Vězni z Kynšperku nemají práci, nervozita roste

Více než polovina pohovorů odsouzených se šéfem káznice se týká zaměstnání a s tím souvisejícího požadavku na přeložení do jiného zařízení.

„I přes vysoké benefity není ze strany firem zvenčí zájem. Aktuálně je tady okolo 300 odsouzených, kteří by chtěli práci, kterou pro ně bohužel nemáme,“ řekl ředitel věznice Petr Popelář.

Zádrhel vidí hlavně v předsudcích a nevědomosti podnikatelů ohledně toho, co jim zaměstnání vězňů může přinést.

„Začínajícího podnikatele, který rozjíždí nějakou firmu, určitě nenapadne oslovit věznici, pokud už s tím nemá zkušenosti nebo nedostal doporučení,“ přemítal Popelář.

Věznice v Kynšperku nabízí přes 1200 metrů čtverečních výrobní plochy. „Jsou to velké haly, které jsme opravili za desítky milionů. Firmám je k jejich činnosti poskytneme bez placení pronájmu. Pouze si je vybaví pro svůj provoz a hradí energie. Nebráníme se v podstatě žádné podnikatelské aktivitě. Omezené je to jen s ohledem na kvalifikovanost pracovní síly. Nenabízíme inženýry ani architekty. Jde vyloženě o manuální práce, jednoduché dělnické profese za použití strojů,“ uvedl dále Popelář.

Poukázal přitom na spoustu dalších výhod, které zaměstnání vězňů má. „Za jednoho odsouzeného si účtujeme pouze 98 korun za hodinu práce a odvádíme za něj zdravotní a sociální pojištění. Nečerpá dovolenou a při omezení výroby nedostává náhradní mzdu. V případě pracovní neschopnosti zajistíme náhradu,“ popisoval šéf věznice.

Šéf karlovarské pobočky hospodářské komory Tomáš Linda si myslí, že vězeňská služba neumí své možnosti na pracovním trhu dostatečně prezentovat. „Je to škoda, protože jejich cena pod stokorunu na hodinu za pracovní sílu je velmi slušná, stejně jako podmínky z hlediska nákladů na výrobu. Věřím tomu, že by se rozhodně našly podnikatelské subjekty, pro které by byla tahle možnost zajímavá. Jako komora tomu můžeme udělat publicitu a rozeslat nabídku našim členům, kterých máme tři sta, a jsou to velcí zaměstnavatelé z regionu,“ vysvětlil Linda.

Že není práce, se podle vedoucí oddělení zaměstnávání vězněných osob Martiny Hazukové začíná negativně projevovat na chování odsouzených. „Stoupá mezi nimi nervozita a to přispívá k vypjaté atmosféře na jednotlivých oddílech. Pro většinu z nich jsou jediným finančním zdrojem peníze vydělané prací, za které si mohou nakupovat v kantýně například cigarety nebo kávu,“ konstatovala Hazuková.

Jako další příklad uvedla vězně, kteří výdělek za práci potřebují k tomu, aby plnili závazky z civilu. „Přes naši sociální pracovnici si vyřídili placení alimentů, exekuce nebo oddlužení. A když to mají schválené, tak pro ně není práce…,“ pokračovala pracovnice věznice.

Čísla z období před covidem hovoří o tom, že v kynšperské věznici pracovalo přes 400 odsouzených. „Dnes je to to slabá stovka. Radikální úbytek přišel s covidem a nepřispívá tomu ani zvýšení cen energií a válka na Ukrajině. Firmy, se kterými jsme spolupracovali, dostaly befel, že přednostně musí zaměstnávat Ukrajince. To jsou přesně ty pracovní pozice, které mohou dělat odsouzení,“ uzavřela Hazuková.

Za lehkou manuální práci bez potřeby odborného vzdělání mají vězni nárok na polovinu minimální mzdy, což je v současné době 8650 Kč. Z hodinové sazby 98 Kč, kterou si kynšperská věznice účtuje, dostává odsouzený 55 Kč. Z toho mu jako kapesné zůstává 17 procent, zbytek se strhává na výživné nezaopatřených dětí, náklady výkonu trestu a na takzvané úložné, peníze, které dostane odsouzený po odpykání výkonu trestu.

Podle mluvčí generálního ředitelství vězeňské služby Markéty Prunerové zaměstnávání odsouzených negativně ovlivnila doba covidových restrikcí. „Poté do toho zasáhla energetická krize. Některé firmy ukončily svoji činnost, některé omezily výrobu a přerušily dočasně spolupráci s věznicemi, aby mohly udržet své kmenové zaměstnance,“ sdělila mluvčí s tím, že aktuálně je v rámci všech věznic zaměstnáno 57 procent práceschopných odsouzených.