Článek
Obavy budí aktuálně mpox, dříve opičí neštovice, které se šíří v Africe. Velký nápor na zdravotnictví ale v příštích letech přinese i rychle stoupající počet lidí s chronickými chorobami, jako je cukrovka nebo kardiovaskulární nemoci. Státy proto rychle zvyšují peníze na prevenci, aby nápor nemocných včas snížily.
„Jak vyplývá z nejnovějšího reportu GLOBSEC Health Readiness Index (HRI) 2023, většina zemí střední a východní Evropy vynakládá na prevenci pouze tři procenta svého rozpočtu na zdravotní péči. Na očkování dokonce jen 0,5 procenta, přestože je očkování efektivním nástrojem prevence u více než 30 nemocí,“ uvedl Jasper Kunow, generální ředitel pro střední Evropu a Portugalsko společnosti MSD.
Česko dává celkově na zdravotní péči přes osm procent ze svého HDP, značná část jde ale na léčbu a zajištění péče.
V připravenosti je Česko ze sedmadvaceti zemí na 18. příčce. Nejhůř je na tom Bulharsko, Polsko nebo Lotyšsko, naopak nejlépe Norsko, Nizozemsko, Švédsko a Německo. Model zohledňuje dostupnost inovativních léků, přístrojů, počty zdravotníků i rizikové zdravotní návyky společnosti (kouření, alkohol), demografii nebo třeba proočkovanost.
Čekání na léky v Česku a Německu. Rozdíl je propastný
