájit práce na úseku Pohořelice – Nové Mlýny a jako poslední se bude řešit pět kilometrů dlouhý úsek přes vodní nádrž.

V současné době se D3 intenzivně staví v jižních Čechách, kde je rozestavěn obchvat Českých Budějovic a taky úsek mezi Třebonínem a Kaplicí-nádraží. Všechny tyto úseky v délce 28,4 kilometru by měly být zprovozněny do konce roku 2024.

Už v příštím roce chceme zahájit zbylé dva úseky na hranice s Rakouskem se zprovozněním v letech 2025 a 2026. Na hranicích bychom měli být v případě D3 dříve než rakouští kolegové, kteří hraniční úsek ještě nemají v přípravě.

Bohužel problém je středočeská část D3, kde se potýkáme s velkým odporem proti západní variantě vedení trasy Posázavím.

Tam děláme všechno pro to, abychom zkrátili termíny přípravy této stavby, protože Poláci budou mít dálnici na hranice kompletně hotovou už v roce 2024. Máme již požádáno o veškerá stavební povolení, dokončujeme majetkoprávní přípravu. Ještě letos bychom chtěli vypsat výběrové řízení na zhotovitele stavby a příští rok začít stavět. Už v zimě by se mělo kácet, a konečně se tak i na českém území začne něco dít. Ale nakonec bude bohužel prodleva za polskou dálnicí z hlediska zprovoznění pravděpodobně dva či tři roky.

Letos jsme nenaplánovali větší opravy na dálniční síti, opravy realizujeme spíš na silnicích I. tříd, kde je doprava často řízena světelnou signalizací, což způsobuje kolony. Za všechny bych jmenoval I/4 u Chraštic nebo I/35 před Mohelnicí. Některé tyto opravy plánujeme až do podzimu, takže řidiči musejí být trpěliví.

Pak je tady například stavba mimoúrovňové křižovatky na D46 u Drysic, kde je zúžení vedení provozu do jednoho pruhu, a tvoří se tak kolony. Zde končíme v listopadu.

Pravda ale je, že kolony se tvoří i tam, kde žádné opravy nejsou. Jako každou sobotu při cestě na jih přes Benešov a Olbramovice. Tyto komunikace kapacitně nezvládají nápor vozidel. Někde jsou kolony prakticky každý den, protože tam stále chybí vybudovaná dálniční síť.

Mezi Prahou a Brnem prakticky nic, máme připraveny pouze dílčí opravy mostů, na kterých budeme pracovat prakticky jen mimo dálnici.

Metrostav Infrastructure jsme na základě rozhodnutí soudu vyloučili a chystáme se oslovit druhého s nejlepší nabídkou pořadí, což je spol. Eurovia CS. Nyní se nabídka vyhodnocuje z hlediska úplnosti. Rádi bychom se do stavby pustili v části úseku ještě letos v září či říjnu tak, aby bylo hotovo do konce příštího roku. Stavba je to komplikovaná, protože chceme prakticky po celou dobu zachovat provoz 3+3 zúženými jízdními pruhy.

Úsek mezi mimoúrovňovou křižovatkou Brno-centrum a křižovatkou Brno-jih je ve výběrovém řízení na zhotovitele stavby a ještě se řeší změna stavebního povolení. Se zahájením stavební sezony 2023 bychom chtěli stavbu zahájit. Bude se určitě jednat o dopravní komplikace v tomto přetíženém uzlu, ale musí se to udělat, protože čtyři pruhy zdaleka nestačí.

Nejvíc peněz jde na největší rozestavěné dálniční stavby, jako jsou obchvaty Českých Budějovic nebo Frýdku-Místku na D48, kde se finišuje před letošním zprovozněním. Například na dva úseky obchvatu Budějovic jdou letos dohromady až čtyři miliardy korun.

Aktuálně je pro ŘSD schválený rozpočet 57 miliard korun a ještě ho budeme navyšovat, protože potřebujeme peníze navíc, a to zejména na výkupy pozemků Pražského okruhu či D35, takže se velmi pravděpodobně dostaneme až k necelým 60 miliardám, což bude historicky nejvyšší rozpočet ŘSD.

