Víc psychologů do škol? Návrh budí rozpory

„Je to odborný, organizační, personální i finanční paskvil,“ řekla Právu šéfka Asociace školní psychologie Jana Zapletalová. Chystá se spojit síly s Asociací pracovníků pedagogicko-psychologických poraden a změnu zákona odložit.

Šéf Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc je naopak spokojený s tím, že se k dětem lépe dostane náležitá péče a školám odpadne byrokracie. „Dosud jsme dostávali peníze na tyto pozice přes časově omezené projekty. Do budoucna by to měli být zaměstnanci školy, kteří už by neměli mít o svou pozici strach,“ popsal Právu.

Podobně se na to dívá i Lenka Felcmanová, šéfka organizace SOFA zaměřující se na inkluzi. „Vítáme, že stát etabluje pozice psychologů a speciálních pedagogů a že se vytvářejí stabilní podmínky. Dosud nebyly dost atraktivní,“ sdělila Právu. Připustila ale, že některé parametry bude třeba doladit.

Dosud byli školní psychologové a speciální pedagogové financováni převážně z evropských fondů nebo v rámci významnějších podpůrných opatření v systému inkluze, někdy z kapes zřizovatele, tedy zejména obcí.

Novela má školám garantovat, že budou mít peníze na tyto pozice v rozpočtech v závislosti na velikosti. Zároveň zavádí spádovost pedagogicko-psychologických poraden, které by péči koordinovaly v menších školách. Jednalo by se o sdílené pracovníky. A právě v tom vidí Zapletalová zádrhel.

„Poradny budou muset lidem ve školách poskytovat metodickou podporu a zajištovat veškerou personální a organizační agendu, ačkoli ti lidé budou zaměstnaní ve školách, nikoli v poradnách,“ zdůraznila.

Podle ní není jasné financování nepřímé práce, která zahrnuje zpracování podkladů, doporučení a podobně. „Pokud bude mít psycholog na starosti čtyři školy, stráví víc než polovinu pracovní doby na cestách,“ dodala. Vadí jí, že novela nepamatuje na střední školy, kde mládež vyžaduje obzvláště pozornou péči, ani na mateřské.

Stejně tak, že ředitelé si budou sami určovat, jaké podpůrné profese škola potřebuje. „Když řekne, že nebude mít metodika prevence, výchovného poradce, ale jen školního speciálního pedagoga, tak může,“ poznamenala.

Felcmanové se ale právě toto opatření zamlouvá. „Vítám, že ředitel školy bude mít možnost se souhlasem pedagogické rady poskládat pracoviště tak, aby to bylo v souladu s potřebami. Máme spoustu malotřídních škol, kde třeba stačí výchovný poradce,“ uvedla.

Připustila ale, že v případě sdílení pracovníků by mělo být jasné, kolik škol a jaké velikosti může jeden z nich zvládnout. Pilotní projekty už na to téma prý existují.

Řeč by měla také přijít na administrativní zátěž poraden, které by sice měly podporovat školní psychology ve školách, ale těžko s nimi udržují kontakt.

Novela je zatím v připomínkovém řízení, v platnost by měla vejít v příštím roce.