Článek
Délku platnosti Kulou podepsané směrnice oslovení odborníci odhalují na několik let. Sám Kula si za rozhodnutím stojí. Podle jeho vyjádření pro Právo byly archívy uzavřeny proto, aby se k těmto materiálům už více nedostávaly nepovolané osoby.
"Dříve v tom vládl totální nepořádek," sdělil Kula Právu. Zatímco ještě nedávno mohli do archívů SNV kromě policejních vyšetřovatelů, orgánů ministerstva spravedlnosti, GŘVS a pracovníků Národního archívu také badatelé a bývalí političtí vězni, dnes do něj mohou jen zaměstnanci správního odboru GŘVS prověření na seznamování s utajovanými skutečnostmi na stupeň důvěrné.
Pro bývalého vězně nebo obyčejného člověka to tedy nyní může být problém. O přístupu těchto lidí k materiálům přitom rozhoduje ředitelka správního odboru Lenka Smutná.
"Oprávněným žadatelům však vyhovíme, a to ihned," tvrdil Kula. Podle jeho vlastnoručně podepsaného rozhodnutí se ale už do archívů nedostanou ani policisté, kteří nemají příslušnou prověrku. "Ještě se na to podívám," řekl Kula, když byl na tuto skutečnost upozorněn.
Nařízení přišlo po zveřejnění části spisu dozorce Vondrušky
Kula vydal rozhodnutí, které omezuje přístup k archívním materiálům, krátce poté, co na veřejnost pronikla část osobního spisu nechvalně proslulého bachaře a dnešního poslance za KSČM Josefa Vondrušky
Kulova mluvčí Smutná nejprve tuto souvislost nevyloučila, posléze znovu zavolala do redakce a tvrdila, že rozhodnutí GŘVS bylo vedeno snahou zabránit hromadnému odtajnění archívů.
Změna přístupu je návratem do minulosti
Dosavadní praxi, praktikovanou ve vězeňství od doby působení Kamily Meclové ve funkci generální ředitelky, přitom historici považovali za bezproblémovou.
"Pokud je to pravda, tak postup ministerstva spravedlnosti a GŘVS jde přesně proti obecně používanému mezinárodnímu trendu maximální otevřenosti při odtajňování archívů," sdělil Právu ředitel odboru archívů MV Pavel Žáček.
Podle historika Tomáše Bursíka se jedná o krok zpět do doby studené války. "Přirovnal bych to k situaci, kdyby BIS znovu zabrala část archívů StB, aby mohla znovu začít využívat tehdejší agenty, nebo je naopak chránit před dotěrnými novináři," řekl Právu Bursík.
Po roce 1989 neodešli všichni
Navíc podle některých historiků není vyloučeno, že se část těchto citlivých materiálů, které obsahují svodky vypracovávané na politické vězně pro ÚV KSČ na základě hlášení udavačů z řad spoluvězňů a bachařů v letech 1969-1989, definitivně ztratí. To GŘVS odmítá.
Po roce 1989 muselo opustit řady Vězeňské služby kolem 1500 lidí z celkového počtu pěti tisíc příslušníků SNV. Poměry ve věznicích po tomto datu přitom prověřovala Ústřední prověrková komise, jejímž předsedou byl Petr Uhl. Lidí zapletených s bývalým režimem přitom údajně bylo více, ovšem nebylo možné je propustit, aniž byl ohrožen chod věznic. Kolik lidí s totalitní minulostí dnes slouží u Vězeňské služby, se však odhadovat nedá.
Podle bývalého 1. náměstka generálního ředitele SNV v letech 1991-1993 a obhájce disidentů Milana Hulíka však ve vězeňství dodnes existují silné komunistické nálady.