Ta zatím ne, to bude až v příštích letech, kdy se na ní bude stavět dohromady nejdříve pět úseků, posléze až sedm. Aktuálně je to již zmíněná jihočeská D3, obchvat Budějovic a pokračování. Pak je velmi rozestavěná D6, kde stavíme obchvat Krupé, a ještě letos chceme zahájit obchvat Hořesedel a Hořoviček.

Staví se také dva úseky na D7 u Loun a u Chlumčan a v nejbližších letech chceme rozestavět zbylé úseky ve Středočeském kraji.

Hodně rozestavěná je i D55 (povede v budoucnu z Olomouce do Břeclavi – pozn. red.), kde stavíme dva úseky, třetí je před zahájením. Mezi Moravským Pískem a Bzencem by se mělo začít v září a chceme také zahájit stavbu mostu u Otrokovic. Dále se staví hodně na D48.

Čekali jsme, že žaloby přijdou. Věřím, že to situaci nezkomplikuje, to by se stalo, pokud by soud žalobě vyhověl a právní moc územního rozhodnutí zrušil. Již v současné době vykupujeme pozemky, jde nám to velmi úspěšně. Během měsíce máme podepsané kupní smlouvy od dvou set vlastníků, což jsou z těch soukromých vlastníků skoro dvě třetiny.

Soud by měl rozhodovat po podání žaloby během dvou tří měsíců, takže poměrně brzy bychom měli vědět, jak jsme na tom. Ve výkupech pozemků pokračujeme, na tom se nic nemění, přebíráme si pozemky od státních organizací jako Lesy ČR, Povodí atd. Paralelně činíme první kroky pro získání stavebního povolení a na podzim chceme spustit zpracování zadávací dokumentace stavby.

Samozřejmě známe jejich argumenty. Jsou to hluk, emise, a když to řeknu lidověji, tak zatahování tranzitní dopravy do Prahy. Oni by si přáli dopravu odvést tranzitní komunikací daleko ve Středočeském kraji, případně stavby 510 a 511 zahloubit do tunelu. To je ale podle přípravy této stavby naprosto nereálné, v obou případech by to znamenalo, že bychom se v této oblasti Pražského kruhu nedočkali dalších 10 či 15 let. Protože změna trasy by byla v rozporu s veškerou územněplánovací dokumentací, museli bychom to projednávat a začínat úplně znova. Pro mě je to nepřijatelná varianta. S odpůrci ale komunikujeme, máme připravenou řadu protihlukových stěn a dalších opatření jak v rámci stavby 510, tak stavby rozšíření D11, abychom je maximálně možným způsobem ochránili před nadměrným hlukem a emisemi.

Je tam určitě naděje v možnosti sloučeného územního řízení a stavebního povolení, tudíž nepůjde soudně napadat každé zvlášť. Máte pak jeden soud, jedno rozhodnutí a můžeme stavět. Proto i u severní části okruhu počítáme s tím, že jakmile budeme mít kladné stanovisko EIA o vlivu na životní prostředí, tak bychom pokračovali se stavební dokumentací. Takže za mě by to urychlení mělo určitě přinést.

Ještě se musí ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj rozhodnout, v jaké fázi vykupovat pozemky, zda až po rozhodnutí, nebo již dříve. U tří severních částí okruhu doufáme, že se nám podaří kladné stanovisko EIA získat v roce 2023, ale pak budeme pravděpodobně ještě dalších několik let bojovat, než se nám podaří stavbu realizovat. Opět bohužel musíme i přes naše vstřícné kroky počítat se žalobami dotčených městských částí či obcí.

Zde se zatím PPP projekt nepřipravuje. V přípravách stavby pokračujeme. V současné době se nacházíme v územním řízení, o které bylo požádáno již v roce 2018. Opět ale nebyl vydán podklad pro územní rozhodnutí, kterým je výjimka z ochrany chráněných živočichů, územní řízení tak nemohlo být ani zahájeno.

Nyní jsme tak aktualizovali dokumentaci pro územní rozhodnutí a chceme pokračovat podle novely tzv. liniového zákona, kdy nebude potřeba výjimky, ale pouze závazného stanoviska. Do konce roku bychom chtěli Středočeský kraj požádat o vydání územního rozhodnutí. Děláme i geotechnické průzkumy potřebné pro přípravu stavební dokumentace. Takže příprava jede, ale bohužel odpor proti této trase je velmi silný.

