Většina ukrajinských uprchlíků žije v Česku v chudobě

Většina z nich také pracuje ve špatných podmínkách. Vyplývá to z aktuálního výzkumu společnosti PAQ Research v projektu Hlas Ukrajinců, který od února 2022 mapuje situaci ukrajinských válečných uprchlíků v Česku. Posledního šetření mezi říjnem a listopadem se účastnilo 3133 utečenců.

Průzkum ukázal, že 60 procent ukrajinských domácností vydělalo mezi červnem a listopadem letošního roku sumu, která je pod šedesáti procenty poměrného mediánového příjmu v Česku.

Právě zde se definuje hranice příjmové chudoby: například v domácnosti se dvěma dospělými a jedním dítětem do dvanácti let je tato hranice na částce 31 700 korun. Pokud se započítává i příspěvek na bydlení, ocitá se na hranici chudoby 57 procent ukrajinských domácností.

„Z průzkumu vychází, že situace ohledně příjmů Ukrajinců stagnuje, příjmová chudoba je zhruba stejná jako v červnu a násobně vyšší než u české populace, kde je to zhruba deset procent,“ uvedla pro Právo Kateřina Šafářová z agentury PAQ Research, která výzkum vedla.

„Situace není příliš dobrá, na druhou stranu je relativně pozitivní, že chudoba stagnuje a neprohlubuje se poté, co se po změně zákonů snížila státní podpora,“ řekla Šafářová.

Od letošního července do­mácnosti už nedostávají od státu solidární příspěvek, který činil podle počtu ubytovaných uprchlíků až devět tisíc za byt, lidé, kteří poskytli celý dům, dostávali měsíčně až 15 tisíc.

Běženci si stále mohou žádat o pokrytí nákladů na bydlení v rámci tzv. humanitární dávky, ne všichni na ni ale mají nárok. Některé domácnosti tak uzavřely se „svými“ běženci nájemní smlouvy.

„Z dat, u kterých se započítal příspěvek na bydlení, vidíme, že od června mírně přibylo těch nejchudších osob (ze 31 procent na 40 procent). Méně lidí má nárok bydlet zdarma ve státem poskytovaném humanitárním bydlení, kde nyní mohou bydlet jen nově příchozí Ukrajinci či zranitelné osoby. Ale finanční problémy se týkají i nezranitelných osob,“ uvedla Šafářová.

Podle analýzy se i tak většině uprchlíků i přes pokles státní podpory daří vydělávat víc než dříve. Ubytování si nyní platí 79 procent utečenců (v červnu to bylo 26 procent). V humanitárním bydlení, což jsou např. státem vlastněné ubytovny, mohou dnes bydlet jen děti do 18 let, studenti do 26 let, osoby pečující o malé děti či senioři. Bezplatné ubytování má dnes jen pětina ukrajinských běženců.

Necelé tři čtvrtiny – 72 procent – ukrajinských uprchlíků mají v Česku práci, počet bě­ženců pracujících na plný nebo vysoký úvazek se od června zvýšil z 51 procent na 58. Většina z nich však stále pracuje v nevýhodných podmínkách: 61 procent pracuje pod svou kvalifikaci (to se týká především lidí nad 40 let, uprchlíků s horší znalostí češtiny a žen – 65 procent žen pracuje pod svou kvalifikaci oproti 53 procentům mužů). Výše kvalifikované pozice mají vysokoškolsky vzdělaní uprchlíci a ti, kteří žijí v Praze.

Na 55 procent uprchlíků si stěžuje na náročnou práci, stejně tak na finanční stres. Čtyřicet procent jich uvedlo, že pracuje za méně peněz než Češi na stejné pozici, třetina nemá nárok na dovolenou, polovina z nich pracuje o víkendech nebo pozdě do večera. „Patří sem i to, že se například dozvídají jen krátce dopředu, jestli pro ně bude nějaká práce,“ řekla Šafářová.

21 procent uprchlíků a 34 procent těch, kteří v ČR začali pracovat teprve nedávno. „Celkově lze říci, že pracovní podmínky se za posledních pět měsíců mírně zhoršily,“ konstatují autoři analýzy. Horší podmínky mají ti běženci, co zde začali pracovat během posledních pěti měsíců.

Mezi dospělými ukrajinskými uprchlíky je stále mnoho těch, kteří vůbec nebo minimálně ovládají češtinu, což je znevýhodňuje i na trhu práce. Takových je v Česku 18 procent. Počet těch, kteří se zde bez problémů domluví, stoupl během posledních pěti měsíců ze 43 na 47 procent.