Vězněného Čecha ve Venezuele viní z členství v komandu AZ. Ve skutečnosti je v aktivních zálohách

„První nóta odešla 15. září se žádostí o poskytnutí informací, druhá nóta 12. listopadu a požadujeme v ní okamžité propuštění českého občana,“ uvedla Mariana Wernerová z tiskového odboru ministerstva zahraničí.

„Venezuela nemá v Česku zastupitelský úřad, stejně tak Česko nemá ambasádu přímo ve Venezuele. Případ proto řeší kolegové z ambasády v sousední Kolumbii,“ upřesnila mluvčí.

Do venezuelského hlavního města Caracasu se proto vydal český diplomat z kolumbijské Bogoty. Česká diplomacie podle Wernerové opakovaně urguje konzulární návštěvu českého občana a sdělení důvodů pro jeho zadržení.

Když 15. září vystoupil ve venezuelské státní televizi tamní ministr vnitra Diosdado Cabello, věnoval hodinovou tiskovou konferenci zadrženým osobám. Vedle Čecha šlo ještě o dva Španěly a tři občany Spojených států. Právě americká CIA měla stát za údajným plánem svrhnout venezuelskou vládu a zabít představitele státu včetně prezidenta Nicoláse Madura, ministr prezentoval i množství údajně zabavených zbraní.

„Jan Darmovzal je součástí žoldnéřských týmů, které operují po celém světě,“ řekl Cabello.

„Je členem samozvané skupiny, říkají si komando AZ,“ dodal ministr a jako důkaz ukázal obrazovku ze zadrženého mobilního telefonu. Na něm je jasně vidět nápis „5. komando AZ“.

Darmovzal je přitom aktivním záložníkem české armády, konkrétně 43. výsadkového pluku v Chrudimi. Aktivní záložníci tohoto pluku jsou právě v 5. komandu.

Na tuto záměnu pojmů upozornila ve své rezoluci z konce října i Meziamerická komise pro lidská práva, která rovněž žádá venezuelské úřady o informace. Komise upozorňuje, že Darmovzalovo právo na život a zdraví jsou ve vážném ohrožení.

Výzva směrem k Venezuele se dostala i do závěrů Evropské rady ze 17. října, které se v Bruselu účastnil premiér Petr Fiala (ODS). „Venezuelští představitelé musejí skončit s bezpředmětným obviňováním zemí Evropské unie. Musejí plně respektovat Vídeňské úmluvy o diplomatických a konzulárních stycích,“ uvádí dokument s tím, že zadržovaní Evropané musejí mít přístup k úředníkům své domovské země.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (dříve Piráti, nyní nestr.) se také kvůli zadržovanému Čechovi sešel s náměstkem venezuelského ministra na okraj Valného shromáždění OSN. Resort už dříve uvedl, že výroky o české účasti ve státním převratu nemají reálný základ.

Lukáš Perutka, odborník na Jižní Ameriku z Univerzity Palackého v Olomouci, pak k tématu uvedl: „Madurův režim zfalšoval letošní červencové volby, poté zcela zdecimoval opozici a znovu se stává neomezeným pánem ve Venezuele. Samozřejmě za přispění spřátelených režimů Číny, Ruska a dnes i Turecka.“

Podle Perutky není zatýkání cizinců ve Venezuele nic nového. „Pokud se režim cítil ohrožený, hledal vždy vnějšího nepřítele. Hraje to především pro své domácí publikum,“ míní odborník.

Zmínil také, že vězně může Venezuela využít k diplomatickému nátlaku nebo výměně za své špiony. Nepodceňoval by ani známost Česka v prosazování lidských práv. „Venezuelský režim má řadu kubánských poradců, kteří se v regionu střední Evropy velmi dobře orientují ještě z dob normalizace,“ dodal Perutka.

Česká republika neuznala vítězství Madura už v prezidentských volbách v roce 2019. Po letošních volbách pak Rada ministrů Evropské unie uvedla, že bez dalších důkazů nelze Madurovo vítězství v roce 2024 přijmout.