V současné chvíli čekáme na nabytí právní moci stavebního povolení, což řeší rozkladová komise ministra dopravy. Pokud to dobře dopadne, tak by stavební povolení mohlo v říjnu či listopadu nabýt právní moci. Máme připravenou k podpisu smlouvu se zhotovitelem, dořešujeme výkupy a vyvlastnění zbylých pozemků. Podle optimistického scénáře bychom mohli zahájit stavbu ještě letos.

Máme ve správě přes 5000 mostů, aktuálně jich je ve velmi špatném stavu 131, ale žádný most není v havarijním stavu. Tyto mosty se prakticky všechny opravují nebo už jsou v projektech a chystáme se je opravit v nejbližším období.

Jen za roky 2020 a 2021 jsme opravili 248 mostů v naší správě. Věřím, že pokud budou zachovány výdaje na opravy z posledních let, tak v období do dvou tří let jsme schopni ten velmi špatný stav mostů prakticky odstranit.

To, že i přes velké množství oprav přibylo mostů ve špatném stavu, souvisí i s tím, že jsme v posledních letech hodně investovali do diagnostik a přísnějších kontrol, které to pomohly odhalit. Někdy i horší statistika může znamenat, že máme přehled kam dávat efektivně finance a jsme ve správnou chvíli na správném místě.

Měl by fungovat nejpozději do půli srpna. Trvá to déle proto, že všechny aktuální informace o opravách či nehodách se zadávají přes speciální moduly ŘSD, máme na to například napojené kamery. To jsme museli s naším dodavatelem prakticky udělat vše znovu. Kontrolujeme, abychom řidičům dávali správné informace, aby tam nebyly chybné či matoucí údaje.

Zatím nemám výsledky vyšetřování ze strany Policie ČR či Národní centrály proti organizovanému zločinu, které to mají na starosti, takže těžko říci. Vypadá to, že útoky byly vedené ze zahraničí, některá data se ztrácela někam do zahraničí. Ten útok byl velmi profesionální, protože podle odborníků byl použit úplně nový typ ran­somware (vyděračský program – pozn. red).

Rozšifrovat servery se zatím nepodařilo, ale snažíme se o to. Část dat jsme ze systémů vytáhli, nebyla zašifrována úplně všechna. Řadu klíčových aplikací a dat jsme získali ze záloh. Některé věci jsme dočasně museli dělat papírově, jako před mnoha lety. Některé systémy se nám povedlo obnovit ve spolupráci s našimi dodavateli, kteří je mají připravené a de facto nám je dodali znovu.

Z povinnosti řádného hospodáře jsem chtěl analyzovat všechny teoreticky možné va­rianty, ale po konzultaci s policií a NÚKIB bylo jasné, že to vůbec nepřipadá v úvahu. Zvlášť když jsme státní organizace. Soukromá firma si může dělat co chce, ale my ne. Nic jsme nezaplatili, ani žádné jednání s hackery nikdy z naší strany neproběhlo.

Stoprocentně se neubráníte asi nikdy, můžete se snažit to útočníkům co nejvíce ztěžovat. Dneska zpětně vnímám, že některé věci nebyly úplně dokonalé, snažíme se je vylepšit. Ať už jde o selektivní a vícefaktorové přihlašování uživatelů, omezení přístupu dodavatelů, či selektivní zvýšenou ochranu jednotlivých serverů. Těch opatření je řada. De facto stavíme částečně nové IT na ŘSD. Měli jsme dříve řadu auditů, ale ukázaly se v praxi spíše jako formální. Chci se zaměřit na skutečné praktické audity, aby bylo jasné, jak jsme připraveni zejména na obnovu, protože taková situace se prostě nesmí opakovat.

Je možné, že náklady ještě mírně porostou, ale to zejména ve spojitosti s právními službami v rámci vyšetřování incidentu. V souvislosti s kybernetickým útokem a následnou obnovou jsem nebyl plně spokojen s fungováním odboru bezpečnosti a úseku IT, a proto chystám personální změny ve vedení obou útvarů směřující zejména k posílení personálního zabezpečení obou útvarů.