Článek
„Je to nejvýraznější změna za posledních téměř dvacet let. Kompetenční pojetí výuky ale neznamená rezignaci na znalosti, je to jiný pohled na výuku, kdy se znalosti využívají do větších celků. Je ambicí redukovat důraz na fakta, která se dají dnes zjistit velmi rychle,“ zdůraznil.
Dodal, že současná podoba výuky vedle k biflování a encyklopedickým znalostem, zatímco výuka zaměřená na posílení kompetencí má posílit schopnosti s látkou aktivně pracovat.
„Ale určitě ne k rezignaci na znalosti, pokud se někdo bojí, že budeme učit kompetence bez obsahu. Hledáme balanc, sledujeme debatu ve světě. Znalosti budou vždy podstatné. Je potřeba, aby každý učitel přemýšlel nad tím, které znalosti jsou relevantní pro děti, které vstoupí do světa v následujících letech.“
Mladší žáci se mají učit více cizí jazyky než matematiku
V příštím školním roce se budou moci školy zapojit do pilotního ověřování, na jehož základě hodlá ministerstvo ještě učinit dílčí změny. V roce 2026 budou nové RVP dobrovolné a od září povinné pro první a šesté třídy. Postupně bude ročníků s povinnou výukou podle nového střihu přibývat a v roce 2031 už bude povinná pro všechny.
Jednou z nejvýraznějších změn je, že už za dva roky se bude v prvních třídách učit angličtina. Zvýšit by se měla také očekávaná úroveň zvládání angličtiny ze současného mezinárodního standardu na úrovni A2 na B1. Od sedmé třídy se mají učit druhé cizí jazyky, a to jen tři: němčina, francouzština a španělština.
Lehce se má navýšit náročnost matematiky. „Původně se měla úroveň snížit, ale nakonec jsme ji zase navýšili. Do budoucna bude na stejné nebo lehce vyšší, než je dnes,“ řekl Novinkám Ivo Jupa, šéf Národního pedagogického institutu, který má revizi RVP na starosti.
Pomůže nový web
Ten představil nový informační systém prohlednout.rvp.cz, kde jsou požadované cíle popsány.
Zde jsou popsány očekávané výsledky učení, což je pro školy závazné, doprovázené komentářem. K tomu je také doporučena metodická podpora, které mohou učitelé využít, jak se k daným výsledkům dopracovat. Podpora je dobrovolná.
Očekávaným výsledkem je například v dějepise „Přiřadí kulturní projevy k jednotlivým dějinným epochám“.
Tlačí školy k nalejvárně, obávají se učitelé nových manuálů k výuce
Komentář přibližuje, že „pro orientaci v minulosti i současnosti je nezbytné, aby žák rozlišoval různé kulturní projevy (umělecká a architektonická díla, významné dokumenty apod.) a uměl je přiřadit k historickým epochám. Žák se tím zároveň učí, že i současné životy lidí a jejich kulturní projevy v různých regionech světa jsou historicky podmíněné (např. antikou, renesancí, modernizací v 19. století).“
V rámci metodické podpory jsou pak k mání odkazy na podkladné materiály a popisuje se zde, co by měl žák zvládat pro začátek, co v průběhu a co na konci.
V případě matematiky je v nepovinné části také nově výuka kvadratických funkcí, nebo řezy tělesy. Podle Jupy takovou látku ale mohou školy učit třeba v rámci zájmové výuky pro pokročilé, zatímco ostatní se mohou upevňovat v ovládání základní látky.
Nyní dopracovává Jupův úřad modelové školní vzdělávací programy, které mají posloužit zejména školám, jež se zapojí do pilotního ověřování a od března budou na jejich základě sestavovat vlastní plány.
Kvadratické funkce na základních školách? Nervozitu kolem nové výuky budí i matematika
