Článek
Podle vládní vakcinační strategie se jako první mohli coby nejohroženější nechat proti nákaze koronavirem naočkovat zdravotníci, pracovníci a klienti sociálních zařízení a právě senioři nad 80 let.
Data o proočkovanosti obyvatel v Česku podle věkových kategorií ukazují, že možnosti využilo téměř 63 procent seniorů starších 80 let. Kompletní očkování má pak 38,2 procenta z nich. Začínají je ale dohánět věkové skupiny nad 70 let, které se do očkování mohly zapojit až o několik týdnů později.
Nejpravděpodobnějším důvodem zpomalení až zastavení nárůstu proočkovanosti mezi osmdesátníky je podle předsedy České vakcinologické společnosti a vedoucího epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví Romana Chlíbka dosažení hranice zájmu o očkování u této části populace.
„Podle průzkumů je ochotno se nechat očkovat nějakých 60 procent lidí. Takže já osobně se domnívám, že jsme se teď přiblížili k této hranici a dosáhli jsme počtu osmdesátníků, kteří o to měli aktivní zájem. Ti všichni se už naočkovali,“ vysvětlil Chlíbek s tím, že nyní už je potřeba zbývající seniory aktivně oslovovat a nabízet jim vakcínu.
To budou dělat zdravotní pojišťovny, které ať už elektronicky, či dopisem osloví své klienty a budou je zvát na očkování, což by mohlo některé další seniory přesvědčit. „Musíme počítat s tím, že se nikdy nedostaneme na 100 procent, ale tu současnou hranici zájmu takto můžeme navýšit. Když tomu člověku přijde dopis na jméno s tím, že je v riziku a má možnost se nechat naočkovat, tak na to někteří třeba ještě zareagují,“ odhaduje vakcinolog.
Očkování jde podle Čechů pomalu, neschválenými vakcínami ho ale urychlit nechtějí

Podobně pojišťovny postupují běžně například při vyšetření rakoviny prsu či dalších onemocnění.
Nízké počty druhých dávek
Naopak za zpomalením očkování nejstarších občanů by Chlíbek nehledal všeobecný nedostatek vakcín v Česku. S každým, kdo z přednostních skupin chce a již dostal první dávku, se prý počítá i na tu druhou.
Data o počtu vyočkovaných druhých dávek u všech skupin pod 80 let ale ukazují, že z každé kategorie mají ukončené očkování pouze zhruba tři procenta lidí. Na to má vliv i prodlužování doby mezi první a druhou dávkou, což se děje u vakcíny AstraZeneca.
„Pokud budeme prodlužovat intervaly a zapojíme víc AstraZeneku, proočkovanost druhými dávkami nám tak rychle neporoste, protože tam bude to časové zpoždění,“ uvedl Chlíbek s tím, že to ale nepovažuje za nic špatného, protože rozhodující je první dávka.
První dávka vakcíny od Pfizeru chrání z 85 procent, zjistila izraelská nemocnice

Z řady studií provedených v zahraničí a ze zkušeností zemí, jako je například Anglie či Izrael, podle něj vyplývá, že i první dávka stačí k vysoké ochraně před hospitalizací, úmrtím a těžším průběhem onemocnění covid-19.